Nemám na to žít jako křesťan

Dobrý den, 
 studuji SŠ, vloni jsem byla křtěná i biřmovaná. V období těsně před tímto obřadem jsem si nebyla sebou jistá, zda mám sílu žít správně. Teď je to rok a já jsem zjistila, že nejspíše nemám. Jak žijí běžní věřící lidé? Když se jim něco nelíbí, nebo se snaží řešit nějaký problém, tak se nikdy nepohádají s rodičema? Také je tady otázka ohledně sexu. Mám nevěřícího přítele, se kterým sexuálně žiji. I když musím říct, že narozdíl od něho já po tom netoužím, nepotřebuji to a myslím jen na to, že je to proti Bohu. Nevím jak bych teď měla začít, abych byla pro Boha správná, abych žila podle něj.

Díky za odpověď.

Dobrý den,

ráda bych Vás ujistila, že pro Boha jste ,,správná‘‘ už teď. Myslím tím to, že jste Jeho vzácná, jedinečná a milovaná dcera. Raduje se z toho, že jste Ho objevila, že jste se k němu přiblížila, že si kladete otázky, že hledáte, jak žít….Bůh totiž velmi dobře ví, že nejsme dokonalí, že stále padáme, hřešíme…..Ale myslím, že je pro něj důležité, abychom hledali řešení a pomoc u něj. Abychom zůstávali v Jeho blízkosti. Co nám v tom může pomoci, co nám může ukázat směr naší cesty? Pokud jste chodila na přípravu ke křtu a biřmování, tak to asi víte : modlitba, denní četba bible, sv. smíření, eucharistie, společenství…..Velmi dobře to popisuje Marek Orko Vácha v knize RADOST Z BOHA. Doporučuji.

Být ,,věřící‘‘ neznamená, že si necháte vše líbit, že se neozvete vůči rodičům, že se už nikdy nepohádáte….Ale znamená to, že Bohu budete důvěřovat jako někomu, kdo Vás velmi miluje a kdo Vás také nejlépe zná a ví, kdo jste. Ví, jakou Vás stvořil a jakými dary a talenty Vás vybavil. A z toho vyplývá i důvěra v Jeho vedení a doporučení. Uvedu konkrétní příklad z toho, co jste napsala – studujete na SŠ, žijete sexuálně s přítelem,  i když z Vaší strany po tom netoužíte ….A v Božích doporučeních je sexualita spojena až s manželstvím. Myslíte si, že je to proto, aby Vás Bůh o něco ošidil? Nebo aby Vás trápil? Pokud byste ho poslechla, znamenalo by to ve Vašem případě možná i úlevu. A určitě byste se uchránila před zkušeností, která Vám teď možná zkresluje pohled na krásu lidské sexuality. (A to teď nezmiňuji otázku plodnosti, která k intimitě neodmyslitelně patří). A sexualita opravdu může být krásným, příjemným a životodárným Božím darem. Ale potřebuje určité podmínky. Důvěru, lásku, jistotu, bezpečí, vzájemnou úctu, věrnost, něhu, respekt…..A manželství stále ještě může být bezpečným místem pro intimitu. Pokud do něj vstupujeme připraveni. A kdy je dobré uzavřít manželství? V době, kdy poznáte, že člověk, se kterým už nějaký čas chodíte, je opravdu tím, s kým chcete prožít celý život, kterého si dokážete představit jako otce vašich dětí, kterého nejen milujete, ale také si ho vážíte a to samé vnímáte i od něj. Který se osvědčil nejen ve chvílích pohody, ale také v těžkostech, který dokáže počkat, něco si odříci, něco unese……atd. Je takový Váš přítel?

A je v tom ještě jeden háček. Jaký ten druhý skutečně je můžete odpovědně rozlišit, až když jste sama dospělá. Teď jste ve věku, kdy je Vaším hlavním vývojovým úkolem sebepoznání a sebepřijetí. Budování blízkého vztahu a intimity je až další úkol. Pokud nedokončíme ten předchozí, máme ,,slepé‘‘ nebo minimálně zakalené oči pro další správné rozhodování.

Nevím, nakolik důvěřujete své křestní kmotře nebo knězi, který Vás křtil. Nevím, zda s nimi můžete mluvit o věcech, které Vás tíží. Nevím, zda se potkáváte s dalšími mladými křesťany, zda máte nějaké společenství, zda se účastníte nějakých akcí pro mladé věřící. Chtěla bych Vám doporučit, abyste udělala krok zpět. Abyste se vrátila ke svému vývojovému úkolu. Povídejte si s lidmi kolem sebe, kterým důvěřujete. Modlete se, hledejte, čtěte Boží slovo, jeďte na Jump neb Entercamp...…Učte se teď především vztahu k sobě a k Bohu.

Ať Vám k tomu Hospodin požehná a chrání Vás od zlého. Ať zakusíte Jeho lásku a blízkost. Ať ,,radost z Hospodina je Vaší silou''.

Pokojné a radostné dny.

 

Kategorie otázky: Pochybnosti a krize víry, Vztah s nevěřícím