Mám pochybnosti o Boží existenci

Dobrý den,

od malička jsem věřící a řekla bych, že minulý rok se má víra více prohloubila, jelikož jsem konečně objevila nějaké společenství, byla na dvou týdenní křesťanské akci, která byla opravdu krásný a úžasný zážitek. Také jsem začala více číst Bibli a chodit na mše i ve všední dny. Prostě to byl čas, kdy jsem byla zatím nejvíce věřící a viděla jsem krásu a radost ve víře.
Ale pak mě prostě najednou začaly napadat pochybnosti jestli Bůh existuje. Snažila jsem se a pořád snažím si říct důvody, proč by mohl existovat. Ale často mě k nim napadá důvod proč ne. Třeba: Co když se vesmír mohl opravdu stvořit sám? Co když ten pokoj, kteří věřící lidé z víry mají, není pokoj, který jim dává Bůh, ale děje se to nějak psychologicky?
Ráda bych věřila. Ale nejde mi to. Ta představa že Bůh není, je velmi černá představa. A já bych chtěla ,,aby Bůh byl", protože bez něho je život opravdu pesimistický.
Ale stejně mám ty pochybnosti, nevím, jak se jich zbavit.

Jak mám plně uvěřit, že Bůh existuje?

Milá ...
skvělé, že jsi v sobě našla důvěru napsat na Linku!  Našla jsi společenství mladých, kde se cítíš dobře a kde jsi našla ´živého´ Boha. To je důležitý krok. Je totiž mnoho mladých lidí, kteří jsou ´věřící odmala´, a protože neprožili to, co ty, odešli od Boha daleko. Díky tvému hledání ses dostala na místo, kde na tebe čekal Bůh a to je veliká věc. Teď už můžeš říct: Bůh je, já jsem se s ním setkala. Dala bys ruku do ohně, že to byl on. Potom šly dny, přišel všední život, a tvoje jistota se najednou zachvěla.

Nemělo by smysl v této odpovědi vypisovat mnoho argumentů pro víru. Napíši jen tři věci:

 Za prvé - samozřejmě, že pokoj, který věřící lidé zažívají, je psychologický. Ale kde jinde najdeš v psychologii takový dárek, že prožiješ pokoj, který už od tebe neodejde? Žádná psychologická metoda takové věci dosud nedovedla nabídnout. V tomhle je křesťanství opravdu skvělé. V psychologii se totiž nesetkáš s odpuštěním. Ve víře ano. Ježíš odpustil tobě, a proto i ty každý den můžeš odpouštět lidem okolo. Jestli chceš, můžeš taky kvůli Ježíši odpustit sama sobě. Můžeš se v Ježíši sama přijmout. To znamená postupně se naučíš přijímat svoji povahu s dobrými i stinnými stránkami, ale naučíš se také přijímat své tělo takové, jaké je. Nebudeš už muset nikdy na sociální sítě vypouštět své upravené fotky. Protože Bůh ti říká, že jsi skvělá taková, jaká jsi a přesně tak, jak jsi.

Druhá věc, kterou bych ti ráda napsala, se týká mého kamaráda. Obrátil se ke křesťanství a po více letech mi řekl: Kdyby se náhodou stalo, že v po smrti zjistím, že žádný Bůh nebyl, pak bych ale ničeho nelitoval. Chtěl bych znovu prožít život jako věřící, protože takový život je prostě skvělý, plný barev.

Třetí věcí je porozumět pokušení. To, co prožíváš, je takový triviální malý ďáblův trik. Zpravidla jej zkouší skoro první na lidi tvého věku. Prostě se snaží vetřít do duše myšlenky na to, že Bůh je výmysl. A skoro by se mu to bývalo podařilo. Ale tys byla dost chytrá a napsala jsi na linku:) Tuším, že budeš dost chytrá a budeš v hledání odpovědí pokračovat. Ptát se. Hledat. Najdeš si někoho o trochu zkušenějšího, než ty, kdo ti může být k pomoci. S kým můžeš mluvit. Když nikoho nebudeš mít, já si budu s tebou ráda povídat (pavlaannamarie@seznam.cz), dnes je to s internetem snadné. NEPŘESTÁVEJ a ptej se. Hledej ve víře. Dej pozor na všechno, co není Bůh. Třebas astrologie, kartářství, věda o andělech atd… Nenech se svést z Boží cesty. Právě teď jsi na dobré stopě, proto ten zlý usiluje o to, aby tě z ní svedl.

Měla bys vědět, že mnozí svatí měli takováto pokušení nevěřit a myslet si, že všechno je výmysl. Tak třeba Matka Tereza, nedávno svatořečená, měla velká pokušení temnoty. Představ si ale, že když byla jednou na konci života na delší dobu v nemocnici, tak doktoři říkali: „Vraťte jí sem tu bedýnku. Když tu ta bedýnka je, Matka Tereza je docela klidná, když je bedýnka pryč, tak je neklidná.“ No a v té bedýnce byl Pán Ježíš. Měla ve svém nemocničním pokoji svatostánek s eucharistií. To znamená, že i když měla pocit, že Boha vůbec necítí, tak se stále znovu rozhodovala v něj věřit. Byla člověkem plným pokoje. Ke konci života celý svět viděl, jak moc byl Bůh pro ni důležitý a kolika lidem pomohla k uzdravení či k důstojnému konci života. Dnes je světlem pro celý svět.

Neboj se tedy, to, co prožíváš, je docela normální. Když máš chuť žít s Bohem, tak s ním žij. To ostatní je jen pokušení. Pros Pána, ať tohle pokušení odejde. Když píšeš, že je to velmi černá představa, je to proto, že tahle myšlenka není od Boha. Pros také, ať znovu a ještě více nacházíš lidi, kteří žijí s Ježíšem. Až zjistíš, kde jsou, jezdi za nimi.

Navrhuji ti například jet na některou akci pro mladé komunity Chemin neuf (ať už jsi z kterékoliv církve), nebo si můžeš najít  centrum křesťanské mládeže (jedná se o katolíky), které je ti nejblíže  Mladí říkávají, že aby si udrželi víru, musí jet každé 3 měsíce na nějakou akci. Kéž by se ti to podařilo! Přijedeš domů zase radostná a Bohem naplněná.
Držím ti palce!
 

Kategorie otázky: Pochybnosti a krize víry, Hudba, škola, krize víry,...