Vánoce jsou svátky klidu?!
Před vánočními svátky jsme psávali na základní škole na tabuli: “Vánoce jsou svátky klidu - nezkoušejte - je to přání všeho lidu!“ Tak jsme sloučili obecné mínění (svátky klidu) s tehdejší úřední rétorikou (všechen lid) a přidali oprávněné přání školáka, aby nebyl zkoušen. Efekt byl, bohužel, nevalný. Podobné to může být i v domácnostech. Je zde jakási představa skvělých (klidných, radostných, pokojných… jak se to píše na přáních, která dostáváme i píšeme) Vánoc a k tomu tisíce věcí, které chceme do Vánoc stihnout, ač to nejde. A vše završí štědrovečerní vzpomínání na dětství, které je dávno pryč, na blízké i vzdálenější, kteří už nejsou mezi námi, případně na jiné smutky a zármutky, které nám někdo v životě způsobil. Krásná „surovina“ pro sebelítost, výbuch vzteku nebo touhu, aby už to bylo všechno pryč!
Jde to jinak?
Dá se to všechno dělat nějak jinak? Nejspíš jsme si o loňských Vánocích říkali, co příště dělat nebudeme, co uděláme jinak a co naopak uděláme. Zkusme si na to vzpomenout! Mějme odvahu aspoň něco změnit! A proč si sugerujeme, ze Vánoce jsou svátky pokoje? Ano, jsou nebo mohou být radostnou událostí, ale jsou také zátěžovou situací. A je dobře s tím počítat. Na zátěž se přece jen můžeme trochu připravit a neměli bychom ji zvyšovat dalšími úkoly, které si vymyslíme.
Zkusme se jednou zeptat, co vlastně chceme o vánocích slavit. Začnu rýpavě: nechceme třeba rituálně slavit svou štědrost? Ale tu můžeme projevovat celý rok! Nechceme si aspoň jednou do roka prožít nějaké vzpomínání na dětství? Ale ani to nemusíme situovat jen na Vánoce. Nechceme si dopřát idylu rodinné pohody a sounáležitosti|? Pokud jí nežijeme celý rok, nepůjde to ani o Vánocích! A chceme skutečně slavit Ježíšovo narození? Potom mu musíme věnovat větší pozornost v adventu, jinak se nám pod návalem dárků, ozdobných papírů a našich pohnutí mysli ztratí.
- Jak se tedy z Vánoc nezbláznit?
- Jak neočekávat od Vánoc neočekávané?
- Jak se vypořádat se zvýšenou nervozitou doma, na ulicích, v obchodech?
- Jak si nenechat vnutit „ideologii nákupních Vánoc“?
- Jak se vypořádat se smutnými vzpomínkami?
- A jak prožít Vánoce jako křesťané?
Nahlédnout trochu pod povrch toho, co vnímáme a o co usilujeme, nám mohou pomoci i odpovědi psychologa PhDr. Petra Goldmanna v internetovém rozhovoru "Jak se nezbláznit z Vánoc", do kterého se zapojilo mnoho čtenářů tohoto webu.
Před vánočními svátky jsme psávali na základní škole na tabuli: “Vánoce jsou svátky klidu - nezkoušejte - je to přání všeho lidu!“ Tak jsme sloučili obecné mínění (svátky klidu) s tehdejší úřední rétorikou (všechen lid) a přidali oprávněné přání školáka, aby nebyl zkoušen. Efekt byl, bohužel, nevalný. Podobné to může být i v domácnostech. Je zde jakási představa skvělých (klidných, radostných, pokojných… jak se to píše na přáních, která dostáváme i píšeme) Vánoc a k tomu tisíce věcí, které chceme do Vánoc stihnout, ač to nejde. A vše završí štědrovečerní vzpomínání na dětství, které je dávno pryč, na blízké i vzdálenější, kteří už nejsou mezi námi, případně na jiné smutky a zármutky, které nám někdo v životě způsobil. Krásná „surovina“ pro sebelítost, výbuch vzteku nebo touhu, aby už to bylo všechno pryč!
Jde to jinak?
Dá se to všechno dělat nějak jinak? Nejspíš jsme si o loňských Vánocích říkali, co příště dělat nebudeme, co uděláme jinak a co naopak uděláme. Zkusme si na to vzpomenout! Mějme odvahu aspoň něco změnit! A proč si sugerujeme, ze Vánoce jsou svátky pokoje? Ano, jsou nebo mohou být radostnou událostí, ale jsou také zátěžovou situací. A je dobře s tím počítat. Na zátěž se přece jen můžeme trochu připravit a neměli bychom ji zvyšovat dalšími úkoly, které si vymyslíme.
Zkusme se jednou zeptat, co vlastně chceme o vánocích slavit. Začnu rýpavě: nechceme třeba rituálně slavit svou štědrost? Ale tu můžeme projevovat celý rok! Nechceme si aspoň jednou do roka prožít nějaké vzpomínání na dětství? Ale ani to nemusíme situovat jen na Vánoce. Nechceme si dopřát idylu rodinné pohody a sounáležitosti|? Pokud jí nežijeme celý rok, nepůjde to ani o Vánocích! A chceme skutečně slavit Ježíšovo narození? Potom mu musíme věnovat větší pozornost v adventu, jinak se nám pod návalem dárků, ozdobných papírů a našich pohnutí mysli ztratí.
- Jak se tedy z Vánoc nezbláznit?
- Jak neočekávat od Vánoc neočekávané?
- Jak se vypořádat se zvýšenou nervozitou doma, na ulicích, v obchodech?
- Jak si nenechat vnutit „ideologii nákupních Vánoc“?
- Jak se vypořádat se smutnými vzpomínkami?
- A jak prožít Vánoce jako křesťané?
Nahlédnout trochu pod povrch toho, co vnímáme a o co usilujeme, nám mohou pomoci i odpovědi psychologa PhDr. Petra Goldmanna v internetovém rozhovoru "Jak se nezbláznit z Vánoc", do kterého se zapojilo mnoho čtenářů tohoto webu.
