Nemám na to být křesťanem

Dobrý den, obracím se na vás s důvěrou, protože jsem zoufalá.  Před časem jsem se začala zajímat o křesťanství a začala se modlit. Měla jsem radost z toho, že nás Bůh miluje, toužila jsem tolik po lásce. V minulosti jsem si zažila těžké věci, ponižování v manželství, šikanu a dodnes bojuji s pocity méněcennosti.  Pak jsem si koupila na radu jednoho křesťana Bibli. Prý to bez ní nejde. Těšila jsem se na ni, jenže když jsem si v ní pročítala slova a verše, vyvolalo to ve mně strach a úzkosti. Musela jsem toho nechat.  Spousta požadavků, které nedokážu splnit, např. milovat své nepřátele... ale je toho víc,  co nedokážu. 

Když Bibli už nebudu číst, znamená to, že nejsem hodna dostat se do Nebe? Jsem rozvedená. Je rozvod  neodpustitelný hřích? Znamená to, že se řítím do věčného zatracení?  U zpovědi jsem nikdy nebyla a ani si netroufám. Nestačí poprosit Pána za odpuštění o samotě? Trápím se dost tady na zemi a to se budu ještě trápit navěky v pekle?

Omlouvám se, nevím, jak dál... 

Milá ...

Vnímám, jak Vám nešikovný výklad Bible způsobil veliké obtíže.

Zkuste se vrátit k Bohu. K jeho podstatě. Bůh je jen a jen láska. A Vy jste jím milovaná, i kdybyste o tom nevěděla. On je ten, který Vás pozval k životu, myslel na Vás dřív, než se rozhodli rodiče. Na Vás konkrétně! Už tehdy jste pro něj byla milovaná, krásná, známá. Vložil do Vás neskutečné dobro a lásku a touží, abyste to v sobě mohla objevit a stoupnout si na to jako na pevnou skálu a mohla tuto svoji důstojnost žít. Jste tu proto, že Vás toužil tady mít. A že ví, kdo jste. Buďte si prosím jistá, že když Vás lidé ušlapovali, trpěl s Vámi. Má Vás tolik rád!

Kdepak zatracení – on Vás chce vzít do náruče jako svou vlastní milovanou dceru a být s Vámi. Myslím, že i to, že jste sem napsala, není jen tak. Je to impulz ke změně vnímání. Ke změně pohledu. Nejprve na Vás samotnou. Pravé sebevědomí a sebeláska by měla vyrůst právě z toho, kým jste pro Boha. Nejste přívažek, nejste tu navíc a nejste povolaná Bohem k tomu, abyste žila jen v utrpení, úzkosti a strachu. Chce, abyste byla živá, svobodná a i když život není vždycky jednoduchý – pro naši slabost nebo pro slabost druhých, může být naplněný. Boží nabídka je, abyste přijala svou identitu - ne pošlapané méněcenné ženy, jak Vás o tom přesvědčovali ve své omezenosti lidé - ale identitu milované vlastní královské Boží dcery – se vší důstojností, která k tomu patří. Pokud přijmete, že jste takto milovaná, není nejmenší důvod, abyste se neměla ráda. Když sám Bůh vyslovil a vyslovuje vůči vám své ANO, pak proč by to měl člověk vůči sobě překroutit na NE. Bůh ví a zná lépe než my sami. Odvažte se mu důvěřovat.

Žádný Váš hřích mu v lásce k Vám nemůže zabránit. To jsou jen naplácaniny na Vaší bytosti, která je od Boha nádherná. On hledí na člověka. Ne na ty naplácaniny. Ty překáží ne jemu, ale nám, abychom mohli vidět jeho. My si jimi stavíme zdi mezi Něho a nás. To není Jeho akce. Jeho je naopak ta, že když litujeme toho, co jsme to zase vystavěli za zeď, přijdeme vše vyznat, má moc z lásky k nám, ta břemena z nás sejmout. V tom je zpověď moc nádherná. Chce to jen vědět, proč tam jdu a o co stojím.

Bůh není nikdo vzdálený. Je ve Vašem srdci. A jistě ví, že rozvod nevznikl jen díky Vám. Vždycky na tom mají podíl oba. A buďte si jistá, že pokud jste plakala, pak plakal s Vámi. I s Vaším mužem. Jistě je psáno, ať má každý v nenávisti rozvod. Jenže na to, aby se na vztahu mohlo pracovat tak, aby bylo možné projít krizemi a vykřesal se z něj skutečně hluboký vztah, na to jsou potřeba vždycky dva. Vy můžete litovat své části, ale možná to dál opravdu nešlo, pro neochotu to jít a zkvalitňovat i ze strany Vašeho muže. Bůh tohle všechno ví. Buďte si jistá.

To, co si přečtete v Písmu, co se týká doporučení, je moc moudré. A ukazuje kudy jít, aby to člověk neměl v životě tak těžké. Když se to nepodaří, pak má člověk o něco náročnější život. Ale i ten se dá prožít kvalitně. Je to otázka hledání a zrání. Abyste mohla číst Bibli s užitkem, je třeba číst tak trochu mezi řádky – celý Starý zákon je o nabídce Boha a selhání lidí, o přirozených důsledcích hříchu. A neutuchající a stále se znovu opakující nabídce Boží. O Jeho zájmu o člověka a hledání cesty. Jen abyste se nenechala zmást těmi krváky…Bible je plná obrazů, je potřeba vnímat smysl. Jednotlivosti mohou zmást. Církvi bylo svěřeno Boží slovo i jeho výklad. Proto je důležité učit se mu porozumět ve v jejím polečenství.

Milá…, dovolte Bohu, aby Vás miloval. Nechte se od Něj vzít do náruče, nemusíte nic dělat, jen tu něhu zkuste vnímat. Bylo by asi moudré, kdybyste vyhledala nějakého milého kněze a pověděla mu o sobě. Nemusí jít hned o zpověď, možná spíš o hledání kým jsem pro Boha a Jaký je On. Řadu impulzů můžete načerpat i na těchto stránkách vira.cz. Milá…, moc Vám držím palce a beru Vás do modlitby, abyste objevila Vás osobně milujícího Boha.

Kategorie otázky: Hledání Boha, víry