Jak to je mezi Bohem a Ježíšem? Přemýšlím nad argumenty jehovistů.

Dobrý den, 
chodí k nám občas jehovisté, slušní lidé. Snaží se vysvětlovat Bibli.  Přijde mi, že v něčem mají pravdu. Líbí se mi např.,  že jehovista radši půjde do vězení, než aby šel do války,  protože se drží  Desatera přikázání.

Rád bych se ale zeptal, jak chápat text z Bible: "Já a Otec jedno jsme"? Někteří křesťané věří,  že Bůh je Ježíš, jiní zase, že Ježíš je Božím synem kterého jsi Bůh vybral a dal mu moc. Ale jak by Ježíš mohl být Bůh, když se přece taky modlil ke svému otci Bohu... ?

Přišlo mi také divný, že jehovisté neslaví Vánoce... Říkali, že dárky si můžeme dávat po celý rok a že v Bibli není psán datum narození Krista a podle toho, že se v dobu narození pásla zvířata, tak se Ježíš nemohl narodit 24. prosince. Muselo to byt dřív, protože v zimě se zvířata nepasou a jsou zavřená v boudách ... musel se narodit někdy v listopadu...

Nerozumím také tomu, jak říkají,  že si máme udržovat vztah z Bohem, jako kdyby to byl náš otec. A že Boží jméno je Jehova.  Ale přece svému otci neříkáte jménem ale oslovením „tati“,  "otče„ apod.
 

Zdravím Tě,

a děkuji za Tvé otázky. Některé z nich nejsou úplně jednoduché k zodpovězení, ale budu se snažit :-)

Máš pravdu, že je v Bibli napsáno "Já a Otec jedno jsme".

Když se však zamyslíš nad touto větou, zjistíš, že jsou v ní pojmenované dvě osoby, ne jedna. Není tu napsáno: "Já jsem Otec". Ta jednota, o které Ježíš mluví, není jednotou postav, ale něčeho jiného. Mohli bychom říci, že Ježíš i Jeho Otec měli stejné myšlenky, tím, že se milují, spojuje je stejný pohled na věc, mají rádi stejné věci a stejné věci se jim oběma nelíbí. Přesto však nejsou jednou osobou. Možná si vzpomeneš na příběh Ježíšova křtu, kdy Ježíš vystupuje z vody, vznáší se nad ním holubice a z nebe se ozývá hlas: "Toto je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení". Hlas zněl z nebe, neříkal to Ježíš sám o sobě.

A tak, ačkoliv lze velmi obtížně zjistit, jak "to funguje" uvnitř Boha, můžeme říci, že existují osoby Boha Otce, Ježíše a také božího Ducha svatého, kterého Ježíš slíbil jako posilu všem, kdo v Něho uvěří. Tyto osoby jsou však natolik jednotné v tom, co prožívají, cítí, jak milují, že tvoří dohromady jediného Boha. My lidé nejsme schopni plně pochopit Boha jako takového a tak říkáme, že je jediný Bůh, který se nám ukazuje ve třech osobách - Bohu Otci, Ježíši jako Jeho Synu a božím Duchu svatém. Ostatní je nám skryto a je to tajemství, které ne každý pozná a i když jej pozná, nedokáže jej většinou zcela vysvětlit - některé věci se těžko dají popsat slovy.

To, že se Ježíš modlil ke svému Otci, je možná jednodušeji pochopitelné. Když se mají dva lidé rádi, tráví spolu čas, povídají si o všem možném... A modlitba je vlastně takový společně strávený čas, kdy Ježíš mluví se svým Otcem, povídají si... Mně na tom nepřijde nic divného. Navíc mi to připomíná, že když se modlil Ježíš, když i Ježíš jako Boží Syn měl potřebu pobývat a povídat si se svým Otcem, o to více se musím modlit já, když nejsem Božím Synem, ale jen "adoptivním" Božím Synem.

Je pravda, že v Bibli nelze najít přesný datum Ježíšova narození. Není tedy možné říci s určitostí, že se Ježíš narodil 25. prosince a myslím, že ani není důležitý přesný den. Proč tedy slavíme Vánoce, tedy svátky Kristova narození, právě 25. prosince? Tento datum byl stanoven uměle, pravděpodobně někdy ve čtvrtém století našeho letopočtu a souvisí s tím, že je Ježíš označován jako Světlo světa (můžeš o tom číst v Bibli např. v první kapitole evangelia podle Jana, ve verši devět: "Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa"). Proto bylo datum jeho narození stanoveno symbolicky na 25. prosince, kdy je nejkratší den a od tohoto dne už světla pouze přibývá - jakoby Ježíš rostl.

Samozřejmě je pravda i to, že si můžeme dávat dárky kdykoliv během roku. Předpokládám ale, že i když dostáváš rád dárky kdykoliv během roku, těšíš se, že dostaneš dárek právě na své narozeniny a bylo by Ti líto, kdybys nějaký, byť drobný, dárek nedostal. Já se na své narozeniny taky těšívám a samozřejmě se těším i na dárky. A proč si vlastně dáváme dárky my, když neslavíme svoje narozeniny, ale narozeniny Ježíšovy? V Ježíšovi totiž každý z nás dostal od Boha Otce veliký dar - Ježíš totiž každého z nás očišťuje od našich hříchů a umožňuje nám tedy setkání s Bohem, kdy by nám naše hříchy velmi vadily. A tak těmi dárky vlastně vyjadřujeme radost z toho, že jsme byli obdarování Bohem Otcem a chceme, aby každý z našich blízkých prožil stejnou radost z obdarování.

To, že si máme udržovat svůj vztah s Bohem, je pravda. Už jsem psal, že ten vztah se udržuje modlitbou, tím, že Bohu vyprávím o tom, co prožívám a snažím se přemýšlet, co by na můj život Bůh asi řekl, jak jej asi vidí On sám.

Co se týče Božího jména, tak je třeba říci, že už Židé v době před narozením Ježíše Krista moc nevěděli, jak Boží jméno zní. V Desateru přikázání totiž lze najít toto: "Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval". Boží jméno tak mohl vyslovit pouze židovský velekněz, a to jednou v roce, v Chrámu na den velkého židovského svátku, kterému se říká "Den smíření". Ostatní Židé nikdy Boží jméno nevyslovovali a kdekoliv se objevilo v Písmu, trochu jej v textu pozměnili, aby jej ani omylem nemohli vyslovit správně. Proto neznáme přesné znění Božího jména a domnívám se, že ani Jehovisté neznají přesné znění Božího jména. A myslím, že je to tak i správně a je vcelku zbytečné po něm pátrat. Je to totiž přesně tak, jak píšeš - stačí, když Boha budeme oslovovat prostě Bože. Pokud budeme chtít nějakou modlitbu pronést k Otci, můžeme jej oslovit Otče, pokud budeme chtít mluvit s Ježíšem, můžeme jej oslovit Ježíši, můžeme též svoji prosbu, dík nebo chválu vyslovit i Duchu svatému. Bůh pozná, že chceme mluvit s Ním a ne s někým jiným, není třeba znát Jeho přesné jméno.

Snad se mi podařilo alespoň částečně vysvětlit svoje názory na otázky, na které ses ptal.

Co se týká Svědků Jehovových, dovol ještě pár slov na závěr. Jako křesťané si vážíme všech upřímně věřících Jehovistů, vnímáme však u této společnosti jistá rizika. Je zde totiž kladem velký důraz na poslušnost vůči ústřední autoritě nejen v oblasti věrouky, ale i v mnoha dalších věcech (jak trávit čas, s kým se stýkat jak se oblékat...), uzavřenost vůči názorům okolí, pocit výlučnosti (všichni ostatní podle nich chápou Bibli špatně), velmi nekompromisní postoj vůči těm, kdo „odpadnou“, k těm, kdo pochybují a chtějí odejít, případně zákaz styku s rodinou, která rodičů s dětmi-odpadlíky). V případě zájmu koukni na Nezávislé informační fórum Strážná věž , kde jsou mj. i různá svědectví.

Měj se moc hezky. Budu se za Tebe modlit.
 

-redakčně upraveno-

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus, Náboženství různá