Zamotaný život

Mám velmi zamotaný život.  Ráda bych vykročila novým směrem.

…

Mám za sebou několik nevydařených vztahů, 2 nemanželské děti, jsem  potřetí těhotná,  zakusila jsem domácí násilí, život s gamblerem, dluhy a  neposlední řadě nečekané a závažné zdravotní problémy, které mě dovedly až k akutní hospitalizaci. Až v nemocnici jsem si uvědomila, že jsem ve hříchu a že bych s tím měla začít něco dělat. Ve strachu o zdraví jsem se začala modlit,  slíbila Bohu, že se budu snažit polepšit. Že začnu chodit do kostela a víc se modlit. A budu se snažit vyřešit svoji situaci. Můj současný přítel je nevěřící a zatím si mě nechce vzít. Prosím o radu, mírnější formou. Mám velké výčitky svědomí.

Milá ...

jste statečná žena! Budu se za Vás modlit. Život se s Vámi nemazlil. Potkala jste v životě dobré lidi, ale i ty, kdo Vám život hodně zkomplikovali. Blízké setkání se smrtí nebo její hrozbou nás vedou ke hlubšímu zamyšlení nad naším životem. Co je důležité? Co není důležité? Žiju dobře? Co nemám dělat? Co mám dělat? Co mám dělat jinak?…

Vy jste se v těžké chvíli obrátila k Bohu. Máte ho ve svém srdci a on má ve svém srdci Vás. Má ve svém srdci celý Váš život a přeje Vám krásný život. Určité má pro Vás i cestu, jak z toho začarovaného kruhu ven. Ale není tak snadné, tu cestu objevit.

Nevím přesně, z čeho máte výčitky svědomí, co pro Vás znamená „vyřešit situaci“, polepšit se? Bůh ve své lásce po nás nechce věci, které jsou nad naše síly. Jestli myslíte svatbu, tak těžko k ní přítele donutíte, když si Vás zatím nechce vzít. Boží cesta je cesta lásky, cesta pomalých krůčků. Projevovat druhým lásku. Dávat příteli najevo, že ho máte ráda, že je pro Vás důležitý, že jste šťastná, když je s Vámi, moc ho nekomandovat, spíš hledat, čím mu udělat radost – že to ale neznamená dávat peníze gamblerovi nebo pivo alkoholikovi, to už asi víte. Časem třeba už nebude proti nebo dokonce sám bude svatbu chtít.

Také nevím, co pro Vás znamená začít chodit do kostela a více se modlit. Máte s tím nějaké těžkosti? Bojíte se, stydíte se, máte kostel daleko, nemáte čas, nevíte jak…? Pán Bůh Vás zná, vidí do Vašeho srdce, ví, co je ve Vašich silách a co ne. I tady platí cesta pomalých krůčků a cesta lásky. Být aspoň chvilku s Bohem. V kostele, třeba i v prázdném kostele nebo někde v tichu doma. Otevřít mu své srdce, svěřit starosti, poprosit, poděkovat… Pro vytížené maminky to může být chvíle i při žehlení nebo škrábání brambor. Věřím, že když se upřímně snažíte, Bůh Vám ukáže co a jak dělat. Jak být dobrou maminkou, jak řešit konflikty dětí, co jim dovolit, co už ne. Jak dělat radost partnerovi i lidem kolem sebe.

Když pak si večer uvědomíte, kolik dobra jste kolem sebe rozdala a to, co se třeba nepodařilo, dáte do Božího srdce, uvidíte, že jste na jisté cestě do Boží náruče a výčitky svědomí pominou. On si Vás povede, abyste se mu neztratila. Je mocný.

Milá …, moc Vám přeju, abyste pocítila lásku milujícího Boha Otce, abyste kolem sebe měla dobré lidi i aby se Vám narodilo krásné miminko.

Myslím na Vás v modlitbě!

Kategorie otázky: Obrácení, uzdravení, proměna