tak mi řekni, co mám tedy dělat."
***
Dobrý den,
v poslední době řeším v sobě jedno velké rozhodování ohledně nabídky jiného zaměstnání. Už dlouho prosím Boha, ať mi pomůže poznat, kde je moje místo, kudy jít, jak se rozhodnout. Ale mám stále pocit, že se nic neděje anebo jsem jen natvrdlá.
Dnes ráno jsem šla pěšky do práce. Mám to kousek a vždy se u toho modlím. Mám ten čas ráda. A opět jsem prosila, ať mi Pán zjeví, co je pro mne nejlepší. Měla jsem navíc špatnou náladu pramenící z každoměsíčního emočního rozhození, která všechny ženy dobře znají. A byla jsem naštvaná, že moje modlitba je jako obvykle "zase" monolog... A ač nemám ráda hrubá slova, už jsem nevydržela a řekla v duchu: "Do pr...., Bože, tak mi řekni, co mám tedy dělat."
V práci jsem si připadala taková nevrlá, všímala jsem si chyb druhých více než obvykle. Nu, a pak to přišlo. Mezi prací jsem klikla na web vira.cz, protože ve středu míváte obvykle nový příspěvek. Tu na mne vykoukl nápis nového článku: "Zavři zobák a poslouchej", řekl mi Bůh.
Zírala jsem na ten nápis a hned mi bylo jasné, že to není náhoda, že je to i pro mě. Mrkla jsem oknem na nebe a řekla "Díky, Bože." Zalil mne příjemný pocit vnitřního klidu a Pokoje. Pokoje, který rozhodně z tohoto světa není. Celý den byl pak hezký a milý a já se jako obvykle na lidi usmívala, ochotná pomoci, poradit, uklidnit. Někdy mi to bere sílu. Ale naštěstí vím, kde ji vzít.
A moje rozhodnutí? Inu, mám ještě čas a hlavně jsem pochopila, že ač se rozhodnu jakkoliv, Bůh mi bude fandit v každé poctivé práci.
Někdy je holt dobré raději zavřít zobák a zaposlouchat se. A nemyslím jen ušima.
Krásné dny přeje –EŽP-
