Proč chodit do kostela - jak to vysvětlit kamarádce, které to nic nedává?

Dobrý den,
zajímalo by mě v bodech, proč by měl člověk chodit do kostela. Řeším tu jedno závažné téma, kdy kamarádka nemá zájem chodit do kostela, pokud ji to nějak nerozmluvím. Že prý jí stačí mládež a různé křesťanské akce.

Dobrý den, 

díky i za zajímavý dotaz, kde se ptáte na důvody, proč chodit do kostela. Zkusím napsat několik bodů, i když záleží vždy na tom, jaký má Vaše kamarádka vztah k víře nebo církvi. Pokud se například k Bohu pomalu přibližuje, je to trochu jiné, než když třeba do kostela chodila celý život a teď má krizi.

Co můžu v těchto chvílích doporučit, je Vaše osobní zkušenost. Když třeba řeknete, co Vám osobně to dává, je to mnohdy nejlepší.

Ten hlavní důvod je setkání s Bohem. Při nedělní mši svaté je Bůh zvláštním způsobem přítomný. Už od počátku křesťanství přicházel vzkříšený Ježíš k učedníkům právě v neděli. Neděle se stala jedním z hlavních pilířů víry. Když se ptali mučedníků ve 2. století, proč riskují život a dodržují neděli, říkali: “Bez neděle nemůžeme žít”. Tito křesťané chodili na mši velmi brzy ráno, protože byla neděle tehdy ještě pracovní den. Je pro mě zajímavé, že když dnes přicházejí do kostela konvertité, spontánně navštěvují bohoslužby, protože se zde hluboce setkávají s Bohem.

Někdy je samozřejmě potřeba se prokousat tím, že mě to nebaví apod. Ale jak to řekl hezky jeden dominikán, olivy nebo hořké pivo taky nechutnají napoprvé, člověk si je ale zamiluje. :)

Další důvod je eucharistie. Je to to nejužší setkání s Bohem, jaké může být. On se mi celý dává i se svým tělem, očišťuje mě, uzdravuje, posiluje na cestě k němu, já se zase dávám jemu. Znám lidi, kteří byli vnitřně uzdraveni právě skrze eucharistii. Často člověk touží po vnitřním pokoji, ale ten největší zdroj, který máme, eucharistii, někdy bohužel zanedbává. Možná taky pomůže, když si člověk uvědomí, co to mše je, jaké velké milosti tam dostává - protože to pak fakt stojí za to.

Společenství. Hodně lidí z mého okolí chodí do kostela i kvůli druhým lidem, že se tak potkají s blízkými lidmi, kteří mají podobné hodnoty a pohled na svět. Víru těžko prožíváme sami.

Trvalý vztah s Bohem ve všedním životě. Je krásné a moc fajn, že se Vaše kamarádka může účastnit různých akcí. Ale jednou třeba nebude moci - např. až bude chodit do práce nebo bude s dětmi nebo bude na škole, kde moc akcí nebude - a už to moc nepůjde. Je proto potřeba si vytvářet osobní a pevný s Bohem ve všedním dni, který vytrvá i bez těchto zážitků. Jinak se může stát, že moje víra bude příliš křehká a vyvane. Je to podobné jako v lidském vztahu - nakonec nejdůležitější je, jak prožívám s druhým člověkem ty obyčejné každodenní chvíle. Dokážu s druhým být? Neopustím ho, když budu mít pocit, že mi to zrovna nic nedává? A nedělní mše jsou v tomto všedním vztahu s Bohem zásadním zdrojem, takovým pilířem. I mnozí manželé, pokud si chtějí na sebe a svůj vztah nacházet čas a nenechat si ho ukrást spoustou povinností, stanoví si třeba hodinu v týdnu, kdy si nic neplánují a mají ji jenom pro sebe navzájem.

Říká se, že v životě vytrvají jenom ty věci, které mají nějakou pravidelnost. Kdyby si třeba táta od rodiny říkal, že půjde domů jenom tehdy, když se mu bude chtít, pravděpodobně by mu rodina dlouho nevydržela. Pokud o něco v životě stojíme, je dobré tomu dát nějakou pravidelnost, to nám pak pomáhá se překlenout přes těžká období. Krásně to pak také říkala liška v Malém princi, když se chtěla stát přítelem Malého prince: že má za ním přicházet pravidelně, stále ve stejnou dobu, tak se postupně stanou přáteli. A nám to může pomoci se stávat Božími přáteli.

Konečně do kostela v neděli chodíme i proto, že je to součástí 3. Božího přikázání. Bůh řekl: “Kdo mě miluje, bude zachovávat má přikázání. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám mu to poznat.” Nemůžu říkat, že mám někoho rád, a přitom házet za hlavu jeho přání. Boha samozřejmě můžu potkat i třeba na procházce v lese a kdekoliv jinde, ale nedělní shromáždění je právě ten způsob, který On sám vybral, že se tam s námi chce setkávat.

Neděle a mše svatá je hlavně velký dar, který nám byl ve víře daný. Je to posila na naší cestě víry. Naše víra je vztah s Bohem, který funguje podobně, jako jakýkoliv jiný vztah. Takže když ho rozvíjím, roste, když do něho neinvestuji, usychá.

Jistě je těch důvodů ještě víc. Na závěr doporučím ještě modlitbu za Vaši kamarádku. To je asi to nejdůležitější. Bůh totiž dokáže mluvit přímo k srdci člověka a přitáhnout ho k sobě.

Linka víry


P.S.: K tématu doporučujeme:

Kostel a církev mě děsí
Proč chodit do kostela?

Kategorie otázky: Pochybnosti a krize víry, Evangelizace