Sekce: Nedělní liturgie
8. 12. 2019
2. neděle adventní - Cyklus A
VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA
Hle, Pán přijde spasit lidi všech národů a k radosti vašeho srdce dá, že uslyšíte jeho mocný hlas.
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí a milosrdný Bože, spěcháme vstříc tvému Synu a prosíme tě: nedopusť, aby nám stály v cestě pozemské zájmy, ale ať nebeská moudrost zúrodní naše nitro, abychom došli k věčnému životu s Kristem. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého…
1. ČTENÍ
Severní Izrael padl v roce 722 př. Kr. pod náporem Asyřanů. Ti nyní ohrozili i Jižní Izrael, tedy Judsko. Ale Hospodin zaslibuje záchranu. Přijde početí a následně narození krále--zachránce (kap. 7, 9, 11). Nový král bude podobný králi Davidovi (kolem roku 1000 př. Kr.), dokonce otevře království pokoje, jak zpívá tato překrásná píseň.
Iz 11,1-10
Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse, výhonek vypučí z jeho kořenů, spočine na něm duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumu, duch rady a síly, duch poznání a bázně před Hospodinem. Má zálibu v bázni před Hospodinem.
Nebude soudit podle zdání očí, nebude rozhodovat podle doslechu, ale podle spravedlnosti bude soudit chudé a podle práva se bude rozhodovat pro pokorné v zemi. Bude bít zemi holí svých úst, usmrtí bezbožného dechem svých rtů. Spravedlnost bude provazem jeho beder a věrnost bude pásem jeho ledví. Vlk bude přebývat s beránkem, levhart si lehne vedle kozlátka, tele a lvíče budou žrát pospolu a malý chlapec je bude vodit. Pást se bude kráva s medvědicí, jejich mláďata ulehnou spolu, lev bude žrát jako býk plevy. Kojenec si bude hrát nad dírou zmije a nemluvně sáhne rukou do skrýše jedovatého hada. Nikdo nebude škodit ani zabíjet na celé mé svaté hoře, protože poznání Hospodina naplní zemi, tak jako vody pokrývají moře.
Tehdy se objeví kořen Jesse jako znamení národům; pohané ho budou hledat a jeho sídlo bude slavné.
ŽALM 72
Žalm jako by zval nového krále, aby již přišel. Pozvěme ho i my.
Odpověď: V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje navěky.
Bože, svěř králi svou pravomoc, – svou spravedlnost královskému synu. – Ať vládne tvému lidu spravedlivě, – nestranně tvým ubohým.
V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje, – dokud nezanikne luna. – Bude vládnout od moře k moři, – od Řeky až do končin země.
On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, – ubožáka, jehož se nikdo neujímá. – Smiluje se nad nuzným a chudým, – zachrání ubožákům život.
Jeho jménu se bude žehnat navěky, – pokud bude slunce svítit, potrvá jeho jméno. – A v něm budou požehnána všechna plemena země, – blahoslavit ho budou všechny národy.
2. ČTENÍ
List Římanům široce probíral význam ospravedlnění před Bohem plynoucího z víry, v kontrastu ke snaze ospravedlnit se jen vlastními skutky. Náš text patří do druhé, praktické části listu. Text předznamenávají slova: „My silní jsme povinni snášet slabosti slabých… Vždyť Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž… urážky… padly na něj“ (srov. Řím 15,1.3). Jestliže takto jednal Ježíš, pak tak máme jednat i my.
Řím 15,4-9
Bratři! Všechno, co kdysi bylo napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z Písma čerpali vytrvalost a povzbuzení, a tak měli naději. Bůh, zdroj vytrvalosti a povzbuzení, kéž vám dá, abyste v souladu stejně smýšleli podle vůle Krista Ježíše. Tak budete moci svorně a jedněmi ústy oslavovat Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista.
Přijímejte proto jeden druhého do svého společenství, jako i Kristus přijal vás – k oslavě Boží. Tím chci totiž říci: Kristus se stal služebníkem židů, aby se prokázalo, že Bůh je věrný, aby tím byla stvrzena zaslíbení daná praotcům; ale také proto, aby pohané oslavovali Boha, že jim prokázal milosrdenství, jak je psáno: „Proto tě budu velebit mezi pohany, tvému jménu budu zpívat chválu.“
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každý člověk uzří Boží spásu. Aleluja.
EVANGELIUM
Ježíšovo veřejné vystoupení není vytržené z kontextu událostí. Jan Křtitel vystoupil před Ježíšem jako průkopník cesty a je si vědom svého přípravného poslání. Atmosféra v Izraeli je nabita očekáváním. Tomu odpovídá i místo Janova působení – okolí Mrtvého moře, což byla poušť, symbolické místo přípravy a putování Izraele k zaslíbené zemi.
Mt 3,1-12
V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti: „Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království.“ Jan byl totiž ten, o němž řekl prorok Izaiáš: „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!“
Jan měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás, živil se kobylkami a medem divokých včel. Tehdy vycházel k němu Jeruzalém, celé Judsko a celý kraj kolem Jordánu, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy.
Když však viděl, že k jeho křtu přichází mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: „Zmijí plemeno, kdo vám ukázal, jak uniknout trestu, který už hrozí? Přinášejte tedy ovoce hodné obrácení. Nemyslete si, že můžete říkat: ‘Naším otcem je Abrahám!’, neboť vám říkám: Bůh může oživit tyhle kameny a Abrahámovi z nich udělat děti. Sekera je už přiložena ke kořenu stromů; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a hozen do ohně. Já vás sice křtím vodou, abyste se obrátili. Ale ten, který má přijít po mně, je mocnější než já; jemu nejsem hoden ani opánky přinést. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu a pročistí obilí na svém mlatě. Pšenici uloží na sýpce, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“
ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ
Vzchop se, Jeruzaléme, a postav se na výšině a uvidíš radost, která k tobě přichází od tvého Boha.
K ZAMYŠLENÍ
Janův křest je symbolem, obrazným vyjádřením touhy očistit se od všech osobních selhání. Jan mluví velmi ostře a mesiáše vnímá jako přísného soudce, který snad ani nebude mít slitování… Ježíš je však i pro něj postava, na kterou čeká. Ještě Ježíše jako mesiáše nezná a neví, jaký záměr Bůh v celém příběhu dějin světa má. A přeci má v něčem pravdu. Bez skutečného obrácení se k Bohu neobstojí žádný člověk. Advent je tak nejen pasivní čekání, podobně jako když čekáme na nádraží. Advent znamená připravit dům svého srdce, aby mesiáš mohl vstoupit.
Další zamyšlení k tomuto tématu:
Přece jen Jan Křtitel měl pravdu: Kristus odděluje zrno od plev, očišťuje ohněm, přináší slávu, avšak jiným způsobem, než si on představoval. Kristus sice očišťuje ohněm, ale nespaluje hříšníky, ale hřích. Slovem a činem očišťuje od hříchu a ode všech jeho důsledků: od nemoci, od spoutanosti, od smrti. A opět: ne hned, jak si představoval předchůdce Páně, ale postupně. A v tom bychom i my mohli pocítit určitou obtíž: rádi bychom měli hned, podle svých představ...
https://www.pastorace.cz/Kazani/2-nedele-adventni-je-sekera-prilozena-ke-stromu
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu
Gn 3,9-15.20
Když Adam pojedl ze stromu, zavolal na něj Hospodin Bůh a řekl mu: "Kde jsi?" On odpověděl: "Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, že jsem nahý, a proto jsem se skryl." (Bůh) řekl: "Kdopak ti pověděl, že jsi nahý? Jistě jsi jedl ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst!" Člověk odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, ta mi dala z toho stromu, a tak jsem jedl." Hospodin Bůh se zeptal ženy: "Cos to udělala?" Žena odpověděla: "Had mě svedl, a tak jsem jedla." Tu řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protože jsi to udělal, buď zlořečený mezi všemi krotkými i divokými zvířaty. Budeš se plazit po břichu a žrát prach po všechny dny svého života. Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou, mezi potomstvem tvým a jejím. Její potomstvo ti rozdrtí hlavu, zatímco ty budeš šlapat po jeho patě." Člověk dal své ženě jméno Eva, neboť se stala matkou všech živých.
Lk 1,26-38
Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: "Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!" Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce." Maria řekla andělovi: "Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám." Anděl jí odpověděl: "Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného." Maria řekla: "Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle tvého slova." A anděl od ní odešel.
Komentář: Lk 1,26-38
Radost z adventních červánků a naději mohu prožívat díky té, která poslovi řekla své Ano. Dokážu ji následovat v přijetí (mnohem skromnějších) Božích záměrů se mnou?
Iz 40,1-11
Těšte, těšte můj národ - praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, neboť je skončena jeho špatnost, odčiněna jeho nepravost, vzal z Hospodinovy ruky dvojnásob za všechny své hříchy. Hlas volá: "Na poušti připravte Hospodinovi cestu, v pustině urovnejte stezky našemu Bohu! Každé údolí ať se zvýší a každá hora a pahorek ať se sníží! Co je křivé, ať se napřímí, co je drsné, ať se narovná: Hospodinova velebnost se zjeví a každé tělo společně uzří, že mluvila Hospodinova ústa." Hlas praví: "Volej!" Řekl jsem: "Co mám volat?" Každé tělo je tráva a všechna jeho sláva jako polní květ. Uschne tráva a opadal květ, když jej ovanul Hospodinův dech. Ano, trávou je lid. Uschla tráva a opadal květ, slovo našeho Boha však trvá navěky. Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš pro Sión radostnou zvěst, pozdvihni mocně svůj hlas, ty, který hlásáš pro Jeruzalém radostnou zvěst! Pozdvihni (svůj hlas) a neboj se; řekni judským městům: "Hle, váš Bůh!" Hle, Pán, Hospodin, přichází s mocí, jeho rámě mu dává vládu. Hle, u sebe má svou mzdu a před sebou má svůj zisk. Jako pastýř pase své stádo, svým ramenem shromažďuje beránky, ve svém klínu je nese, březí ovce šetrně vede.
Mt 18,12-14
Ježíš řekl svým učedníkům: Co myslíte? Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se zatoulá, nenechá těch devětadevadesát na horách a nepůjde hledat tu zatoulanou? A když se mu podaří ji nalézt, amen, pravím vám: má z ní větší radost než z těch devětadevadesáti, které se nezatoulaly. Stejně tak nechce váš nebeský Otec, aby zahynul jediný z těchto nepatrných.
Komentář: Iz 40,1-11
Těšte, těšte můj národ – tak začíná i velkolepé Händelovo oratorium „Mesiáš“. Tak se stávají i přísná slova Radostnou zvěstí! Toužíme po tom ji přinášet?
Iz 40,25-31
"Ke komu mě chcete přirovnat, komu se podobám?" - praví Svatý. Zdvihněte své oči k výšinám a pohleďte: Kdo je stvořil? Ten, kdo vyvádí jejich spočtené zástupy, všechny je volá jménem, veliké jsou jeho silou a zdatné jeho mocí, neschází nikdo. Proč říkáš, Jakube, (proč) mluvíš, Izraeli: "Skrytý je můj osud Hospodinu, můj Bůh nedbá o mé právo?" Nevíš (to), či neslyšel jsi (o tom)? Věčný Bůh je Hospodin, který stvořil končiny země; nezemdlí a neunaví se, nelze vystihnout jeho moudrost. Znavenému dává sílu, bezmocnému rozmnožuje zdatnost. Junáci zemdlí a unaví se, rekové klopýtají slabostí, ale ti, kdo doufají v Hospodina, nabývají sil, jak orli dostávají křídla, běží a neumdlí, jdou bez únavy.
Mt 11,28-30
Ježíš se ujal slova a řekl: "Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží."
Komentář: Iz 40,25-31
Věčný, „nepřístupný“ Bůh zde dostává osobní rysy. Kéž se nezdráhám přijmout jeho přátelství; i já „dostanu křídla“ ve své všednodennosti.
Iz 41,13-20
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě drží za ruku a říká ti: "Nestrachuj se! Já ti pomohu! Neboj se, červíčku Jakube, izraelský hloučku! Já ti pomohu" - praví Hospodin. Tvůj vykupitel je Svatý Izraele. Udělám z tebe ostrou mlátičku, novou, s mnohými zuby. Rozmlátíš hory a rozdrtíš je, pahorky obrátíš v plevy. Převěješ je a vítr je odvane, vichřice je rozpráší, ty však zaplesáš v Hospodinu, budeš se chlubit ve Svatém Izraele. Chudáci a ubožáci marně hledají vodu, jejich jazyk vysychá žízní. Já, Hospodin, je vyslyším, já, Bůh Izraele, je neopustím. Na holých pahorcích dám vytrysknout řekám, uprostřed údolí zřídlům, změním step v jezera vod, vyprahlou zemi v prameny vod. Vysázím cedry na poušti, akácie, myrty a stromy oliv, v pustině vysázím cypřiše, jilmy, s nimi i terebinty, aby všichni viděli a poznali, aby uvážili a pochopili, že to způsobila Hospodinova ruka, že Svatý Izraele to stvořil.
Mt 11,11-15
Ježíš řekl zástupům: "Amen, pravím vám: Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel. Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než on. Od času Jana Křtitele až po tuto chvíli nebeské království trpí násilí a násilníci je uchvacují. Neboť všichni Proroci i Zákon prorokovali až do Jana. A chcete-li to přijmout: on je Eliáš, který má přijít. Kdo má uši, slyš!"
Komentář: Iz 41,13-20
Slůvko „neboj se“ je i jedním z nejčastějších slov v evangeliu. Boží protivník naproti tomu straší, aby bojácní vyžadovali „ochranu“. Chudáci pak „marně hledají vodu“ a společnost vysychá žízní…
Iz 48,17-19
Tak praví Hospodin, tvůj vykupitel, Svatý Izraele: "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, učím tě, abys měl úspěch, vedu tě cestou, kterou máš jít. Kdyby sis hleděl mých přikázání, tvůj blahobyt by (se rozléval) jako řeka a tvé štěstí jako mořské vlny; bylo by jak písku tvých pokolení a potomků z tvého těla jako jeho zrnek. Nebylo by vyhynulo, nebylo by vyhlazeno přede mnou tvé jméno."
Mt 11,16-19
Ježíš řekl zástupům: "Ke komu přirovnám toto pokolení? Je jako děti, které sedí na tržišti a volají na své druhy: 'Hráli jsme vám, a vy jste netancovali, naříkali jsme, a vy jste neplakali.' Přišel Jan, nejedl a nepil, a říkají: 'Je blázen.' Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkají: 'Je to žrout a pijan, přítel celníků a hříšníků.' Ale přece moudrost se ospravedlní svými skutky."
Komentář: Iz 48,17-19
Kéž se i my poučíme ze zkušenosti minulých generací! Hospodinovo slovo je totiž příslibem jak pro jednotlivce, tak pro společnost.
Sir 48,1-4.9-11
Prorok Eliáš povstal jak oheň a jeho slovo plálo jak pochodeň. Přivedl na ně hlad a svým rozhorlením zmenšil jejich počet, neboť nemohli snést příkazy Páně. Slovem Páně zavřel nebe, třikrát dal sestoupit ohni. Jak ses proslavil, Eliáši, ve svých divech, kdo se může chlubit, že je ti podobný? Byl jsi uchvácen ohnivým vichrem ve voze s ohnivými koňmi. Je psáno o tobě, že jsi připraven pro určitý čas, abys utišil hněv, dříve než vzplane, abys otcovo srdce smířil se synem a obnovil Jakubovy kmeny. Šťastní, kdo tě viděli a tvým přátelstvím byli vyznamenáni!
Mt 17,10-13
Když sestupovali z hory, zeptali se učedníci Ježíše: "Pročpak učitelé Zákona říkají, že napřed musí přijít Eliáš?" Odpověděl: "Eliáš jistě přijde a obnoví všechno. Ale říkám vám: Eliáš už přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co chtěli. Tak i Syn člověka bude od nich trpět." Tehdy učedníci pochopili, že jim mluvil o Janu Křtiteli.
Komentář: Sir 48,1-4.9-11
Eliáš je předobrazem našeho Pána. Slovo jako pochodeň! Mnozí prostě jeho zář nesnesou. Proměnění na hoře není „masovou“ záležitostí… Ale v mé tiché chvilce jej mohu znovu prožít.
