Univerzita Karlova - Evangelická teologická fakulta zve na transdisciplinární konferenci

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: nové náboženství a žitá starost
aneb
„Jsem starosta, třídím odpad a sázím stromy: Co mám dělat víc?"


v pátek 15. listopadu 2019, 10 - 15


Velká posluchárna Evangelické teologické fakulty UK v Praze 1, Černá 9


Hlavní cíl konference: slyšet se navzájem


Témata konference přinášejí účastníci a řečníci:

  • František Kala, starosta
  • Jiří Novák, pracovník Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumná stanice Opočno; téma: vliv výchovy lesa a dalších pěstebních opatření na stabilitu a odolnost a úpravu porostního prostředí
  • Marek Halbich, environmentální antropolog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie
  • Kristina Dvořáková, Fridays For Future
  • Jakub Ort, Univerzity za klima
  • Aleš Tomášek, doktorand Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, katedra fyzické geografie a geoekologie, téma: zadržování vody v krajině
  • Lucie Kolářová, vyučující na Jihočeské univerzitě, katedra teologických věd, téma: teologie stvoření (speciálně diskuze s přírodní vědou)


Účast na konferenci je bezplatná. Přihlašujte se zde.
 

 

Konference se koná ve spolupráci s

  • Psychosociálním intervenčním týmem České republiky,
  • Teologickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,
  • Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci,
  • Psychologickou službou Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru MV ČR,
  • Diakonií Českobratrské církve evangelické

 

František Kala:

Název mého příspěvku bych ponechal z myšlenky celé konference: „Jsem starosta, třídím odpady a sázím stromy."
O životním prostředí si rád vyposlechnu k porovnání žité praxe z Moravského krasu cokoliv. Dnes naší kotlinou hýbe voda nebo sucho a les nebo kůrovec.


Aleš Tomášek:

Přednesu, jaká je u nás situace ohledně vody a co bychom měli dělat ve městě i ve volné krajině, abychom se adaptovali.
Co bych rád slyšel? Asi něco o tom, jak to dělají v zahraničí (transition towns, permakultura a další adaptační strategie). Možná i nějaký návod, jak zorganizovat komunitu na lokální úrovni. Popřípadě návod jak na obecní úrovni přesvědčit politickou i hospodskou reprezentaci, že je potřeba začít lokální projekty koncipovat s ohledem na naši adaptaci. Nevím, jestli konference bude s dosahem i na státní úroveň, ale pokud ano, rád bych slyšel, že všechny dotační programy pro rozvoj měst a obcí v sobě budou mít otázku adaptace jako podmínku a peníze půjdou přednostně do projektů, které to řeší.


Jiří Novák:

Pěstební opatření v lesích – možnosti zvýšení jejich stability a odolnosti.
Součástí přednášky bude jednak informace o současném stavu lesů a jeho důvodech, ale také o jeho aktivním řešení jako příležitosti pro vznik odolnějších lesů schopných plnit požadované funkce včetně zdroje obnovitelné suroviny.
Rád si vyposlechnu názory ostatních na situaci v lesích a případně rád zodpovím jakékoliv (pokud budu schopen) dotazy.


Marek Halbich:

Glokalizace „horkých míst“ planety a jejich překračování z antropologické perspektivy
Koncept horkých míst (hotspots) byl poprvé podrobněji rozpracován přibližně před třiceti lety britským environmentalistou Normanem Myersem, který je charakterizoval převážně jako biogeografické regiony s vysokou úrovní biodiverzity ohrožené dlouhodobou přítomností člověka. Příspěvek vychází z tohoto původního konceptu a zaměří se právě zejména na antropogenní vlivy na životní prostředí. Dále ukáže různé formy adaptace člověka v konkrétních prostředích v období environmentální krize a pokusí se nastínit možná řešení, jak se některá místní společenství s touto změnou vyrovnávají a jak na ni reagují.


Jakub Ort:

politické strategie globálního klimatického hnutí; jak překonat depolitizaci ekologie, která vede k omezení jednání na etickou spotřebu/lokální aktivity; neboli:
"Co mám dělat, abych zachránil/a přírodu na naší planetě a tak i sebe jako její součást? Jak vykročit z bludného kruhu zpytování ekologického (s)vědomí a najít cestu ke společnému politickému jednání, které by vedlo k nezbytným společenským změnám a omezení moci největších znečišťovatelů klimatu? Jak vypadá klimatické hnutí a jaké má cíle a strategie a jak může klimatická krize proměnit samotné chápání politiky?“


Lucie Kolářová:

příspěvek k teologii stvoření v kontextu environmentální krize „Kudy kam s Božím stvořením?“
Z teologického hlediska je krize životního prostředí primárně krizí základního životního přesvědčení. V příspěvku bych představila, co znamená tradiční křesťanská řeč o stvoření, když ji „přeložíme“ do současného jazyka a aktualizujeme vzhledem k environmentální krizi. Chtěla bych zdůraznit, že kritické porozumění (vlastním) teoretickým východiskům je pro konkrétní ekoetické postoje klíčové. Zdá se mi totiž, jako bychom dnes tak úplně nevěděli, proč přírodu chránit i nad rámec pragmatických důvodů a proč hájit její autonomní hodnotu. Všichni jsme smutnými svědky toho, jak právě na té nejvyšší, globální úrovni univerzální zdůvodnění chybí.
Ráda si vyposlechnu příspěvky, které vycházejí z analyzovaných dat a žité praxe. A ráda vstoupím do diskuze o tom, čeho lze dosáhnout na rovině konkrétních projevů a účinků, resp. v čem nacházíme případné limity technicko-ekonomického přístupu.