Sekce: Knihovna

Magie podle Bible

z knihy Magie a zlí duchové , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Starý zákon

Za stěžejní starozákonní text o magii můžeme považovat úryvek z knihy Deuteronomium: „Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle ohavností oněch pronárodů. Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody. Budeš se dokonale držet Hospodina, svého Boha.“ (Dt 18, 9-13)

Porovnej také: Ex 22,17; Lv 20,27. Důvodem této přísnosti je skutečnost, že magie je odmítnutím pravého a jediného Boha. „Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte vědmy… Já jsem Hospodin, váš Bůh“ (Lv 19,13). „Kdyby se někdo uchyloval k duchům zemřelých a k vědmám, aby s nimi smilnil, proti takovému se obrátím a vyobcuji jej ze společenství jeho lidu.“ (Lv 20,6).

Magie představuje v biblickém pohledu odpad od Pána, jediného zachránce svého lidu (Dt 13,6), a rovná se vzpouře proti Bohu a jeho slovu (1 Sam 15,23). „Já jsem Hospodin, kromě mne žádný spasitel není.“ (Iz 43,11) „Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím se odvrací od svého Boha“ (Oz 4,12; Iz 2,6;3,2-3). … „Neúčinné byly jejich čarodějné kejkle a znalosti, jimiž se vychloubali, se ukázaly jako hanebný klam. Ti, kdo slibovali, že zaženou z nemocné duše hrůzy a zmatky, sami onemocněli směšnou úzkostí“ (Mdr 17,7-8).





Nový zákon

Nový zákon jde ve stejné linii. Žádá víru v jediného Pána, Ježíše, a křest v jeho jménu. Přitom vyžaduje odmítnutí jakékoli magické mentality a magické praxe (Sk 8,9-13;19,18-20). Je totiž přímý rozpor mezi hlásáním víry a magií (Sk 13,6-12; 16,16-24). Opravdoví věřící jsou vyzýváni, aby se spolehli na jediného proroka, Pána Ježíše, milovaného Otcova Syna (Mk 1,11), a na svatá Písma, darovaná Duchem jeho církvi (2 Pt 1,16-21). Čarodějnictví, ať se projevuje v jakékoli formě, patří mezi skutky, které vylučují z nároku na Boží království (Gal 5,10.19-21; Zj 9,21; 18,23; 21,8; 22,15) .

Pro křesťana je magie nepřijatelná. Zvláště černá magie je u věřícího velmi těžký hřích.

Pokřtěný věřící uznává, že ho Bůh povolal, aby prožíval svou existenci jako svobodnou odpověď na jeho plán lásky přijímáním jeho milosti. Proto odmítá jakoukoli formu magických praktik v té míře, v jaké se odchylují od zjevené pravdy, v jaké odporují víře v Boha Stvořitele a neuznávají Ježíš Krista jako jediného Vykupitele člověka…

Rovněž vyhledávání abnormálních zjevů nebo výjimečných mocí, jako jsou vidění na dálku, cesty do záhrobí nebo produkování fluid, pokud jsou samy sobě cílem, může být scestné a nebezpečné pro správnou lidskou rovnováhu a pro autentické prožívání křesťanské víry.

Se svolení zpracováno podle knihy:
Magie, zlí duchové, satanské obřady - Pastýřský list toskánských biskupů,
kterou roku 1996 vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Magie dnes
• Formy magie
• Spiritismus, věštění, astrologie…?
• Exorcismus
• Katechismus katolické církve a magie