Corrie ten Boom popisuje svůj vnitřní zápas o odpuštění dozorcům SS, kteří se na ní a na její sestře Betsie (která zemřela v koncentračním táboře) dopustili velkého násilí.
Corrie cestovala po druhé světové válce po celé Evropě, aby přinášela smíření. Zrovna když skončila svou řeč o Božím odpuštění a o tom, že je potřeba odpustit každému, uviděla v kostele jednoho z těch mužů. „Právě tehdy, během bohoslužby v Mnichově,“ píše, „jsem jej spatřila – bývalého příslušníka SS, kterého jsem si vybavila jako by to bylo včera – u dveří sprch v rozdělovacím středisku v Ravensbrücku."
Byl to první z našich skutečných tyranů, jehož jsem od té doby viděla. A náhle mi vše znovu vyvstalo na mysli... Přišel ke mně, když se kostel začal vyprazdňovat, uklonil se a se zářícím úsměvem na tváři řekl: „Jsem vám velmi vděčný za vaše poselství. Při pomyšlení, že – jak říkáte – On obmyl mé hříchy, mě zaplavuje úžasný pocit!“ Podával mi ruku a já, která jsem tak často kázala lidem o potřebě odpustit, jsem nechávala svou ruku u těla. A právě ve chvíli, kdy ve mně vřely myšlenky plné nenávisti a odplaty, spatřila jsem v nich svůj hřích. Ježíš Kristus zemřel za tohoto člověka, co jsem jen chtěla víc? Ježíši, můj Pane, modlila jsem se, odpusť mi a pomoz mi mu odpustit. Pokusila jsem se pousmát. Ze všech sil jsem se snažila podat mu ruku, ale nemohla jsem, necítila jsem nic, ani jiskru vřelosti či lásky. A tak jsem potichu pronesla ještě jednu modlitbu: „Ježíši, nedokážu mu odpustit, dej mi svou schopnost odpouštět! “ Když jsem mu podala ruku, stala se neskutečná věc – z mého ramene, přes loket a celou rukou jako by proudil jakýsi proud – a v mém srdci vycházela z vězení láska k tomuto cizinci, která mě téměř přemohla.
Objevila jsem, že uzdravení světa nestojí na našem odpuštění, na našich vlastních silách a ani na naší vlastní dobrotě, ale na Jeho odpuštění. Říká-li nám, abychom milovali své nepřátele, spolu s tímto příkazem nám dává samotnou lásku.“ „Ježíši, nedokážu odpustit, dej mi schopnost odpouštět, dej mi milovat tak, jak miluješ ty.“ A Pán nechá rozkvést poušť našeho srdce a promění ji v zahradu zavlažovanou Jeho láskou.
