Konec uspěchanosti, překotnosti, hlučnosti atd. Karanténu vnímám v mnohém pozitivně, až je mi trapně. Jak s tím naložit?

Dobrý den,
mám takový dotaz ke koronaviru. Zdá se, že patřím k té menšině lidí, kterým se díky pandemii a souvisejícím opatřením ulevilo, a hledám inspiraci, jak se k tomu jako křesťan postavit. Protože vnímám, že spousta lidí přišla o práci, samozřejmě  kromě toho, že dost velké množství lidí onemocnělo. V mém městě speciálně bylo hodně chudých, co záviseli na turistech a lidech na předzahrádkách, u kterých žebrali  - ti hned během prvního týdne karantény prostě vyhladověli (teď už pro ně město zařídilo každý den jídlo).

No, ale úplně upřímně, jak začaly karantény, byla to pro mě velká úleva a od té doby si říkám, jak mi bude líto, až se město zase zaplní a znečistí a všude bude hluk a řev. Teď je večer místo klubového techna v ulicích ticho, během pár dní zmizel smog, na ulicích není nikdo, kdo by na mě pokřikoval… Jak je okolo míň věcí, co by upoutávaly moji pozornost, je to najednou takový pocit jako mít víc prostoru i ve vlastní hlavě.

Zároveň tady, kde jsem (mimo ČR) do práce normálně chodíme, zavřené jsou jen obchody s oblečením, bary atp. Takže je to pořád život ve městě, které je tak nějak centrum společnosti a centrum obchodu, není to stejné jako být na venkově.

Na měření teploty a přísnější hygienu si člověk zvykle rychle, myslím. S tím mají problém vážně jen chudí, co nemají možnosti, takže nějak nepanikařím, ale ani si nemyslím, že mě virus nemůže potkat, dělám, co můžu.

Prostě, vyhovovalo by mi, kdyby život ve městě byl už napořád takhle “jednoduchý”. Zároveň ale chápu, že to takhle asi nemůže zůstat. Nevím, jak by se všichni ti lidi uživili. A teď mám takový špatný pocit, že si přeju něco, co, zdá se, může existovat jen za cenu utrpení tolika lidí. Nevím, jak s tím teď naložit.

Dobrý den,
není divu, že některým klidnějším lidem, zvl. introvertům klidový stav současné společnosti vyhovuje. Nakonec uspěchanosti, překotnosti, hlučnosti atd. měli jistě i extroverti někdy víc než dost.

Druhá věc je, čím je tento klid způsoben. V případě koronaviru, kdy omezení pochází zvnějšku, tedy nikoli z vlastní rozvahy a volby, ale ochranou před nemocí, bolestí a smrtí, není příčina pozitivní.

Přes všechno nic není jen černé nebo bílé, a proto i tak nebezpečná situace může přinést některá drobná pozitiva. A k nim patří i to, že se zrovna Vy jako jednotlivec cítíte lépe a vlastně Vám stav vyhovuje.

K tomu se přidaly výčitky svědomí ve smyslu: já si užívám, jiní umírají.

- Rozhodně jste situaci rozšíření koronaviru nezpůsobila Vy sama.
- Je na místě odpovědné chování, aby virus nebyl dále šířen, to dodržujete.
- Jsou zde ale lidé, kteří situaci snášejí hůře (strach, pocity osamocení, nemožnost kontaktu, ztráta materiálních jistot, problémy s hlídáním dětí v době zavřených škol, poskytnutí roušek atd.) - zde může být Vaše místo křesťana - poskytnout pomoc v tom, aby jim bylo lépe. Formu konkrétní pomoci lze nalézt zapojením se do aktivit neziskovek, charit apod.
- V tom spočívá opuštění svého ega v negativním slova smyslu - uprostřed toho, co mám (a nejen materiálně) rozdělení se s tím, kdo nemá. Vím, že těžko můžete zachránit celý svět, ale místo tu má solidarita každého jednotlivce s potřebným. Jistě Vám není neznámé "cokoli jste učinili jednomu z mých nepatrných bratří Mt 25,40..."

Hodně inspirativní jsou v dnešní době reakce papeže Františka na současný stav světa. A pro křesťana je na prvním místě  zde prostor pro modlitbu za tento svět.

Rozhodně je krize vždy také šance. A v ní jsou třeba lidé, kteří neztrácejí jasnou mysl a umí ukázat druhým, jak vyjít ze svého ega. Máme k tomu příležitost v současné době všichni.
Pak se může i svět po koronaviru stát klidnějším, lidé v něm odpovědnějšími, ohleduplnějšími k druhým i přírodě, méně konzumními atd.

 Přeji, aby Vás výzva současnosti a svědomí vedlo ke správnému místu v chaosu dnešní doby, kde najdete plný život, a tedy i zdroj radosti pro sebe a druhé.
Myslím na Vás v modlitbě, přeji moudrost Ducha svatého, který Vás dovede k vnitřnímu pokoji.

Kategorie otázky: Zlo a utrpení ve světě