Zamilovala jsem se do kněze. V kruhu lásky a přetvářky.

Dobrý večer,
dost se za moje pocity stydím.  Před delší dobou jsem poznala jednoho kněze a stalo se mi, že jsem se do něj zamilovala. Omlouvala jsem si to tím, že jsem ještě trošku puberťačka a přejde to. Jenže nepřešlo, ani po dlouhé době.

Onen kněz splňuje všecky moje představy ideálního muže, je milý, hodný, příjemný, umí naslouchat, vždy ví, jak pomoc, poradit, nasměrovat, líbí se mi fyzicky jako muž, má snad ten nejúžasnější úsměv/smích.

Omezila jsem kontakt na minimum s tím, že to přejde, jak se říká "sejde z očí, sejde z mysli". Docela to pomohlo, ale teď jsme opět v kontaktu. Uvědomila jsem si, že ho stále miluju, musím na něj myslet, pořád se mi "podlamují kolena", prostě jsem jak zamilovaná puberťačka.

Před knězem hraju, jak je všecko v nejlepším pořádku, nic se neděje. Bojuji s myšlenkou, že bych s ním o tom prohodila slovo, ale bojím se, že bych o něj mohla přijít, je to vážně úžasný člověk.
Mluví se s knězem o takových věcech?  "Na plnou pusu"?

Omlouvám se, chápu, že máte mnohem důležitější starosti a dotazy, jen jsem si říkala, že byste mohli mít zkušenost s takovým dotazem.

Vážená …, děkuji Vám za odvahu, se kterou se na nás obracíte v citlivé otázce, kterou nyní řešíte.
Zamilovanost je velmi silná emoce a také přitažlivost k někomu druhému je velmi silná skutečnost. Není divu, že se to jen tak nedá obejít. Co s tím?

City mají svůj velký význam a dávají životu dynamiku. Silně ovlivňují naše rozhodování. Příliš se neřídí rozumem a rozumové argumenty tak říkajíc moc neposlouchají. Když máme pevnou vůli, tak se city podrobí. Když budeme citlivou skutečnost stále dráždit, budeme ji mít neustále na mysli a nebude téměř šance se pustit jinou cestou.

Rozběhnutí důvěrnosti ve vztahu posouvá přátelství do jiné roviny. V takové situaci se snadno druhá strana cítí ohrožena a může reagovat velmi odmítavě a tvrdě. Zkuste si představit, jak byste jednala, kdyby za Vámi přišel nějaký cizí muž a vyznal se Vám ze svého citu, ale Vy byste s ním nechtěla sdílet žádnou důvěrnost. Dost možná byste reagovala strachem, odmítnutím, útěkem, uzavřením se... Neznám dotyčného kněze, ale radikální odmítavá reakce velice bolí. Ze strany mužů jde ale často o jediné možné, byť velmi bolestivé řešení.

Přetvářka je stav, kdy nejen srdce, ale i rozum a vůle říkají něco jiného, než navenek děláme. Přetvářka je tedy cílené falešné, lživé jednání za účelem někoho obelstít. Pokud ale Vaše nitro úpí pod tíhou nenaplněné touhy a rozum a vůle se snaží city udržet na uzdě, nejde o žádnou přetvářku, ale vnitřní zápas.

Směřuji k tomu, že se na tomto příběhu můžete naučit něco, co budete v dalších letech potřebovat. Předpokládám, že to není poslední muž, do kterého je možné se zamilovat. Ale jak jednat, když už budete mít např. vlastní rodinu, manžela atd… Takové situace během života přijdou.

Zkuste si sama sobě říci, jak moc Vám záleží na tom, aby ON byl skutečně šťastný. Předpokládám, že je rád v tom, co dělá. Pokud chcete jeho štěstí, pak jednejte tak, aby byl šťastný a nemusel si v životě vyčítat nějakou chybu či zranění. Kněz musel během řady let své přípravy učinit rozhodnutí. Dospět k okamžiku, kdy sám před sebou, před Bohem, rodinou, přáteli… řekl: „Já chci jít životem zasvěcen Bohu.“ Chcete, aby v tomto svém rozhodnutí šel věrně a byl v něm šťastný? Chcete jeho štěstí? To jsou velmi silné a vážné otázky, protože volíme mezi sebou a mezi někým druhým. A když ustoupíme, bude on šťastný, ale naše city budou křičet.
Domnívám se, že nejprve si sama musíte říci, zda chcete toho kněze „zlomit“ ke své představě (volím tato slova, aby bylo patrné, že jde o „moje štěstí“ a ON je až na druhém místě). Anebo naopak chcete, aby byl šťastný ON. Druhá cesta je projevem skutečné lásky a respektu k druhému člověku, pokud již jde po nějaké životní cestě.

Ke zvládnutí takové složité situace asi nejvíce pomáhá, když si nejprve Vy sama zodpovíte otázku, co skutečně v životě chcete (nejen, co velí city). Následně se pevně sama rozhodněte: „Toto chci a za tím půjdu.“ Nečekejte, že takové rozhodnutí udělá někdo za Vás! To je velký omyl. Ani životní partner ani rodiče, farář… za Vás neudělá dobré rozhodnutí. To je opravdu jen a jen na Vás a je to v životě náročný krok. Pevné rozhodnutí pomůže lodičku našeho života nasměrovat. A pak je třeba udržet směr, ať již fouká vítr citů z kterékoli jiné strany. Tato věc bývá nejtěžší, protože nával různých citů nás silně ovlivňuje a mnohdy chceme měnit směr třeba několikrát za den.

Pokud vnímáte, že Vaše životní cesta je nasměrována k založení rodiny a hledáte dobrého partnera, pak to je jeden z nejdůležitějších úkolů života! Zkuste si ale odpovědět na otázku, co všechno má takový partner mít, aby byl nejen přitažlivým, ale byl pro Vás i morální a duchovní oporou a sám se nemusel stydět před druhými, rodinou… Jednou se Vás a také partnera budou Vaše děti ptát na Váš životní příběh, rozhodnutí, selhání,… Obstojíte? Budou Vaše děti na Vás hrdé?
Čím více budete s tímto knězem sdílet své soukromí, osobní věci, tím Vám bude bližší. A navíc není vyloučené, že i on zažije silné zpochybnění vlastních rozhodnutí. To nemusí být vůbec jednoduché. Máte tedy v rukou silnou zbraň, která může velice ublížit.

Znám několik kněží, kteří opustili kněžskou službu. Bohužel se ukazuje, že když řadu let směřovali svůj život k nějakému stylu života, společné manželství jim dělá velké problémy. S některými jsem mohl mluvit a vidím, že jejich srdce vnímá, že selhali a zradili svůj slib Bohu. A jejich partnerky cítí určitý stín v jejich duši a bojí se po celý život, že je jednou opustí. Mluvím zde zcela otevřeně, i když chápu, že si asi nyní nekladete otázky, co přijde do manželství za dvacet let.

Máte pravdu, že na silný cit nemáte být sama. Ideální by bylo celou věc řešit s nějakým jiným knězem, který je moudrý, nebude se hned zlobit, ale pomůže Vám v této věci postupovat k řešení. Může to být i jiná starší zkušená žena… Vrstevnice zde nejsou úplně ideální řešení.

Vážená …, píšete o složité situaci, doporučuji Vám obrátit se k Matce Boží, Panně Marii a prosit ji o moudrost, sílu a odvahu. Je skvělým a dobrým průvodcem.

Přeji,  aby tato životní situace přinesla do Vašeho života nakonec dobré ovoce.

Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů