Kapitoly
21. 4. 2005
26. 3. 2003
Malachit
V zvonění úderů dlát chvěje se srdce kamene setřásá prach Tak dláty úzkostí ztesán vyprofilován žalem trápením zhlazen netušíš v kruhu bolesti světlo a plamen Netušíš proč jsi taven zářit a planout - - malachit na prstenu | Přečíst celý článek6. 11. 2002
Malý Ježíš v evangeliích
Kristus se vtělil působením Ducha svatého v lůně Panny Marie, zasnoubené manželky tesaře Josefa v Nazaretě. Narodil se v městě Davidově Betlémě, kam se odebrali Josef a Maria, aby se dali zapsat při sčítání lidu nařízené císařem Augustem. První se mu poklonili pastýři té krajiny. Osmého dne po svém narození byl Ježíš obřezán a čtyřicátého dne jakožto prvorozený byl v chrámě jeruzalémském obětován. Duchem svatým osvícen přijal ho na své lokty stařec Simeon jako budoucího Mesiáše. Mágové z Východu přišli se mu poklonit. Ušel úkladům Herodovým útěkem do Egypta. Teprve po smrti Herodově… | Přečíst celý článek10. 7. 2003
Malý pozdrav z vlasti
Vysoký, vyhublý muž stojí bez pohnutí, třebaže kolem něho je živo a hlučno. Tady objímá stará matka se slzami radosti svého syna, který se konečně vrátil z Ruska. Tam hledí děti s údivem na cizího muže, o němž jejich matka prohlašuje: "To je váš otec!" Jásot, radost ze shledání, smích, štěbetání a vzlykot - to všechno se spojuje v jediný úchvatný chór. Cožpak to ten muž vůbec neslyší? Neobrátí se. Nepohlédne nazpět. Jen tak stojí a strnule hledí. Ničeho si nevšímá, jako by své okolí ani nevnímal. Stojí tu opuštěný a tichý. Co asi vidí jeho oči za polozavřenými víčky? Cožpak se ho nedotýká nic… | Přečíst celý článek11. 6. 2003
Máme jen sklopit hlavu a nechat zlu volný průchod?
Vzdát se odporu proti zlému neznamená být pasivní Proti tezi o odplatě stanoví Ježíš zásadu: "Neodporujte zlému" (Mt 5,39). Nemíní se tu zlý člověk, nýbrž zlo samo o sobě. Vzdát se odporu proti zlému však nelze chápat ve smyslu pasivity, jako bychom měli jen sklopit hlavu a nechat zlu volný průchod, aby se přes nás převalilo. Spíše jde o to, jak zlo přemáhat fantazií a láskou a jak ho integrací do vlastního životního konceptu zbavit moci. Bojuji-li frontálně proti zlu, zlo mne začne mne určovat Postupuji-li frontálně proti zlu, vyvine zlo protisílu, která je často ještě… | Přečíst celý článek26. 2. 2007
Máme sami jasno v základních pojmech?
Nejen eutanazie, ale už sama žádost o ni vždycky znamená selhání. Selhání lékaře, selhání společnosti, selhání okolí žadatele nebo žadatele samotného. Zkušenosti posledních měsíců (psáno roku 2002 – pozn. redakce webu) ukazují, že kluzký svah, zdůrazňovaný často v souvislosti s eutanazií, státní hranice nerespektuje a je třeba se mít na pozoru. Asi před dvěma roky Český rozhlas marně hledal jednoho jediného lékaře, který by v živě vysílaném dialogu obhajoval aktivní eutanazii. Tehdy se k tomu nikdo z našich kolegů nepropůjčil. Avšak bezprostředně po schválení zákona o beztrestnosti lékaře… | Přečíst celý článek19. 11. 2001
Máme se o Vánocích poddat iluzi?
Po týdnech příprav se nám otevírá očekávaný vánoční čas. Mnoho lidí touží zvláště o těchto svátcích po klidu a míru. Píšeme si to ve vánočních přáních a pozdravech, které si v tak ohromném množství vyměňujeme. A myslíme to jistě upřímně. Ale o kterých vánocích během dvou tisíciletí, kdy se slaví Kristovo narození, byl všude na zemi klid a mír? Ani moc nejmocnějších vládců, ani přání bezmocných ho nedokázaly na světě nastolit. A technický pokrok? Ten umožňuje zabíjet nevinné čím dál tím snadněji, jak nás přesvědčily stále připomínané teroristické útoky v New Yorku 11.9.2001. Máme se tedy poddat… | Přečíst celý článek3. 11. 2005
Maminka
Státní bezpečnost začala volit jinou taktiku. Bylo načase, abych opustil Prahu. Znovu padla otázka, zda bych šel do duchovní správy, znovu odpověď, ano, když mne pan biskup někam pošle. Situace se v té době trochu měnila: přišlo období navracení státních souhlasů. Při mytí výloh už mi v zimě otékaly prsty, musel bych s tou prací stejně skončit. Byla tu ale nemocná maminka. Radila mi, abych šel na faru, přece nebudu mýt okna až do smrti. Kvůli jejímu zdravotnímu stavu jsem si přál, abych mohl být někde blízko Prahy. Vyjednával jsem kvůli tomu s panem generálním, ale nešlo to. Šel jsem tedy na… | Přečíst celý článek20. 5. 2011
Manžel říká, že ho dusím...
„Manžel říká, že ho dusím, i když dělám všechno pro jeho pohodlí i štěstí!“ Není vzácné slyšet manžela, jak zatrpkle prohlašuje, že od svatby mívá pocit „dušení“. A to jsou i takoví, kteří se prozaičtěji dovolávají „trochy vzduchu“. Nemysleme si, že taková prohlášení pocházejí jen od mužské části manželských párů. Kolik manželek, jež si po léta s hořkostí stěžovaly na častou nepřítomnost manžela, upnutého na své zaměstnání, shledalo, když přišel důchod, že svého muže mají pořád „trochu moc“ v patách… Pár totiž potřebuje… | Přečíst celý článek16. 7. 2009
Manželka
„Skutečně jsem vám vděčný, že to tak se mnou nesete,“ děkoval nám Michal. Modlili jsme se s ním totiž pravidelně při každém setkání za jeho největší osobní potřebu, za jeho příští manželku. Připomínali jsme nebeskému Otci, že „dům a majetek lze zdědit po otcích, ale prozíravá žena je od Hospodina“, tak aby Michalovi nějakou rozumnou ženu poslal. Zatím se nic nedělo, tak jsme nepřestávali prosit. „Já se na ni hrozně moc těším, ale taky se toho trochu bojím,“ přiznával náš přítel. „Čeho se bojíš, Michale?“ pousmál se můj muž. „Nejvíc ze všeho mne trápí, abych obstál, abych ji dokázal dost… | Přečíst celý článek11. 5. 2011
Manželské soužití „mimo“ děti
Smířit se s tím, že děti jednoho dne z domova odejdou, dokáže lépe ten, kdo má na paměti, že – jak jsme již poznamenali – ani děti nejsou v životě všechno, že nejsou jediným a konečným životním cílem. Ten, kdo nevidí smysl života jen v dětech, dokáže snáze přijmout to, co je správné a nevyhnutelné. Řečeno konkrétněji: otec cítí, že rodina je založena více na manželství než na přítomnosti dětí a že je důležité vzájemný vztah, jenž by měl vydržet déle než jen po dobu nezbytnou k výchově dětí, neustále rozvíjet. Děti odejdou, ale rodiče spolu zůstávají. Děti jsou v rodině milovanými… | Přečíst celý článek18. 9. 2001, (Foto: ima)
Manželství - o zvraty není nouze, ale nejsou jen k horšímu...
Kdo by znal jen teologii, ten může psát o manželství až nadpozemsky vznešeně. A bude mít nejspíš pravdu, ale ne celou. A kdo by znal jen příběhy manželů plné starostí, mohl by psát o manželství až nesnesitelně střízlivě nebo přímo smutně. Nejlepší je zřejmě spojit obojí - jak vznešené myšlenky o tom, čím manželství může a má být a pozemské zkušenosti s tím, jak to mezi lidmi v manželství bývá. Ale nejen to. Každý, kdo se ocitl v roli důvěrníka a pomocníka manželů, získává ještě další krásnou zkušenost, může-li být svědkem historie růstu a zrání manželů, případně rodiny.… | Přečíst celý článek4. 9. 2001
Manželství na zkoušku?
Dočasné řešení nevyřeší podstatu problému Je možné, že se znáte již nějakou dobu a že jste se rozhodli přímo spolu žít jako manželé, aniž byste se chtěli oficiálně vzít. Potřebujete si to vyzkoušet předem, než byste se rozhodli pro sňatek. Předně vás chci ujistit, že ani v nejmenším neodsuzuji situaci, ve které právě jste. Vím, jak žíznivě toužíte po životě v opravdové lásce! Vím také, do jaké míry vám mohou manželství oddalovat různé finanční, pracovní, školní či rodinné nesnáze, vojenská služba atd. Dobře chápu, že je pro vás těžké do nekonečna čekat na možnost manželského soužití.… | Přečíst celý článek18. 9. 2001
Manželství není vždy procházkou s kytkou v ruce
Manželství je jakousi laboratoří lásky s dlouhou a někdy drahou dobu učení Ve svatebním obřadu si manželé mohou k vyjádření svého svazku zvolit jednu ze dvou formulí. Jedna vyjadřuje jejich závazek těmito slovy: "Přijímám tě za manžela (manželku) a odevzdávám se ti, abychom se věrně milovali ve štěstí i ve zkouškách a abychom podporovali jeden druhého po celý život." Zdá se mi, že tato formulace bere realisticky v úvahu učení a dozrávání v tomto svazku. Vždycky to není procházka s kytkou v ruce, ale jestliže manželé společně sdílejí radosti i bolesti, jejich láska se po… | Přečíst celý článek30. 5. 2002
Manželství není vždycky procházka s kytkou v ruce...
V obřadu svátosti manželství si manželé mohou k vyjádření svého svazku zvolit jednu ze dvou formulí. Jedna vyjadřuje jejich závazek těmito slovy: "Přijímám tě za manžela (manželku) a odevzdávám se ti, abychom se věrně milovali ve štěstí i ve zkouškách a abychom podporovali jeden druhého po celý život." Zdá se mi, že tato formulace bere realisticky v úvahu učení a dozrávání v tomto svazku. Vždycky to není procházka s kytkou v ruce, ale jestliže manželé společně sdílejí radosti i bolesti, jejich láska se po celý manželský život postupně prohlubuje. U moderních manželů existuje nepochybně… | Přečíst celý článek4. 3. 2016
Mapa
Pouštět se na průzkumy v jihoamerických pralesech není jednoduché ani pro toho, kdo se chlubí, že je v nich jako doma. Říkávám, že se tam vyznám jako doma na návsi. Samozřejmě že přeháním. I když má člověk sebevíc zkušeností, nikdy neví, jestli se vrátí. – Být vědcem nemusí být nezáživné, jsou vědci, kteří nesedí za stolem v badatelně nad knihami a nedívají se do počítače; sedají v šeru pod loubím nebetyčných stromů a dívají se kolem sebe na rostliny, které se na něj dívají stejně udiveně, protože ještě nikdy nespatřily člověka... Ale nemám strach… | Přečíst celý článek18. 9. 2001
Marek Eben - rozhovor o humoru a křesťanství
(Leden 1995) Na jisté střední škole vyhlásili anketu. Kdo by se vám, kromě Václava Havla, líbil jako prezident, zněla jedna z otázek. Na druhém místě, hned za Zdeňkem Svěrákem a před ministrem Dlouhým, bodoval Marek Eben. "Protože je seriózní srandista, jeden z mála", uváděli studenti na vysvětlenou. Tato kombinace jim přišla natolik lákavá a důležitá, že by vyvěsili podobizny Marka Ebena, sedmatřicetiletého muzikanta a herce pražské Ypsilonky, nad tabule, kdyby tam už náhodou nechtěl viset jiný ctitel lásky a pravdy. Mluví-li se o stavu humoru v Čechách, pak se trochu… | Přečíst celý článek28. 11. 2012
Marek Orko Vácha o knize
Z předmluvy Marka Váchy ke knize: Kniha Wandy Półtawské je hořkou výpovědí o boji za lidskou důstojnost, kterou se systém, se vší svou inteligencí, silou a nadřazeností snaží v člověku důmyslně zničit. Ve vyprávění sledujeme autorku od zatčení, přes dlouhé roky věznění, jehož jednotlivosti jsou mimo naši fantazii, sledujeme příběh, kterému by nebylo možné věřit, kdybychom z četné faktografické literatury neměli potvrzeno, že právě takto se vše stalo. A když už čtenář doufá ve šťastný konec a tábor je konečně volný, přichází cesta domů, cesta plná napětí a vybičovaných nervů. A… | Přečíst celý článek23. 11. 2001
Maria s Ježíškem, psem a oslem
Když kliknete na obrázek, zobrazí se vám umístěný samostatně v prohlížeči a pak si jej můžete vytisknout. (Nejen) pro děti dále doporučujeme: Předvánoční kutění (betlémy, vystřihovánky do okna...) | Přečíst celý článek23. 11. 2001