Bloudím

Dobrý den, jsem křesťanka (katolička), která nechodí do žádné církve. Asi 4 roky jsem chodila na studium k Svědkům Jehovovým. Naučili mě dost věcí, asi hlavně být lepším člověkem...
Ale odešla jsem od nich. Modlím se k Bohu, ať mě zavede do správné církve, kde se nechám pokřtít a přijmu viru, ale zatím nestalo. Od té doby mi přijde, že jsem se od Boha oddálila...  bloudím.  Začala jsem občas pít alkohol, není to hodně, ale štve mě to....
 

Zdravím Tě, N.

Tvůj dotaz ve mně vyvolává otázky, např.:

- Co čekáš od toho, že "přijmeš víru", jak píšeš?
- Myslíš si, že nejsi věřící a přesto se modlíš? Jak je to možné?

Jsem též v katolické církvi a byl jsem, asi stejně jako Ty, pokřtěn jako dítě. K Bohu mě vedli moji rodiče, ale asi hlavně moje babička, která se se mnou modlila naučené modlitby (Otče náš a Zdrávas Maria). Když jsem začal dospívat a toužil jsem po vztahu s děvčetem, uvědomil jsem si, že stejně tak po vztahu se mnou touží Bůh a kladl jsem si otázku, zda se snažím s Bohem nějaký vztah vlastně mít. Nakonec jsem pochopil, že víra vlastně spočívá v tom, rozhodnout se pro navázání pevného vztahu s Bohem. Na jedné straně to znamená žít dle Božího zákona, na druhé straně to ale znamená poznávat, jak moc nás má Bůh rád (když za nás obětoval svého jediného Syna, aby nás zachránil od smrti) a hledat způsob, jak tuto lásku opětovat, učit se Jej též více poznávat a milovat. To se děje především modlitbou.

Proč se pozastavuju nad tím, že chceš "přijmout víru" a modlíš se? Protože si myslím, že modlit se můžeš v podstatě až v okamžiku, kdy už věříš, že je nějaký Bůh a že Ti může pomoci, resp. že Tě má rád. Ale to už je přece víra, ne?

Chápu ale, že chceš nějak vyjádřit to, že Bohu věříš.

Já jsem toto Bohu řekl v modlitbě: "Víš Bože, já v Tebe chci věřit. Možná to neumím, ale chci to dát do Tvých rukou a věřím, že mě miluješ natolik, že mě ve víře povedeš a pomůžeš mi v ní růst."

Protože víra není věcí, která buď je nebo není. Víra může být menší nebo větší, člověk v ní může růst, nebo chladnout, nebo ji dokonce úplně odmítnout. Ale pokud Bohu stále říkáš, že toužíš po Jeho vedení a po tom, aby Tvoje víra rostla, můžeš si být jistá, že On to vezme vážně.

K hledání církve: Mám přátele v různých církvích, nebo denominacích, můžeme to pojmenovat jakkoliv. A je třeba říci, že žádná církev, či denominace, není zcela dokonalá. Proč? Je to totiž vždycky společenství lidí, kteří jsou hříšní a tím nejsou dokonalí. Píšu Ti to takto proto, abych Ti ušetřil případná zklamání při poznávání dalších a dalších církví či denominací. Já jsem se rozhodl přijmout za svou katolickou církev, a to se všemi nedokonalostmi. Ale chápu, že to pro Tebe nemusí být z nějakého důvodu možné, tak Ti přeju požehnání při hledání té církve či denominace, kde se budeš nakonec cítit doma.

A k alkoholu: Alkohol sám o sobě není špatný, i v Bibli se píše o vínu a často i kladně - např. v Žalmu 104 verš 15 říká: "Dáváš víno pro radost lidskému srdci, až se tvář leskne víc než olej; chléb dodá lidskému srdci síly." Alkohol se stává problémem v okamžiku, kdy jej člověk začne užívat jako prostředek pro řešení svých problémů. Takže v této věci bych nebyl úplně přísný, jen si zkus uvědomit, proč vlastně ten alkohol piješ.

Přeju Ti mnoho Božího požehnání a budu se za Tebe modlit.

Kategorie otázky: Pochybnosti a krize víry