Jak správně čekat a jak naslouchat čtením z knihy Izaiáše
Očekávání je nezbytnou komponentou lidského života - kdo nic nečeká, ten už může jedině zemřít. Ale čekání není důvodem k nečinnosti, k ne-žití. Čekat ve smyslu adventu, to znamená čekat na Pána teď, v tuto chvíli života, čekat od něho obšťastňující setkání v přítomnosti s perspektivou věčnosti.
V celém adventu věnujeme hlavní pozornost prvému čtení, tedy Izajášovi. Jak známo, je tato kniha dnes pokládána spíš za sbírku prorockých textů (spisů), než za dílo jednoho či dvou autorů. Aby bylo možné se zabývat těmito texty užitečně, je třeba mít stále na paměti, že starozákonní proroctví není totéž co věštba. Je to autentické Boží slovo především k dnešku těch, kdo proroka poslouchali a současně text, který má své pokračování a naplňování nejen v Novém zákoně, ale v celých dějinách. Aktualizování těchto textů je tedy možné jen v perspektivě celého Písma a dějin církve, tedy text má být chápán v plném slova smyslu jako "Boží slovo, plné života i síly" (srov. Žid 4,12).
