Na 21. srpna připadá další výročí takzvaného „vstupu vojsk Varšavské smlouvy“ na území tehdejšího Československa. Jak tehdy na tuto událost reagoval papeže Pavel VI.?

Vybíráme část z promluvy, kterou Pavel VI. pronesl 22.8.1968 těsně před nástupem do letadla směřujícího do Latinské Ameriky:

 

Velká hořkost

„Nemohu ponechat vás a ty, kdo sledují náš odlet a slyší náš hlas, aniž bych vám svěřil velkou hořkost a velké obavy, které tíží naši duši v důsledku událostí, které probíhají v Československu.

Byli bychom ochotni se ihned vzdát naší cesty, kdybychom měli jistotu, že naše přítomnost a naše přičinění mohou nějak přispět k tomu, aby se nezhoršila situace, která již tak tíživě doléhá na tento námi tolik milovaný národ, a předejít katastrofálním důsledkům, kterých je bohužel možno se obávat.

Síla zbraní chce znovu rozhodovat

Zdá se, že síla zbraní chce znovu rozhodovat o osudech jednoho lidu, jeho nezávislosti a důstojnosti. V Evropě byl otřesen klid. Mír, který vyspělá doba hledá a vytváří také nepotlačitelným vlivem křesťanského ducha, je po krutých zkušenostech minulých, ale i probíhajících válek ukrutně zraněn. Dej Bůh, aby to nebylo smrtelné.

Hluboce nás zarmucuje tato rána zasazená bezúhonné zemi, dobrým vztahům mezi národy a především principům, které tak namáhavě a bolestně vzešly z našich dějin a staly se nepostradatelnými pro soudržnost a budoucnost civilizace.

Tato pohroma nás zarmucuje o to více, že jsme se během těchto let stali nezištnými a vroucnými apoštoly pokoje, a doufali jsme, že rozdílnost kultur a zájmů by už neměla ohrožovat společné a poctivé úsilí o zachování mezinárodního práva, ani pokračující spolupráci lidí naší doby.

Trpké úvahy, které jsou přesto ozařovány křesťanskou nadějí

Nechceme nikoho soudit. Jak ale neanalyzovat principy, ze kterých, jak se zdá, takovéto pohromy takřka přirozeně plynou?

Neseme si v srdci tyto trpké úvahy, které jsou přesto ozařovány lidskou a křesťanskou nadějí, předpokládající, že je stále možné dočkat se čestných a mírumilovných řešení tak politováníhodného konfliktu. Pán pokoje, k jehož slávě se na tuto cestu vydáváme, kéž nám prokáže svoje milosrdenství a všem vrátí »pokoj řádu«.“