Zákon zodpovědnosti
Pro stanovení hranic v manželství je nezbytný správný pohled na zodpovědnost. Na jednu stranu platí, že když se ženíte nebo vdáváte, berete na sebe břemeno hluboce svého partnera milovat a stát o něj jako o nikoho jiného. Záleží vám na tom, jak na svého partnera působíte; záleží vám na tom, jak se mu daří a jak se cítí. Pokud jeden z manželů necítí vůči svému partnerovi žádnou zodpovědnost, v podstatě se snaží žít v manželství jako svobodný člověk. Na druhou stranu nelze překračovat meze zodpovědnosti. Je třeba vyhýbat se snaze přebírat partnerův život do svého vlastnictví. Zákon zodpovědnosti spočívá v následujícím: Jsme zodpovědní jeden druhému, ale nikoli jeden za druhého.
V Bibli je psáno: „Neste břemena jedni druhých a tak naplňte zákon Kristův“ a „každý ponese svůj vlastní náklad“ (Ga 6,2.5). Slovo "břemeno" naznačuje tíživý balvan, jako je například finanční, zdravotní nebo emocionální krize. Manželé se navzájem aktivně podporují, když jeden z nich nese velké břemeno. Výraz "náklad" však označuje součásti každodenní zodpovědnosti daného člověka. Patří sem jeho pocity, postoje, hodnoty a zvládání všedních těžkostí života. Manželé si s tímto nákladem mohou pomáhat, ale v konečném důsledku musí každý člověk převzít svou vlastní zodpovědnost.
Se svými problémy se musí vypořádat každý sám
V manželství, kde se zákon zodpovědnosti nedodržuje, dochází k dvěma extrémům. Na jednu stranu se může stát, že muž bude zanedbávat svou povinnost milovat svou manželku. Může se stát sobeckým, bezohledným nebo tvrdým. Nebude brát ohled na to, jak jeho jednání působí na jeho ženu. Tak vypadá nezodpovědné chování vůči svému partnerovi.
Na druhou stranu může manžel přebírat zodpovědnost, kterou by měla nést jeho žena. Například může být jeho žena nešťastná a on bude mít pocit, že je za její neštěstí zodpovědný. Třeba mu bude připadat, že nevydělává dost peněz, že neprojevuje dost zájmu o její aktivity nebo že doma dost nepomáhá. A tak se bude ze všech sil snažit učinit z ní šťastného člověka. To je neuskutečnitelný projekt. Zatímco by tento muž měl se svou nešťastnou manželkou soucítit a přijímat zodpovědnost za své vlastní zraňující chování, neměl by přebírat zodpovědnost za její pocity. Ty patří jí a vypořádat se s nimi musí sama.
Konečně zákon zodpovědnosti také znamená, že manželé odmítají zachraňovat nebo umožňovat hříšné či nezralé chování svých partnerů. Jejich povinností je stanovit meze partnerovým ničivým skutkům či postojům. Například pokud má muž potíže s hazardním hráčstvím, musí tomu jeho manželka stanovit vhodné meze, například zrušit jeho platební karty, oddělit jejich společné účty nebo trvat na tom, že vyhledá odbornou pomoc, aby ho přiměla přijmout za svůj problém zodpovědnost.
