"Já jsem alfa i omega," praví Pán. (Zj 1,8) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

MaHo

Nikaragua, Kostarika, Panama, La Paz - Bolivie

Nikaragua, Kostarika, Panama, La Paz - Bolivie
Cesta kolem Zeměkoule

z knihy Kolem Zeměkoule, e-mailový cestopis

Nikaragua

Naposled jsme psali z Granady. V Nikaragui jsme pak jeste jeli na ostrov Ometepe na obrovskem jezere Lago de Nikaragua. Vegetili jsme tam asi pet dni a stalo to za to. Nejdriv jsme vylezli na sopku Madera, kde zas bylo tak zatazino, ze jsme nevideli nic, ani jezero v krateru. Ale vyslap stal za to, protoze kolem byl "cloud forest" (oblacny prales), obrazky jak z Pana prstenu a kolem vrestely opice. Taky jsme si udelali vylet kajakem na Opici ostrov. Je to takovy mini- ostruvek (asi tak 5 stromu), kam nekdo privezl chudaky 2 opice, o ktere se uz nechtel starat, mistni jim tam vozi zradlo. My jsme si ty chudaky jako typicky turisti jeli vyfotit. Varovali nas, ad nejezdime moc blizko, ze jsou agresivni, ale jak jsme fotili, jedna vlna nas hodila az k molu a opice nam skoro skocila do clunu! Pekne cenila zuby. Kdo by taky nebyl vztekly - trcet na ostrove a jakmile se priblizi lod, nadeje na zachranu, uslysi jen cvak cvak a lod zas odpluje. Na Ometepe jsme se seznamili se super dvojickou z Rotterdamu, co hned po vejsce odjeli na pul roku do Kostariky do narodniho parku Tortuguero a pracuji tam na projektu na ochranu zelv. Tak jsme je pozvali do Prahy. Na Ometepe jsme mimochodem potkali cely prazsky fanklub, vzdy kdyz se nekdo dozvedel, ze jsme z Prahy, rozplyval se dojetim, jak je Praha krasna a ze by tam chteli studovat. Uz jsme k nam pozvali tolik lidi, az prijedem,ze pro ne asi budem muset zbudovat nejaky tabor, jestli se pak objevi vsichni najednou. Aspon budem trenovat anglictinu a dalsi reci, tak se na to pripravte, az je budem s sebou brat do hospod a na fotbalek apod.



Kostarika

Pak jsme pokracovali do Kostariky. Jak se nekdo vyjadril: , Kostarika ma " vyborny turisticky marketing," takze je tam turistu jak nas.... a ceny tomu umerne. Na druhou stranu je super, ze pres 25% uzemi Kostariky jsou diky tomu narodni parky, kt. si fakt chrani. V nejnavstevovanejsich parcich jsme skoro zadna zvirata nepotkali, protoze se stahuji od turistickych cesticek hloub do dzungle. O to vic jsme se tesili do NP Corcovado,jeden z nejzachovalejsich useku tropic. vlhkeho pralesa ve Stredni Americe kt. je pomerne blbe pristupny, takze byla sance, ze toho uvidime vic. Dopravovali jsme se k nemu dva dny, nacez nam na uradu pro NP rekli, ze trek cely jit nemuzem, protoze prostredni rangerska stanice La Sirena(na kterou jedinou se da doletet i letadlem) je zamluvena na 14 dni dopredu, a jinde v parku kempovat nemuzem. Tak nas to pekne rozhodilo,ze kvuli jedne stanici bloknou cely trek, ale rekli jsme si, ze pujdem aspon prvni usek a ze si udelame vylety okolo 1. ranger. stanice. Tam byl nastesti ranger-pohodar, co nam rekl, at klidne jdem az na Sirenu, ale at tam jsme jen jednu noc (zrovna na Silvestra). Tak jsme sli nakonec celou trasu, jeste s jednim Nemcem-Markem a stalo to za to, kazdy den byl uplne jiny - 1. den po plazi, 2. den pralesem pri pobrezi, 3. den pralesem uvnitr poloostrova a 4. den kroseni 1 reky asi (20x). Hned prvni zvire,co jsme potkali, byl nadherny mravenecnik, co se nas vubec nebal. Nad hlavama nam prolitali velky cerveny papousci ara a prohanely se opice. Pumy ani jaguary jsme bohuzel (nebo nastesti?)nevideli, to bychom museli stravit vic casu na La Sirene (tam se za prilivu daji videt v usti reky mali zraloci priplouvajici od more a zaroven krokodyli pripl. z reky - maji mezi sebou uveznene ryby a poradne si dopravaj; my videli jen ty zraloky) Libilo se nam to asi nejvic z cele Stredni Ameriky a tesime se, ze si dame vic treku v Argentine, to bude zase uplne jine.



Panama

Z Corcovada jsme jeli primo do rozpalene Panama City, kt. se svymi mrakodrapy vypada uplne jinak nez ostatni mesta Str. Ameriky (vetsinou byly vsude nizke baraky kvuli hrozbe zemetreseni). Asi pul dne jsme pozorovali srumec pri preprave lodi v Panamskem pruplavu, u plavebnich komor Milraflores - jak napousti a vypousti vodu do komor a zdvihaji tak obrovske lode. V Panam. pruplavu maji na prujezd specialne vycvicene kapitany, nenechaji lod ridit obycejne kapitany. Za prujezd kanalem se plati v prumeru 100 000 USD, nejmin pry platil nejaky manik, co ho preplaval (0,36 USD). Pri stavbe pruplavu zemrelo asi 20 000 lidi, hl. na zlutou zimnici a malarii, dokud se neprislo na to, ze nemoci prenasej komari - az pak se proti tomu zacali ucinne branit.



La Paz Bolivie

Kdyz jsme si uvedomili, kolik casu nam zabraly presuny po cele Str. Americe,rekli jsme si, ze je nerealne stihnout Jizni Ameriku za 2 mesice (to bychom celou dobu stravili jen v autobusech), a tak jsme se rozhodli ozelet Galapagy a misto nich jsme si zaplatili letenku az do La Pazu v Bolivii. Leteli jsme sem v nedeli v noci. Mame ted co delat, vyrovnavat se s nad- morskou vyskou (3700m n.m.) a zimou (po rozpalenae Paname), a tak se ted dva dny aklimatizujem, pijeme kokovy caj, hodne spime a poflakujem se - treba posedavame na namesti a pozorujeme mistnaky. Je to super, ze jsou tu zase poradne hory a Indiani, Indianky nosi bizarni kloboucky:)Taky je tu jidlo nejlevnejsi ze vsech zemi, co jsme zatim navstivili...:) La Paz (Mir) je opravdu mirumilovne a poklidne mesto, na to, jak je velke a kolik je tu chudych lidi a zebraku. Nastesti - to poklidne tempo nam vyhovuje, stale jsme trochu prichcipli. Mimochodem, vcera jsme si solidarne nechali vycistit boty od jednoho 12-ileteho cistice na namesti, rekli jsme si, ze bude mit na veceri, a ted tu pri stahovani fotek sledujem, jak tu dva stejne stary cistici masti hry na pocitaci... Zitra vyrazime do Orura, odkud pojedem vlakem (konecne, po 4 mesicich!) do Uyuni, kde si chceme zaplatit 3-denni vylet po horach, solnych jezerech a pousti (autem a pesky, je to za dobrou cenu vcetne jidla a noclehu), nechame se pak vysadit blizko argentinskych hranic v Tupize a udelame si tam jeste par jednodennich vyletu do hor, nez se vydame do Argentiny.



Tak ja radsi prozatim koncim timto mailem, stejne uz jsem vam urcite zahltila schranky :) Z techto fotek by jeste mohla zaujmout fotka, kde se Indianka modli k Prazskemu Jezulatku (Nino de Praga) V Bolivii i v dalsich zemich Latinske Ameriky je Jezulatko velice popularni.


Tak to je zatim od nas vsechno, mejte se krasne

MaHo

Fotogalerie:
- Nikaragua, Kostarika, Panama, La Paz - Bolivie

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: MaHo

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Do budoucnosti nelze hledět s klidem, avšak...

Do budoucnosti nelze hledět s klidem, avšak...
(22. 11. 2024) Naděje však překonává každou úzkost, krizi a únavu, a dává nám silnou motivaci jít vpřed, protože naděje je dar, který…

K tragédii na Ukrajině pronese poslední slovo Bůh

K tragédii na Ukrajině pronese poslední slovo Bůh
(22. 11. 2024) Bůh bude žádat účet za všechny prolité slzy, píše papež František.

Červená středa - Red Wednesday

Červená středa - Red Wednesday
(22. 11. 2024) Pravidelná akce, která připomíná všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské…

Křesťanské cvičení / PODCAST K POSLECHU

Křesťanské cvičení / PODCAST K POSLECHU
(21. 11. 2024) Jaký vztah mají katolíci ke svému tělu a jak jej mohou zlepšit? Jaké jsou rozdíly mezi Enraphou a jógou, a proč je jóga…

Péče o umírající a hospice - rozhovor s Marií Svatošovou / PODCAST K POSLECHU

Péče o umírající a hospice - rozhovor s Marií Svatošovou / PODCAST K POSLECHU
(21. 11. 2024) Rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou

O webu (22.11.2024, 20:43)

Rejstřík témat (22.11.2024, 20:43)

Servis pro vás (22.11.2024, 20:42)

Texty (22.11.2024, 20:42)