Cítíte-li se osamělí, rozhodně v tom nejste sami!
Osamělost je totiž v dnešní společnosti velmi rozšířená.
Zdá se, že čím vyspělejší technika nás spojuje,
tím více se cítíme osamělejší a oddělenější.
Osamělost vypovídá o tom, že něco není v rovnováze,
že něco v našich životech chybí.
Možná to "něco" je někdo, koho jsme milovali a on zemřel.
Jindy to může být vážná nemoc,
která vyvedla náš život z rovnováhy
a zanechala v nás pocit osamělosti.
Osamělost je zvlášť těžká,
je-li spojena se zármutkem nebo nemocí.
Trvalá osamělost je pocit,
který nám říká, že náš život je neúplný
nějakým způsobem vychýlený z rovnováhy.
Osamělost není problém – je to příznak,
který nás upozorňuje na nějaký problém.
Dobrou zprávou je, že za osamělostí tepe život.
Můžete najít jiný způsob, jak být spojen sám se sebou,
s druhými i s Bohem.
Možná stačí několik chvil a uvědomíte si,
že když hledáte, naleznete.
Naleznete, že opravdu nejste sami!
Podobně jako nevítaný plevel v zahradě
se také trvalá osamělost musí vytrhnout i s kořenem.
Pátrej po odpovědích na otázky typu:
Kdy se cítím nejvíce osamělý?
Existuje nějaký stereotyp,
který ve mně navozuje osamělost?
Co mi nejvíce pomáhá, když se cítím osamělý?
Se svolením převzato z knih edice Skřítkova pomoc,
kterou vydalo nakladatelství Doron .
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
