Konec světa a obnova Ráje na Zemi

Dobrý den,
přemýšlím o slovech Bible o konci světa. Myslím, že je psáno,  že Bůh učiní konec, aby obnovil opět Ráj na Zemi, tak jak původně zamýšlel.  Bude to po velkých útrapách a souženích. Nakonec bude  Země očištěna a život obnoven. (Mt 24)  Jak tomu rozumět? Jaký máte názor na obnovení Ráje na Zemi? Bude vzkříšený člověk žít tady na Zemi?

Zdá se mi, že svět už je tak zkažený, že konec musí přijít brzy....

Děkuji.

Dobrý den, 
to, co píšete v poslední větě, by asi podepsali všichni křesťané od prvního století až dodnes – a možná nejen křesťané a nejen v posledních dvou tisíciletích. Pochybuji, že by někdy byla doba, kdy by si lidé mohli stav světa pochvalovat. Války, hladomory, pronásledování, katastrofy, genocidy, morové rány, diktátorské a totalitní režimy atd., to všechno provází lidstvo od nepaměti. Dokonce můžeme říci, že teď (aspoň u nás) situace ve srovnání s minulostí zas tak tragická není.

Z Písma víme, že brzký příchod Páně očekávali už první křesťané, včetně svatého Pavla, a nedočkali se. Takže těžko soudit, jestli teď už je ten správný čas. Apokalyptické řeči Pána Ježíše v evangeliích nemůžeme brát jako scénář, podle kterého se můžeme snadno orientovat. Pán Ježíš totiž mluví o zkáze Jeruzaléma v roce 70 a zároveň o konci světa – protože zkáza Jeruzaléma je jakýmsi prorockým předobrazem definitivního konce. Tohle prostupování dvou rovin znesnadňuje „identifikaci“ známek konce světa. Pán Ježíš nám evidentně nechtěl dát jasné znamení, abychom nad světem nelámali hůl dřív, než je to nutné.

Důležitější je ovšem Vaše otázka, jak si představovat obnovu světa. Musíme si přiznat, že to nevíme. Budoucí realita natolik přesahuje lidskou představivost, že je nám předkládána jen v obrazech a podobenstvích. Z nich můžeme vysoudit některé záchytné body, ale celek nám zůstává tajemně skrytý.

1) Určitě to nebude jen obnova původního Ráje, z něhož byl vyhnán Adam, protože nebeská blaženost bude obsahovat nové věci. Nebešťané budou zpívat „novou píseň“. To nové oproti Adamovu ráji je Kristovo dílo spásy, jeho vtělení, oběť, vzkříšení. Zjevení Boží lásky k lidem až ke smrti Božího Syna dá chvále nebešťanů zcela nový rozměr, nové tóniny jejich písni.

2) Bůh slibuje nejen nové nebe, ale i novou zemi. „Hle, všechno tvořím nové“ (Zj 21, 5). Bude tato země hmotná? Nějaký typ materiálnosti tu jistě bude, ale materie bude mít jiné vlastnosti, než na jaké jsme zvyklí. Pán Ježíš ve svém vzkříšeném těle mohl procházet zavřenými dveřmi, zjevovat se a mizet, brát na sebe různou podobu (zahradníka, poutníka), takže nebyl k poznání… ale přitom jeho tělo nebylo čistě „duchovní“, nehmotné, jak se přesvědčil Tomáš. Nová země bude tedy hmotným prostředím pro vzkříšená hmotná těla, ale veškerá hmota bude podřízena duchu. Nic hmotného nebude překážkou nebo tíhou, ale naopak prostředkem a pomocí pro ducha, který slouží Bohu a oslavuje ho.

3) Zajímavé je, že na začátku Bůh staví člověka do Ráje, který byl celý jen a jen Božím stvořením. Rostliny, zvířata, plody k jídlu… Na konci nás prý nečeká dokonalý přírodní ráj, ale Svaté město Jeruzalém, jehož krása spočívá v hradbách, branách, zlatu a drahokamech. Znamená to, že nebeská blaženost bude vybudována nejen Božím působením, ale také lidskou spoluprací s Boží milostí. Město je dílem lidského přičinění. Pro lidi 21. století je obraz města jako blaženého přebývání poněkud sporný, ale jeho podstatné rysy, které byly důležité pro starověkého člověka, jistě v nebi budou přítomny: bezpečí, pevnost, krása, zkrátka domov oproti nepřátelské krajině plné nepřátel, šelem, pouště či pralesa.

4) Lidé, kteří milují přírodu, si mohou říct, že o nějaké zlaté nebeské město vůbec nestojí. Naštěstí se v Apokalypse mluví aspoň o řece a stromu. Ale o zvěři ani slovo. Co odpovídat milovníkům zvířat na jejich pochybnost, jestli bez zvířat vůbec může být řeč o nebeské blaženosti? Jedno je jisté – člověku nebude nic chybět, jeho blaženost bude dokonalá. Nebude zde utrpení ani smrt – a protože zvířata jsou přirozeně smrtelná (na rozdíl od člověka, který je smrtelný z nedopatření), zřejmě skutečně v nebi nebudou. Nebo můžeme předpokládat, že si je tam člověk ponese sám ve svém srdci, protože všechno, co s námi na zemi bylo spojeno skutečnou láskou a radostí, se do nebe odebere s námi. Anebo to bude všechno jinak… Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani na lidskou mysl nevstoupilo, co Bůh připravil těm, kdo ho milují (1 Kor 2,9).

Nechme se překvapit, to není naše starost, abychom znali den a hodinu – a způsob „nové reality“. Důležité je, abychom se do ní dostali. K tomu Vám přeji hodně Boží milosti.
 

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus