Váš guru křesťanství nezavrhoval?

Hinduističtí mistři otevřeně nezavrhují žádné náboženství a náboženská tolerance hinduismu je dobře známá. Guru, kterého jsem následoval, Bibli nikdy nestudoval a o křesťanské náboženství se nezajímal.

Přesto si vybavuji jednu bouřlivou debatu, která se odehrála v Německu v rámci jisté konference. Několik mladých věřících ho rozrušilo, když prohlašovali, že spása spočívá v Kristově kříži. Guru odpověděl asi toto: „Jestli uctíváte ukřižovaného Boha, musí to být jedině démon!“ Byla to jedna z mála příležitostí, kdy jsem ho viděl rozhněvaného.

Kříž tehdy jistě nebyl dostatečně přiblížen ve světle vzkříšení, ale událost sama o sobě přesně potvrzovala slova apoštola Pavla v prvním listě Korintským, kde popisuje pobouření způsobené kázáním ukřižovaného Mesiáše: „Ale my kážeme Krista ukřižovaného. Židy to uráží a pohané to pokládají za hloupost. Ale pro ty, kdo jsou povoláni, ať jsou to židé nebo pohané, je Kristus Boží moc a Boží moudrost. Neboť ‘pošetilá’ Boží věc je moudřejší než lidé a ‘slabá’ Boží věc je silnější než lidé“ (1 Kor 1,23-25).

Jakou pozici jste v debatě zaujal vy?

Zůstal jsem ohromený tvrdostí slov, která guru vyřkl. Dokonce se jednalo o určité verbální násilí. Byl jsem v rozpacích, protože jsem sice před časem svůj vztah ke Kristu zpřetrhal, ale v mé paměti zůstala vyrytá vzpomínka na léta pokojného štěstí, která jsem prožíval s Pánem Ježíšem v době svého dětství.

Jistě, poté přišla krize dospívání, setkání se skeptickými filozofy a strukturalistickými směry a nakonec velké zemětřesení konce šedesátých let. Tohle všechno se s mojí vírou vypořádalo, ale pořád jsem nemohl popřít štěstí, které jsem našel ve vztahu s Kristem uvnitř církve.

Zastal jste se Krista?

Zbaběle jsem mlčel.