2. 10. 2007
Církev a homosexualita
Navigace: Katalog dotazů > Víra – nauka víry, katechismus
Odpověď v Katechismu katolické církve
Učení církve (katolické) v této věci je dobře shrnuto v Katechizmu katolické církve, který Vám dále cituji. Nastiňuje i odpověď na otázku, jak by měl takto orientovaný křesťan žít. Váš dotaz je velmi obecný, proto na něj také odpovídám tímto způsobem.
O konkrétních potížích, hledání a cestě člověka, kterého se tato věc přímo týká se totiž nedá komunikovat tímto obecným způsobem, tam je třeba hledat pomoc a cestu v dané situaci. Velmi záleží na tom jak sám dotyčný svou situaci vnímá, zda je věřící či není a na mnoha dalších okolnostech.
Homosexualita označuje vztahy mezi muži nebo ženami, kteří pociťují pohlavní přitažlivost, výlučně nebo převážně, k osobám téhož pohlaví. Během staletí a v různých kulturách se projevuje velmi rozmanitými způsoby. Její psychický zrod zůstává z velké části nevysvětlitelný. Tradice, opírající se o Písmo svaté, které představuje homosexuální vztahy jako velkou mravní spoušť, vždy prohlašovala, že „homosexuální úkony jsou vnitřně nezřízené“. Odporují přirozenému zákonu. Odlučují pohlavní úkon od předávání života. Nejsou plodem opravdového citového a pohlavního doplňování se. V žádném případě nemohou být schvalovány.
Nezanedbatelný počet mužů a žen má hluboce zakořeněné homosexuální sklony. Toto zaměření, které se objektivně vymyká řádu, je pro většinu z nich zkouškou. Proto mají být přijímání s úctou, soucitem a jemnocitem. Vůči nim je třeba se vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace. Takové osoby jsou povolány naplnit Boží vůli ve svém životě, a jsou-li křesťany, spojit těžkosti, s nimiž se mohou setkat v důsledku svého stavu, s obětí Pána na kříži.
Homosexuální osoby jsou povolány k čistotě. Skrze ctnost sebeovládání, jež vychovává k vnitřní svobodě, často skrze podporu nezištného přátelství, modlitbu a svátostnou milost mohou a mají se postupně a rozhodně přibližovat ke křesťanské dokonalosti. (aneb)
Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus