Rozdíl katolíci - evangelíci

Dobrý den, již dlouho přemýšlím o křtu, ale nemohu se rozhodnout, jestli v protestantské nebo katolické církvi. Každá má, pokud vím, něco. Katolická má například zpověď, protestanti zase náhled, ať každý čte bibli a pouze slepě neposlouchá kněze.

Mohl bych se tedy zeptat, jaké rozdíly jsou mezi těmito církvemi?

A pak bych měl ještě druhou otázku. Mohu se modlit i když jsem nepokřtěný? Jsou zde nějaká pravidla (např. Jak modlitbu začít, ukončit, nebo jestli musím klečet)? Mohu se pokřižovat i jako nepokřtěný? A mám anděla strážného? 

Dobrý den,
Nevím, jestli bude moje odpověď objektivní (protože píšete na katolický portál, budu samozřejmě hájit „barvy svého klubu“), ale pokusím se o pohled z obou stran.
Obvykle bývá volba vyznání dána už tím, kde a jak se s vírou člověk seznámí, kdo ho o ní poučuje a do jakého společenství ho přivede. Podle Vašich slov to ale vypadá, že si cestu zatím hledáte sám. To je samo o sobě obtížné a myslím, že Váš další krok by měl vést na faru, do kostela, zkrátka do nějakého společenství. Pokud Vám bude v prostředí té či oné církve nepříjemně a budete se ošívat, kdykoliv bude čas jít do kostela, tak žádné argumenty pro nebo proti nepomohou.

To ovšem neznamená, že neexistují nebo že nejsou důležité. Jako bonus pro katolickou církev uvádíte zpověď, pro protestanty četbu Bible místo poslouchání kněze.

Máte pravdu, protestantská tradice stojí na zásadě „sola scriptura“, neboli „pouze Písmo“, a protestanté tuto zásadu ctí a Písmo čtou určitě víc než my, katolíci. Jsme jim za tento příklad vděčni a snažíme se to v poslední době dohánět. Neznám snad nikoho, kdo by „slepě poslouchal kněze“ a nečetl Bibli. Ale zároveň my katolíci tvrdíme, že Písmo není jediným pramenem Božího Zjevení. Že Písmo je třeba číst v jednotě s církví, s jejím výkladem a pod jejím vedením, jinak se může stát, že každý budeme v Bibli číst něco jiného. Bible samotná je totiž kniha dost záhadná a nejednoznačná, těžká na čtení. Kolik čtenářů, tolik výkladů. Výsledkem jsou stovky a ticíce církví a církviček, které mají všechny „patent“ na pravdu.

Jinými slovy katolická církev tvrdí, že druhým, neméně důležitým pramenem Zjevení je „tradice církve“, tedy to, co je od počátku „tradováno“ – předáváno jako učení od apoštolů přes jejich nástupce až k nám. Právě tato apoštolská posloupnost je zárukou toho, že předávané učení je pravdivé a že jeho rozvíjení je dílem Ducha svatého. I když je nauka církve dnes mnohem bohatší než to, co si můžeme sami přečíst v Bibli, Duch svatý, předávaný vkládáním rukou nepřetržitě z generace na generaci, je zárukou, že je to všechno s Biblí ve shodě. A to je taky ten důvod „poslouchání kněze“, přesněji řečeno biskupa. Věříme totiž, že společenství biskupů je nositelem toho Ducha svatého, který pomáhá církvi uchovat apoštolské učení neporušené.

Rozdílů mezi katolickou a protestantskou tradicí je víc, mimo jiné je to role společenství. Protestanté mnohem víc než katolíci chápou a prožívají společenství, lidsky to tedy může být v evangelickém sboru mnohem příjemnější než v katolické farnosti (může – ale nemusí; jsou i skvělé katolické farnosti, kde každý najde své místo, a jsou také špatné evangelické sbory, kde se lidé hašteří a pomlouvají). Je to dáno mimo jiné tím, že katolík je v kostele víc fixován na svatostánek a liturgii než na lidi kolem sebe. Obojí by mělo být ideálně v rovnováze – liturgie a společenství. Ve skutečnosti zrovna tento rys často rozhodne o tom, k jaké církvi chce člověk patřit.

Důležitost křtu je další obsáhlé téma, kterému se teď nechci věnovat. Ale modlit se může každý, i nepokřtěný. Žádná formální pravidla zde nejsou. Pokřižovat se můžete, i když formule „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ zatím nebude vyjadřovat příslušnost ke Kristu, ale jen touhu k němu patřit. Tělesný postoj by měl vždy odpovídat tomu, co Bohu říkáme. Modlit se můžeme i v chůzi, vleže nebo u sklenky vína, modlitba totiž není jen prosba, ale (především) chvála a díky. Anděla strážného máte už od počátku své existence a plní svou úlohu evidentně dobře – je to on, kdo Vás ponouká ke křtu. Tak ať toto dílo dovede do zdárného konce!

Kategorie otázky: Církve, hnutí, ekumenismus, Hledání Boha, víry