Strach z ďábla, spánková paralýza

Dobrý den.

věřím, že Bůh je a toužím po modlitbě, ale mám strach z ďábla. Kamarád, který se také zajímá o duchovno,  mi vyprávěl, že se mu opakovaně začala zjevovat démonická postava a prožíval spánkovou paralýzu. To mě děsí. Také říkal, že prý čím víc se přibližujeme k Bohu, tím více se paralýzy opakují a tím více se nás snaží ďábel svést z cesty.
 Mockrát vám děkuji za to že si na mou otázku najdete čas.
 

Ahoj,
V tom, co píšeš, je cítit, že jsi objevil Boha a chceš s ním žít. To je skvělé a moc ti fandím! Zároveň mluvíš o ďáblovi jako o skutečné bytosti a to je pravda. Ďábel skutečně existuje a nesmíme ho brát na lehkou váhu. Víš, co je ďáblova poslední lest ve 21. století? Snaží se přesvědčit křesťany samotné, že neexistuje. A to se mu sem tam podaří. Ty víš, že zlo reálně existuje. Díky BOHU ale ďábel nemůže nikdy získat nad člověkem kontrolu a to ani ve spánku. Jsme děti Otce a ten je silnější, než zlo. Asi si říkáš, jak si mohu být tak jistá? Víš, kdy Bůh zvítězil na ďáblem? Ve chvíli smrti Ježíše na kříži. Všechny mocnosti světa i podsvětí se musí před Ježíšovým jménem poklonit.

Píšeš, že máš strach z toho, že se u Tebe také objeví spánková paralýza.  Je jisté, že když se někdo obrátí k Bohu (jako třeba ty), ďábel je pokořený. A ten zlý se potom zlobí. Po obrácení můžeme prožívat určitý boj zla a dobra. Snažíme se skončit s některým chováním a s určitými věcmi a ono to hned nejde. To je místo, kde nám Bůh pomáhá a ten zlý bojuje jak proti Bohu tak proti nám a strašně se vzteká. To se jmenuje duchovní boj. Určitě bys mi to ze svého života potvrdil. Je těžké po obrácení postupně měnit své chování a návyky. Tohle je místo skutečného boje zla proti nám.

Ujišťuji tě, že kdyby měl ďábel pár minut vládu nad tělem člověka ve spánku, tak by ho to mohlo vážně ohrozit. Bůh ale nedává ďáblovi nad člověkem neomezenou moc. Ďábel zůstává podrobený Bohu, a proto můžeme klidně spát. Ďábel je skutečný a dotýká se lidí, kteří se mu nějak otevřou a pozvou ho dál. Podle toho, co říkáš, nevypadá, že bys měl o ďábla nějaký speciální zájem a nějak ho k sobě zval.

Pokud Tvůj kamarád prožívá věci, o kterých píšeš (vidí ve snu nebo v polospánku zlé věci),  ať se obrátí kněze nebo pastora. Je důležité, aby  s tím nezůstal sám. To je totiž oblíbená ďáblova léčka – odříznout lidi a nechat je v samotě s nějakou věcí. Někdy totiž stačí jednoduchá modlitba, malá rada a je to všechno pryč.

Na to, zda do svého života zveme zlého, je možné udělat si osobní prověrku pěti smyslů:

- zrak – na co se dívám (pokud možno omezit všechny násilné filmy, násilné hry na počítači, alespoň na chvíli omezit i všechno, kde jsou zbraně a co se podobá válce…),

- sluch – co poslouchám za hudbu - zkontrolovat se svými věřícími kamarády, jestli hudba, kterou poslouchám, je ok pro obráceného křesťana, pokusit se omezit ´násilnou´ hudbu,

- čich - jsem dost daleko od všech drog a alkoholu,

- hmat – jak zacházím se svým tělem (respektuji ho a dopřávám si i nějaký prima čas sportu ap., bojuji s nečistotou, nehraji násilné sporty),

- chuť – snažím se jíst vyrovnaný jídelníček, ani málo, ani moc, a mekáč a brambůrky ne moc často.:)

Podle toho, jak se svými smysly zacházíš, ony ti budou pak buď sloužit anebo si půjdou vlastní cestou a začnou žít svým životem. Proto uvidíš třeba ve spánku ´očima´, co nechceš vidět, uslyšíš, co nechceš slyšet. To ještě ale není nutně přítomnost ďábla jako takového, jenom se ti jako v zrcadle zdá o tom, čemu se věnuješ přes den. A svět je plný násilí a zla. Proto chraň své smysly a snaž se je uchovat čisté pro Ježíše a pro jeho lásku. Pokud se ti stalo, že tvá prověrka smyslů dopadla špatně, nezoufej, ale prostě se u jedné jediné věci zítra pokus udělat mini změnu. A tak každý den. Nezapomeň, že ti nejlepší mladí jsou ti, kteří padli nejhlouběji a vracejí se k Bohu z velké dálky. Jako třebas v Bibli Pavel – ten měl na svědomí dokonce početné vraždy! A jednou spadl z koně, protože uviděl velké světlo. Zeptal se: ´Kdo jsi, Pane?´ A slyšel slova: ´Já jsem Ježíš, kterého pronásleduješ.´ Pavel se potom úplně obrátil k Bohu. A díky němu dnes známe v Čechách Boha!

Čím víc se přibližujeme Bohu, tím menší vliv na nás bude mít pokušení a ten zlý. Pevně se totiž rozhodneme, že chceme jít cestou světla. Také už tak trochu známe cesty, jak na nás ten zlý útočí. Jako křesťané věříme, že člověk má v sobě místo, které patří Bohu. I kdyby udělal velké množství zločinů a dostal se do hlubokého vězení, stejně v něm bude místo, kde patří Bohu. Bůh s ním nikdy neskoncuje a nikdy ho nepředá ďáblovi, aby si s ním začal hrát (ani bdělého, ani spícího). Člověk i v těžkém žaláři bude mít přístup k Bohu a Bůh k němu. Pro nikoho nebude nikdy pozdě, aby se obrátil a začal žít s Bohem tak, jak jsi to udělal ty.

Kdysi žil jeden pan farář, jmenoval se Jan Maria Vianney, bylo to ve Francii. Ten žil tak dobrým životem, že ďábel ho často navštěvoval, protože ho to moc zlobilo. Ale nic proti Janovi nezmohl. Když se Jan jednou v noci probudil nějakým hlukem, protože ho navštívil ten zlý, posadil se na posteli a řekl: To jsi jenom ty! A spal dál. A nic se nedělo. Ďábel odešel. Jan totiž věděl, že nikdy ďáblu neřekl ve svém životě ANO a proto se nemusel ničeho bát. Sám Ježíš se staral o jeho ochranu po celou noc. A tak to šlo den za dnem.

Opravdu se nemusíš ďábla bát, pokud neotevíráš zlu dveře. Možná mi řekneš, že jsi už mnoho hloupostí a nedobrých věcí udělal. Začni tedy tím, že krátce Pána Ježíše poprosíš o odpuštění všeho, na co si vzpomeneš. Stačí pár vět. Řekni jednoduše: Ježíši, prosím, odpusť mi, že tehdy a tehdy jsem udělal nebo řekl to a to a ublížil jsem tím někomu. Čím konkrétněji to řekneš, tím lépe. Hříchy se totiž docela rychle vymazávají z našeho života. Čím větší upřímnost, tím rychleji se smazávají. A smažou se také jejich účinky. Takže jestli jsi někdy dříve žil jinak a teď to chceš všechno napravit, tak Ježíš má velkou radost a ďábel utíká. Stačí jediná myšlenka a ďábel utíká. Uvědom si, jakou ohromnou moc má myšlenka na Ježíše. S ďáblem nebojujeme zbraněmi, protože je duch. Bojuj s ním myšlenkami. Když budeš myslet často na Ježíše, ďábel bude zdrhat. Děje se to automaticky, ty se jen drž Pána.

Buď ve spojení s věřícími kamarády. Občas jim zavolej, sejdi se s nimi a povídejte si. Pokus se najít nějaké společenství věřících mladých, kam bys mohl chodit, kde je někdo trochu zkušenější, kdo to vede. 

A ještě pár slov k modlitbě: Když se chceš modlit, navrhuji ti říci tři věci:

1. Poděkuj Bohu (děkuji ti, že tě znám, díky za kámoše, za slunce, za super hru…)

2. Popros za odpuštění (odpusť mi, Pane, že jsem udělal to a to … díval jsem se na divné věci… nezastal jsem se pravdy..)

3. Popros, ať je to zítra lepší (dej mi, Pane sílu, ať zítra dokážu…)

Nikdy se nenech řídit strachem. A už vůbec ne strachem z ďábla. Dělej to jako Jan Maria Vianney. Řekni: To jsi jenom ty! A věř a důvěřuj v Boha, který tě chrání na každém kroku.

Navrhuji ti si teď přečíst celý žalm 91, který najdeš zhruba uprostřed bible v knize Žalmy. Začíná to: Kdo přebýváš v úkrytu Nejvyššího, kdo jsi ve stínu Všemocného, řekni Bohu: jsi mé útočiště a tak dál.
Přeji ti hodně odvahy!
 

Kategorie otázky: Hledání Boha, víry, Magie, okultismus, Hudba, škola, krize víry,...