11. 4. 2019, KP
Jak to bude s našimi vztahy po smrti?
Navigace: Katalog dotazů > Víra – nauka víry, katechismus
Dobrý den, mám něco, co mě teď celkem trápí. Jak je to se vztahy po smrti? Jasně, našla jsem spoustu článků a odpovědí, že všichni lidé budou jaksi sjednoceni, budou se milovat všichni navzájem, tak, jak to v životě zvládnout nejde, budou s Bohem...
Ale proč tedy vlastně budujeme nějaké osobní vztahy, když o ně pak v podstatě přijdeme? Já chápu, že slovo “přijdeme” není vhodné, jelikož spíš “dostaneme” další skvělé vztahy a i ty původní se posílí.
Nebylo by ideální, aby všichni vstoupili do kláštera? Jsme tady na světě jen proto, že jsem nedokonalí? Aby lidstvo nevymřelo? Jenže k čemu je plození dalších lidí, kteří jsou opět nedokonalí? Není lepší to zastavit? Nejvíc mě zajímá, proč budovat vztah s jedním partnerem, když stejně nakonec budeme „jedno všichni“. Není to poněkud sobecké? Omlouvám se za tuhle kopu otázek, sama jsem v tom ztracená. Děkuji, že se námi všemi zabýváte:)
Z Vašich otázek cítím, že kladete až příliš velký důraz na život na věčnosti. Jako kdyby díky tomu, že vše směřuje k věčnosti, postrádal život zde na zemi již další smysl kromě toho, abychom se postupně zdokonalovali pro život příští. To, že náš cíl je ve věčnosti, zajisté dává smysl naší pozemské cestě, můžeme ten smysl ale daleko více vnímat jako povzbuzení, že smrtí nic nekončí, že smrt nemá poslední slovo v tom příběhu, který nazýváme život. Tento příběh není jenom cestou od nedokonalosti k věčné dokonalosti. Je to vzácný a nezaměnitelný příběh každého jednoho člověka. To nám koneckonců sděluje sám Hospodin napříč celou Biblí. Každý jeden z nás je v jeho očích vzácný. Proto nás stvořil a „zavolal nás jménem“, proto nás také stvořil jako muže a ženu – abychom vytvářeli vzájemný vztah, abychom vzájemně sdíleli lásku, která je plodná a otevírá tak cestu k vytváření nového lidského příběhu. A tato láska je silnější než smrt, takže ona sama má přesah do věčnosti. Jak to ale bude konkrétně na věčnosti vypadat? To nikdo neví. Všechny ty články a teologické reflexe jsou v posledku jenom pokusy uchopit (jak nám naše rozumové schopnosti dovolí) neuchopitelné.
Osobně si však nemyslím, že se rozplyneme nebo splyneme v jedno, protože by to popíralo Boží slovo vůči nám, že si nás každého jednotlivě zamiloval. Každopádně věřím, že ať už to bude jakkoli, bude to nádherné, protože si dovoluji důvěřovat původci toho všeho, který je Láska sama. A protože tato Láska je původcem i našeho pozemského života, jsem přesvědčená, že i tento život, s tím jak je „vymyšlený“, má obrovský smysl i sám o sobě.
Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus, Láska a vztahy, Eschatologie
Související texty k tématu:
Kristovo vzkříšení, zmrtvýchvstání
- Kristovo vzkříšení, zmrtvýchvstání souhrnný pohled
- Kristus skutečně vstal z mrtvých
- Existuje nový začátek
- Moc Kristova vzkříšení je větší než veškeré zlo.
- Příroda nám nabízí jakýsi obraz vzkříšení
- Vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha
- Kristovo zmrtvýchvstání je klíčem k pochopení dějin
- Vzkříšení není znovuoživení naší mrtvoly...
- Když Kristus vstal z mrtvých, týkalo se to každého z nás, ač jsme ještě nebyli na světě
Naděje
- V naději máme bezpečnou a pevnou kotvu
- I v životních turbulencích je Bůh s námi
- Tramvaj jako symbol pro křesťanskou naději
- Naděje není laciným optimismem...
- Další texty k tématu naděje zde