"Já jsem alfa i omega," praví Pán. (Zj 1,8) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

MaHo

Nový Zéland, Austrálie, Bangkok, Nepál

Nový Zéland, Austrálie, Bangkok, Nepál
Cesta kolem Zeměkoule

z knihy Kolem Zeměkoule, e-mailový cestopis

Ahoj vsici:)

naposled jsme psali ze Zelandu pred praci na vinici, tak aspon "par" blabolu a trochu vic fotek, at vite, ze jsme nazivu a ze na vas nezapominame:) (uz jste asi mysleli, ze tech romanu budete usetreni, ale to byl omyl...)

Prace na vinici v zime se ukazala byt skvelou zkusenosti. Meli jsme totiz o sobe pochyby, ze to dokazem vydrzet mesic - bydleli jsme v kempu v autobuse, pritom byl mraz az prastelo, a zamrzala nam voda, teplo chatrneho topitka slo rychle ven chatrnymi stenami autobusu.Vstavani do tmy a treba -7 stupnu nam trochu zprijemnoval fakt, ze nas sefik kazde rano vozil do prace ve vyhratem aute, nadhernym Gibbston valley (v Panu prstenu je to udoli se sochami kralu)a tu hodinku jsme meli placenou a jeste s kafickem. No a pak jsme na vinici vetisnou vytahovali vetve po prostrihavani (tzv. pulling) anebo navazovali vetve na draty.Bud zustala cely den mlha a mraz (to jsme si prodluzovali pauzy na caj) nebo vylezlo slunce, a to jsme si uzivali...

Penez jsme zas tolik nevydelali, ale seznamili jsme se dobre s ostatnimi zamestnanci-at uz mistnaky nebo s prdlou trojkou (Ceska,Ceska,Japonka) a to byl zazitek sam o sobe:)



Austrálie

A pak jsme pokracovali do Australie.
Vsichni nas dopredu varovali, ze za a) je to tam drahe a za b) ty vzdalenosti jsou opravdu ale opravdu obrovske. Jenze znate to, co si clovek nevyzkousi na vlastni kuzi, to nebere vazne.

Takze jsme si hned po priletu do Sydney za silene prachy pronajali campervan a jali se projizdet vychodni pobrezi co nejbliz ke Cairns.Campervan byl pomaly, na silnicich bylo maximum 100km/h (a ja nesolidarne celou cestu hltala posledniho Harryho Pottera, takze si Honza za volantem opravdu uzil) Za tmy (po seste)se navic jezdit neda, protoze silnici lemuji klokani, kt. sebevrazedne skacou primo pod auta. Rano pak to je smutna podivana...da se rict, ze pocet zivych klokanu k mrtvym, co jsme v Australii videli, byl tak 50:1000. Bohuzel ja se taky nemam cim chlubit, prejela jsem hada. Dostali jsme pokutu za prekroceni rychlosti o 13km asi 10 000Kc, pak se nastesti vysvetlilo, ze to neni firemni auto, a bylo to "jen"2000Kc (se vsemi dalsimi auty uz jsme predpisy fakt dodrzovali...) Taky nam odesla spojka, den jsme ztratili zarizovanim opravy a hadkami s majitelem agentury. Takze jsme ve 12 dnech dojeli ani ne ke Cairnsu, 2x se potopili na Velkem Barier. utesu (aby se nereklo) a pak radikalne zmenili plany a nakoupili si v predstihu levne letenky (konkurence je velka a ceny smesne)na dalsi cesty po Australii.Zaver: Vzdalenosti v Australii jsou opravdu obrovske...

Pak jsme prileteli do Darwinu, nic netusic uprostred nejdulezitejsich dostihu roku. A v poledne jsme nemohli sehnat ubytko, vsechno bylo plne. Tak jsme se uvolili, ze teda dame viceluzak s dalsimi lidmi v hostelu (presneji Backpacker) Kdyz jsme se nevinne zeptali, jestli je tam vecer klid, recepcni se zacla smat: Co chcete, vzdyt tohle je Backpacker!!! Az pak jsme zjistili, ze australsky vyznam slova "backpacker" je jiny, nez na co jsme byli zvykli behem cest (backpacker=batuzkar=cestovatel) Ne ze bychom byli pruderni a nezasli si semtam do klubu anebo nedali par piv. Ale backpackeri v Australii cestuji od Backpackeru k Backpackeru a vetsinou z mesta nevystrci nos-mozna na plaz- a kali a kali.Takze jsme se tam nikdy nevyspali (pritom cena pokoje za noc byla treba 1000Kc) a ani se nic nedozvedeli - co kde navstivit-krome tipu na hospody a kluby. To bylo druhe vyvedeni z naivity.

Tretim vyvedenim z naivity byly ceny: v Australii jsou ceny opravdu vysoke a opravdu nam to doslo, kdyz jsme v prvnich dnech utraceli az 4000Kc na den... Krasne na tom je, ze vsude jsou super lakave levne balicky pro turisty-od pronajmu aut az po ruzne zajezdy (muzete si udelat super vylet s ostatnimi backpackery do narodniho parku a nadherne se vykalit, vse za super cenu:) Jenze v tom byl vzdy nejaky hacek...(pronajem auta je 25 dolaru na den,jak uvadime na letaku,ano,ale to je v jinem obdobi roku, ted je to 60...) Mozna je to vsechno jen nas subjektivni dojem a ti z vas, co tam byli dyl, by nas poopravili-berte to jako namet k diskusi- my jsme ale prileteli uplne nepripraveni, jak jsme byli zvykli prijizdet kamkoli jinam, a v prvnich dnes nas Australie hodne neblaze prekvapovala, slusne receno... Takze jsme pak v ramci preziti nastavili krizovy plan: levne letenky, co nejdriv pronajmout male auticko, co nejdriv vypadnout z mesta, bydleni po kempech s duchodci,fastfoody a nebrat ohled na letaky... A pak to zaclo jakztakz fungovat a Australii jsme si opravdu uzivali, vsechny ty paradni prirodni krasy, je to fakt neco uzasneho. Fraser island (ostrov cely z pisku ale pritom porostly pralesem), Narodni park Kakadu (se vsemi svymi zviraty vcetne krokodylu, NP Lichtfield a neuveritelny australsky stred s Kings kanonem, West McDonnel range a Ayers rock + Olgas.A sucho a slunce a vitr a ziznive mouchy, co vam za vlahou lezou do nosu, usi a oci (to se fakt neda popsat, clovek z toho sili)

Pak jsme se dopravili do Melbourne, kosmopolitniho mesta, k austral. a pak do Perthu. Perth je takovy "australsky buranov"(to nam rekl ten kamarad) A tak bylo vtipne, ze nahoda tomu chtela, ze zrovna v teto oblasti jsme si na 14 dni pronajali maly campervan poprve od firmy Wicked (=zkazeny)

Tahle firma je docela popularni v Austr. i na NZ. Vykupuji stare dodavky, pomaluji je, udelaji v nich postel a drez a pronajimaji je za levno, opravy vsechny hradi. No a my zrovna vyfasli jeden jediny totalne pomalovany playbojovskymi zajicky...

Na jih od Perthu jsou paradni mista od plazi az po prastare pralesy, lezli jsme treba po zebriku na kari strom 70 metru vysoky, to byla nadhera.



Bangkok

Po dvou mesicich v Australii jsme se pres Sydney dopravili do Bangkoku, uz jsme byli pekne odkroseni vsemi temi prelety, zmenami klimatu a casovych pasem (v ramci Austr. i po preletu do Thajska) a tak jsme zacli byt vazne na pochybach, jestli za a)opravdu nechat propadnout ten posledni let z nasi letenky kolem sveta (= letenku domu 17.9.) b)kdyz uz ji nechame propadnout, mame byt jeste natolik akcni a hnat se na hory do Nepalu? (kdyz jsme si tohle na Zelandu zacli predstavovat v predstihu nekolika mesicu, ta predstava se zdala byt velmi lakava, ale jak se cas skutku blizil, meli jsme zdrhaci umysly, jak uz to byva).



Nepál

Pak jsme sehnali letenku do Kathmandu - tezce vyprodano, a tak jsme s Bangladesh airlines a jejich zpozdenimi v dusledku nedostatku letadel leteli do Nepalu 2 dny.

V nepalskem hotelu jsme hned zazili jednu perlu - jeden rohovor, ktery
vystihuje, jak jsou Cechy svetu zname....

"Where are you from, sir?"
"Czech republic."
"What?"
"Czech republic!"
"? Chicken public???"
.......
:)

V Kathmandu jsme onemocneli a tyden travili na pokojiku sledovanim BBC a situace v Barme, spolecne s nasim novym kamaradem svabem Edou, kt. jsme si museli takto pojmenovat, jinak bychom ho museli zabit.

No a pak jsme se konecne vypravili na trek okolo hory Manasulu, 8. nejvyssi hory sveta. Tenhle trek nam doporucila jedna zcestovala kamaradka s tim, ze jestli chceme zazit pravy Nepal, musime tam. A mela pravdu. Na tehle trase bylo turistu malo (zato hned v prvni vesnicce jsme potkali veselou particku 12 Brnaku, na niz jsme se napojili), pruvodce byl povinny a my meli i serpu. Trek okolo Manasulu jsme sli asi 13 dni, kazdy den jsme sli jinou krajinou a porad prochazeli vesnickami, kt. postupne menili raz az po uplne tibetsky (od Tibetu jsme byli par hodin) Mistni lidi byli jak vystrizeni z cestovatel.casopisu-tradicni obleky, policka, se kt. si vystaci. Fascinujici byly obcasne solarni panely na jejich chatrcich.A deti stale na nas kricely: Give me sweet! Give me pen! obcas Give me money!
A k jidlu porad dal bhat (ryze, cocka, omacka) A taky nas zkasirovali maoisti, kt. v teto oblasti neohrozene vladnou, slyseli jsme ruzne strasidelne historky, mistni se jich boji. Kdyz jsme se ptali, proc potrebuji nase penize, rekli, ze pro svoji armadu. Takze to je na zbrane?Ne, na sandale...Bez zaplaceni nebylo cesty dal.

Zbyval nam cas, a tak jsme po treku okolo Manasulu pustili pruvodce a sherpu domu (spechali na tradicni hinduisticky festival, pri kt. se obetuji 1000-e zvirat)a my se napojili na okruh okolo Annapuren. Jinak se mu rika apple pie trail. Kazdy den ho zacina 100-200 turistu a cesta je lemovana hotely s nabidkou horke sprchy (solarni, topeni drevem je teoreticky zakazano, aby se nekacely stromy), jidelnicek plny evropskych jidel , nemecke pekarny, ubrusy na stolech a na nich umele kytky ve "vazach" po energetickych napojich. Byl to totalni rozdil, ale zas tak jsme si nestezovali, horka sprcha po 13 dnech neuskodila...a i ten strudl jsme si dali, i kdyz to byla spis zemlbaba. Taky jsme uz byli aklimatizovani, a tak jsme na tom druhem sedle (Thorung La, 5416m) machrovali a predbihali zastupy, co lapali po dechu. Na Anap. okruhu jsme meli celou dobu stesti na vyhledy a byla to fakt parada.

Prizname se, ze okruh jdme nedobehli cely, ale po 7 dnech preleteli letadylkem z Jomsomu do Pokhary.V Nepalu jsme potkavali Cechy jeste casteji nez na Zelandu (za rok 2006 jsou 8. narodem v navstevnosti Mustangu)To nas slechti, ne? Na Zelandu jsou stale jeste motivem proc tam jet i prachy, ale v Nepalu fakt jenom hory.



No a ted na s ceka: Thajsko a Kambodza - a pak domu

Kambodzu mame v merku jako tip od lidi (backpackeru:) + literatury, co jsme potkali cestou. Rikali, ze po vsech tech neuveritelnych zverstvech, co se tam daly za Rudych kmeru pred 20 lety, kdy se tenhle rezim snazil rozvratit princip rodiny a nutil deti zabijet (i vlasni rodice) a kdy rada blizkych obeti zije dnes s vrahy treba stale ve stejnych vesnicich, tak ze po vsem, co prestali(nebo prave proto...), jsou mistni lide jedniz nejsrdecnejsich a nejpratelstejsich, kt. na cestach zazili a ze na Kambodzu maji nejlepsi vzpominky.

No a ohledne Thajska-slibili jsme si, ze se budeme snazit opravdu skoro nic nedelat (asi tomu nebudete verit, ale cestovani je hrozna fuska:) a za celou tu dobu jsme se k vegeteni prinutili jen kdyz nas skolila nejaka nemoc), ze si odpocinem nekde na plazi a srovname si v hlave, co bude, az prijedem domu...



Takze se mejte krane a tesime se na vas !

MaHo

---

Fotogalerie:
- Nový Zéland - Kiwiland
- Austrálie
- Nepál

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: MaHo

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Do budoucnosti nelze hledět s klidem, avšak...

Do budoucnosti nelze hledět s klidem, avšak...
(22. 11. 2024) Naděje však překonává každou úzkost, krizi a únavu, a dává nám silnou motivaci jít vpřed, protože naděje je dar, který…

K tragédii na Ukrajině pronese poslední slovo Bůh

K tragédii na Ukrajině pronese poslední slovo Bůh
(22. 11. 2024) Bůh bude žádat účet za všechny prolité slzy, píše papež František.

Červená středa - Red Wednesday

Červená středa - Red Wednesday
(22. 11. 2024) Pravidelná akce, která připomíná všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské…

Křesťanské cvičení / PODCAST K POSLECHU

Křesťanské cvičení / PODCAST K POSLECHU
(21. 11. 2024) Jaký vztah mají katolíci ke svému tělu a jak jej mohou zlepšit? Jaké jsou rozdíly mezi Enraphou a jógou, a proč je jóga…

Péče o umírající a hospice - rozhovor s Marií Svatošovou / PODCAST K POSLECHU

Péče o umírající a hospice - rozhovor s Marií Svatošovou / PODCAST K POSLECHU
(21. 11. 2024) Rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou

O webu (22.11.2024, 20:43)

Rejstřík témat (22.11.2024, 20:43)

Servis pro vás (22.11.2024, 20:42)

Texty (22.11.2024, 20:42)