Prezident Izraele, Šimon Peres, a prezident Palestiny, Mahmúd Abbas, se dnes (8.6.2014) sešli s papežem Františkem a konstantinopolským patriarchou Bartolomějem ve Vatikánských zahradách, kde se uskutečnilo pásmo modliteb. Setkání se odehrávalo ve velmi přátelské atmosféře, oproti původně plánovanému podání ruky se účastníci v závěru objali.
Papež na setkání s prezidenty Izraele a Palestiny
Vatikán. Prezident Izraele, Šimon Peres, a prezident Palestiny, Mahmúd Abbas, se sešli s papežem Františkem a konstantinopolským patriarchou Bartolomějem ve Vatikánských zahradách, kde se uskutečnilo více než hodinové pásmo židovských, křesťanských a muslimských modliteb protkaných hudbou.
Na závěr papež František řekl:
Páni prezidenti,
S velkou radostí vás zdravím a rád bych vám a vašim váženým delegacím nabídl stejně vřelé přijetí, jakého se mi dostalo od vás během mojí nedávno skončené pouti do Svaté země.
Z hloubi srdce vám děkuji, že jste přijali moje pozvání a přišli sem, abychom společně prosili Boha o dar pokoje. Doufám, že toto setkání bude začátkem nové cesty ke hledání toho, co spojuje, aby bylo překonáno to, co rozděluje.
Děkuji Vaší Svatosti, ctihodnému bratrovi Bartoloměji, že jste spolu se mnou přijal tyto vážené hosty. Vaše účast je velký dar, cenná opora a svědectví cesty, kterou jako křesťané jdeme k plné jednotě.
Vaše přítomnost, pánové prezidenti, je velkým znamením bratrství, které činíte jako Abrahamovi synové, i konkrétním výrazem důvěry v Boha, Pána dějin, který v nás dnes vidí bratry a touží nás vést po Svých stezkách.
Toto naše setkání invokující mír ve Svaté zemi, na Blízkém východě a na celém světě provázejí modlitby mnoha lidí, náležejících k různým kulturám, zemím, jazykům a náboženstvím, lidí, kteří se modlili za toto setkání a nyní se v téže invokaci připojují k nám. Je to setkání, které odpovídá na vroucí touhu těch, kteří touží po míru a sní o světě, kde budou muži a ženy žít jako bratři a sestry a nikoli jako protivníci či nepřátelé.
Páni prezidenti, svět je dědictví, které jsme dostali od svých předků, ale je také výpůjčkou našich dětí, které jsou unaveny a umdlévají v důsledku konfliktů a touží po úsvitu pokoje, dětí, které nás žádají, abychom strhli zdi nepřátelství a vydali se cestou dialogu a pokoje, aby triumfovaly láska a přátelství.
Mnoho, příliš mnoho těchto dětí se stalo nevinnými oběťmi války a násilí, květinami vytrženými v plném rozkvětu. Je naší povinností, aby jejich oběť nepřišla nazmar. Jejich památka nám dodává odvahu, sílu vytrvat v dialogu za každou cenu, trpělivost spřádat den za dnem stále pevnější tkanivo uctivého a pokojného soužití ke slávě Boží a pro dobro všech.
K nastolení míru je třeba odvahy mnohem více než k rozpoutání války. Je zapotřebí odvahy, abychom souhlasili se setkáním a odmítali střet, přitakali dialogu a odmítli násilí, přitakali vyjednávání a odložili nevraživost; přitakali smlouvám a odmítli provokace; přitakali upřímnosti a odmítli dvojakost. K tomu všemu je zapotřebí odvahy, velké síly ducha.
Dějiny nás učí, že pouze naše síly nestačí. Vícekrát jsme byli blízko míru, ale Zlý jej dovedl různými prostředky překazit. Proto jsme tady, protože víme a poznáváme, že potřebujeme pomoc Boží. Nezříkáme se svých odpovědností, ale vzýváme Boha v úkonu maximální odpovědnosti tváří v tvář svému svědomí a svým národům. Zaslechli jsme povolání a máme odpovědět. Povolání přerušit spirálu nenávisti a násilí, a přerušit ji slovem „bratře“. Abychom však toto slovo vyslovili, musíme pohlédnout k nebi a rozpoznat v sobě syny jediného Otce.
K Němu se obracím v Duchu Ježíše Krista a prosím o přímluvu Pannu Marii, dceru Svaté země a naši Matku.
Pane, Bože míru, slyš naši modlitbu!
Mnohokrát a dlouhá léta jsme zkoušeli řešit svoje konflitky svými silami a také svými zbraněmi. Tolik nevraživosti a temnot, tolik prolité krve, tolik zmařených životů, tolik pohřbených nadějí... a naše naděje byly marné. Nyní, Pane, pomoz Ty! Daruj nám pokoj, nauč nás pokoji, doveď nás k pokoji. Otevři naše oči a naše srdce a dej nám odvahu říci: „už nikdy válka“, „válka ničí všechno“. Vlej nám odvahu konat konkrétní gesta vytvářející pokoj. Pane, Bože Abrahamův a proroků, Bože lásky, který jsi nás stvořil a voláš nás, abychom žili jako bratři, daruj nám sílu být denně tvůrci pokoje, daruj nám schopnost hledět dobrotivě na všechny bratry, které potkáváme na svojí cestě. Uschopni nás slyšet křik svých spoluobčanů, kteří nás žádají, abychom přetvořili svoje zbraně na nástroje míru, naše strachy v důvěru a naše napětí na odpuštění. Uchovej v nás planoucí naději, abychom se s trpělivou vytrvalostí rozhodovali pro dialog a smíření, aby konečně zvítězil pokoj. Ať jsou z každého srdce odstraněna slova: rozdělení, nenávist a válka. Pane, odzbroj jazyk i ruce, obnov srdce a mysl, aby slovem, které nás k sobě přivádí, bylo vždycky „bratr“, a stylem našeho života se stal šalom, pokoj a salam!
Amen.
Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno
Papež František: Mír vyžaduje více odvahy než válka
Během historického setkání se v neděli 8. června 2014 ve Vatikánu modlili za mír ve Svaté zemi papež František, izraelský prezident Šimon Peres a prezident Státu Palestina Mahmúd Abbás. Přítomen byl také konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I.
Vatikán: „K míru je třeba odvahy, mnohem více než k vedení války,“ prohlásil papež František během nedělních modliteb za mír. Ve vatikánských zahradách se jich zúčastnil izraelský prezident Šimon Peres, prezident Státu Palestina Mahmúd Abbás a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I.
Oba prezidenty papež František pozval k modlitbě za mír během své nedávné cesty do Svaté země. „Nabízím svůj dům, aby hostil toto modlitební setkání,“pronesl tehdy papež poté, co z politických důvodů nebylo možné modlitby uspořádat přímo ve Svaté zemi. Podle Františka nemělo setkání politický cíl, účelem bylo prosit Boha o mír. „Uslyšeli jsme povolání, na které musíme odpovědět: Povolání rozbít spirálu nenávisti a nepřátelství, rozbít ji jediným slovem: Bratr. Abychom mohli říci toto slovo, musíme všichni pozvednout oči k nebi a poznat, že jsme děti jednoho Otce,“ řekl dnes papež.
Tři modlitby
Během setkání zazněly tři oddělené bloky modliteb – židovské, křesťanské a muslimské. Každá část měla stejnou strukturu. V úvodu zástupci náboženství pronesli chválu Bohu za dar stvoření a za to, že všechny stvořil jako součást jedné lidské rodiny. Následovala prosba za odpuštění za chvíle, kdy jsme nejednali jako bratři a sestry, každý blok byl pak ukončen modlitbou za mír ve Svaté zemi.
„Kéž bychom byli hodni opravdového zachovávání přikázání milovat bližního jako sami sebe, z celého srdce, celým tělem, duší i majetkem,“ obrátil se k Bohu člen židovské delegace. Ekumenický patriarcha Bartoloměj četl pasáž z proroka Izaiáše o novém nebi a nové zemi, po níž zazněla kající modlitba sv. Jana Pavla II. a prosba za mír často připisovaná sv. Františkovi z Assisi. Zástupce muslimského náboženství ve své modlitbě hovořil o Bohu, který je původce míru: „Ó Bože, ty jsi mír, mír pochází od tebe a k tobě se vrací. Ty jsi požehnaný a velebený. Ó původce jasu a cti, inspiruj nás, ó Pane, mírem a ukaž nám mír.“
František: Mír vyžaduje odvahu
V následném projevu papež František připomněl, že křesťanství, židovství i islám jsou abrahámovská náboženství. Svatý otec zdůraznil zodpovědnost za svět: „Svět je dědictví, které jsme získali od našich předků. Je nám ale také propůjčen našimi potomky: Potomky, kteří jsou unavení a vyčerpaní konflikty, a kteří touží po příchodu míru; potomky, kteří nás žádají, abychom zbořili zdi nepřátelství a putovali po cestě dialogu a pokoje.“
Utváření míru pak podle papeže vyžaduje více odvahy než vedení války: „Je potřeba odvahy, abychom řekli ´ano´ k setkání a ´ne´ ke konfliktu; ´ano´ k dialogu a ´ne k násilí; ´ano´ k vyjednávání a ´ne´ k nepřátelství; ´ano´ k respektování dohod a ´ne´ k provokacím; ´ano´ k upřímnosti a ´ne´ k dvojakosti. K tomuto všemu je třeba odvahy, velké vnitřní síly.“
Izraelský prezident Šimon Peres pak zdůraznil vytrvalost v budování společnosti bez konfliktů: „Dva národy – Izraelité a Palestinci – stále mají vroucí touhu po míru. Slzy matek nad jejich syny jsou stále vryté do našich srdcí. Musíme ukončit křik, násilí, konflikt. Všichni potřebujeme mír. Mír mezi sobě rovnými.“Jeho dosažení však není snadné: „Musíme se ze všech sil, abychom jej dosáhli. A dosáhli jej brzy. I když to bude vyžadoval oběti a kompromisy,“uvedl Šimon Peres, který také několikrát během svého projevu vyslovil arabský i hebrejský pozdrav.
Hlava Státu Palestina Mahmúd Abbás připomněl slova papeže Jana Pavla II., podle kterého „až bude mír v Jeruzalémě, bude se o něm vydáváno svědectví po celém světě“. K Bohu se obrátil též s prosbou za možnost žít v samostatném státu a za to, aby byl Jeruzalém bezpečným místem pro všechna tři monoteistická náboženství. Svou řeč zakončil slovy: „Toužíme po míru pro nás i naše sousedy. Hledáme rozkvět a myšlenky pokoje pro nás i pro ostatní. Pane, odpověz na naše modlitby a dej úspěch našim snahám, neboť ty jsi nejspravedlivější, nejmilosrdnější, Pane světů.“
V závěru setkání náboženští představitelé zasadili olivový strom a pokračovali neformálním setkáním. Ačkoliv mělo být součástí závěru setkání podání ruky, všichni představitelé se objali.
Autor: Ondřej Mléčka
Další odkazy k tématu:
- Setkání izraelského a palestinského prezidenta na půdě Apoštolského stolce (ravat)
- Promluva papeže na setkání s prezidenty Izraele a Palestiny (ravat)
- Nedělní modlitba vyvolala pozdvižení mezi Izraelci i Palestinci (ravat)
