Vánoce všude!
V televizi,
na ulicích,
na limonádách.
Člověk se málem bojí
otevřít sardinky...

Hlasatelé v televizi
se tváří „svátečně“,
z mnohých stran zaznívá,
že normální je prožívat
„vánoční idylu“.
Sentiment teče proudem.

Honba za „idylou Vánoc“ přináší ale své hořké plody. Nervy se napínají. Stres, uštvanost a nervozita dostávají navrch. „Rodinné svátky“ jitří bolest lidí z rozpadlých rodin, lidí opuštěných, lidí nezakotvených. Na vlně Vánoc se vozí obchodníci, politici, zloději...

Podoba dnešních Vánoc se tak stává karikaturou Vánoc původních.
Co jsou tedy ale Vánoce doopravdy?

Vánoce jsou dobrou zprávou, že Bůh se v Ježíši Kristu solidarizoval s lidmi. Nenarodil se do žádné idyly. Mocný Bůh přišel jako bezmocné dítě. Bohatý Bůh přebýval v jeslích ve chlévě. To vše proto, abychom uvěřili, že s námi má dobré úmysly, že nám rozumí, že mu na nás záleží, a že nás má rád...

Tento Bůh má dobré úmysly i s Tebou,
záleží mu na Tobě,
rozumí Ti a má Tě rád.
Neboj se ho nyní svými slovy pozvat
i do svého života!
On s tebou chce být
i v každé Tvé ne-idyle...