Toužím po setkání s Bohem, ale nejde mi to...

Dobrý den,

chodím do církve a snažím se být dobrá křesťanka, ale vůbec to nezvládám:(  Navíc slýchám, jak je důležité odevzdat se Bohu.  Chci, opravdu chci, ale nevím jak. Co znamená: nechat Ježíše, ať se ujme mého života? Jak to mám udělat?Chci se setkat s Bohem, jak to vidím u ostatních, ale nejde mi to. 
...
Může to být tím, že moc hřeším? Poraďte mi prosím, co udělat, abych se mohla setkat s Bohem?

-redakčně upraveno-

Milá ...,
zdravím tě a děkuji ti za odvahu, se kterou ses na nás obrátila.
Máš pravdu, setkání s Bohem se někdy zdá těžké. I když po pravdě, Pán je stále připravený se s námi setkat.

Je dobře vědět, že Bůh vždycky ví, že můžeme mít problém, něco nám může bránit se s ním setkat. Ale on pomáhá. Za nějakou dobu se to ve tvém životě nejspíš změní, ale teď je potřeba vytrvat. Pros Boha, abys vytrvala a pokračovala dále se stejným úsilím, které vnímám ze tvých slov.

Když jsem četla tvůj mail, napadlo mne pár věcí:
V první řadě se zdá, že si představuješ, že jsi hříšná, že máš více hříchů, než ostatní. Je dobře vědět, že to tak pravděpodobně není. Všichni jsme v hříchu, dokonce i tvoji rodiče, i váš duchovní i já. Všichni. Možná se ti zdá, že oni určitě tak ošklivé věci nedělají, ale já tě ujišťuji, že nejspíše ve tvém věku dělali to, s čím bojuješ ty. Někdy se říká, že srovnávání nikam nevede. Rozhodně v otázce hříchu srovnávání není dobré. Prostě si řekni, že všichni jsou plus mínus na tom stejně, tak to totiž doopravdy je. Kdybys napsala: víte, já si myslím, že nemám žádné hříchy, tak to by bylo docela vážné. Když víš, že jsi slabá, že nezvládáš, jsi na dobré cestě, věř mi.

Za druhé, myslím, že problémem nejsou tvé hříchy. Vždyť všichni skvělí kazatelé a výborní lidé byli často až po uši v hříchu. A podívej, kde jsou dneska. Důležité je slovo RŮST.  Největším problémem ve tvém životě není to, že hřešíš, ať už jakkoliv ošklivě, ale to, že se za to radikálně odsuzuješ a moc stydíš.

Stud je dobrá věc, protože ti ukazuje, že máš svědomí a Ducha Svatého. Ale na druhé straně je stud špatný, protože se kvůli němu odsuzujeme. Cítíme se tak špatně, že bychom se nejraději schovali. No a to právě dělá s námi náš hřích. Nutí nás, abychom zalezli pod stůl a už se neukazovali. A už vůbec ne před Bohem. A tohle je veliká Satanova lež. To on chce, abychom se skryli, jako Adam a Eva v ráji, a tak ztratili vztah k Otci. A proto si vymyslel stud, vlastně je to taková lupa. Jak může, tak nám jí strčí před oči, abychom viděli svůj hřích tak obrovský, že už nevidíme Boží lásku.

Takže jakkoliv je tvůj hřích ošklivý, věř, že vedle Boží lásky k tobě je malinký. Hříchy máme všichni stejné, ale to, v čem se lišíme, je dobré srdce. I když možná lituješ moc některých věcí, které stále opakuješ, chci ti napsat, že dokud vytrváš v upřímnosti, Bůh ti odpouští. Můžeš být nevím jak ´černá´, ale ve chvíli, kdy napíšeš takový mail, jaký jsem si právě od tebe přečetla, Bůh ti odpouští. Postupně se naučíš se ovládat a alespoň některé věci ze svého života odstraníš. Všechno nejde zvládnout hned.

Za třetí, někdy pomůže jít poprosit o modlitbu. Svěř se někomu, kdo má trochu zkušenost a komu důvěřuješ, a popros ho, ať se za tebe pomodlí. Dělej to tak čas od času a uvidíš, že postupně se tvůj život bude měnit. Velmi ti doporučuji se modlit konkrétně. Mám dojem, že když se modlíme opravdu konkrétně, Pán má více možnost pomoci, protože když svěříme nějakou starost, najednou je jí polovina. Třebas zjistíš, že v tom nejsi sama, nebo dostaneš nějakou supr knihu, která ti dost pomůže. 

Poslední věc, pomůže ti určitě, když budeš žít vyrovnaně. Nic nepřehánět, ale vše dělat poctivě. K tomu patří čtení Bible nejen v církvi, ale trochu i doma, trochu se sama modlit, jak to jen jde, najít si nějakého o něco staršího patrona, se kterým budeš moci občas prohodit pár slov o svém duchovním životě, chodit co nejpravidelněji do církve tak, jak jsi zvyklá, také chodit mezi mladé tak, jak to zřejmě děláš, někde také sloužit (přijímat, ale i sloužit), vždycky měj rozečtenou kromě zábavné knihy ještě nějakou duchovní a pomalu ji pročítej. Pokud ti něco z toho chybí, zkus to změnit. Mysli raději na to, jak jít lépe kupředu, než na své hříchy. Tak budeš postupně růst.

Přeji ti krásný den!
 

Kategorie otázky: Pochybnosti a krize víry