Lidé hledají štěstí
za každou cenu

V životním stylu současné většinové společnosti se skrývá jedno nebezpečí. Lidé urputně hledají štěstí, pohodu a blahobyt - za každou cenu. A bez Boha. Je to často projev naší neochoty přijmout svá přirozená omezení a žít i rozměr lidské slabosti. Chtít se v životě vyhnout za každou cenu všemu těžkému, nás nutně přivede na scestí.

Těžší není
vždy to lepší

Křesťané jsou někdy vnímáni jako ti, kdo si nelogicky volí jakési sebetrýznění a dezertovali z tohoto světa ve vidině šťastné věčnosti nebo se k utrpení staví pasivně. Přitom to není pravda a neplatí ani to, že křesťané ze své podstaty volí to těžší. Ale snaží se volit to správné a lepší, i když je to někdy těžší.

Životní zkoušky
mohou vést k našemu růstu

Už jenom z hlediska lidského zrání je důležité, aby člověk procházel i životními zkouškami a tím rostl. Jako křesťané máme navíc tu zkušenost, že když s našimi všemožnými lidskými „kříži“ přijdeme ke Kristu, může i nesmyslné utrpení dostat smysl. Ježíš totiž na kříži přijal a vzal na sebe všechno naše trápení. Plné tajemství moci Kristova kříže se ale člověku otevírá teprve skrze víru. Bez daru Ducha svatého je nemožné tuto cestu pochopit a přijmout.

I dobro se může stát zlem

Problém někdy může nastat, když se lidé, kteří mají silnou vůli, „vyšponují“ k jednání, které považují za dobré či lepší. To pak ale často končí smutkem nebo pyšnou nadřazeností. Takovýto způsob myšlení totiž může vést k falešnému obrazu Boha, kdy si myslíme, že Bůh po nás chce stále jen to těžké, a pak prožíváme pocity viny a myslíme si, že se na nás Bůh zlobí, když si někdy tu těžší variantu nezvolíme. Navíc se takoví lidé pak zlobí i na ostatní, kteří si „dopřávají“ a nejednají stejně náročně a přísně jako oni. Bůh ale po nás nechce jen těžké věci, ale i lehké a krásné.

Pokud na sebe klademe i v dobrých věcech příliš vysoké nároky, může to pro nás být špatnou cestu. Existuje moudré úsloví, že „lepší je nepřítel dobrého“. I dobro může být v mém životě nakonec zlem, pokud ho Bůh po mně nechce. V tom rád přehání Boží nepřítel, pokouší nás a vede nás k tomu, abychom zanechali to dobré, co konáme, a upřednostnili něco „lepšího“, co od nás ale Bůh nechce. Svatá Terezie k tomu napsala: „Touha po nemožném nás odvádí od možného.“