“Mládí, zlaté mládí...!” Takto o něm mluví staří ve svých vzpomínkách, ale jaké jsou naše nejstarší vzpomínky? Je mládí opravdu tak zlaté, jde skutečně o nejšťastnější dny života? Na gymnáziu jsme měli profesora, který nám předpovídal budoucnost podle toho, jaké kdo měl nejstarší životní vzpomínky. Mně to ale nikdy neřekl.

Příhody z mého dětství,
aneb netušená překvapení

Povím vám některé příhody z mého dětství, které znám jen z vyprávění. Matka měla hodně práce a svěřovala mě do péče mých sester – jedné o šest a druhé o pět let starší než já. Ty si mne vzaly s sebou na ulici, kde se bavily s jinými děvčaty, a já si tam hrál uprostřed ulice jako osamělý pán. Frekvence silničního provozu nebyla tehdy valná, ale jel tudy náhodou opilý řezník s povozem. Koně mě překročili, ale kolo vozu by mi takové milosrdenství neprokázalo. Naštěstí sousedka vyšívala u okna a v poslední chvíli si toho všimla, vyskočila oknem a vytáhla mě ven.

Když se to pak matka dozvěděla, už neměla odvahu svěřit mě pokrevním opatrovnicím, ale uvázala si mne na záda. Ale i toto opatření skrývalo netušená překvapení. Jednou šla k potoku nabrat vodu, naklonila se dolů a já přes její hlavu provedl svůj první skok do vody. Skončilo to dobře, protože jsem byl ihned za nohu vyloven. Trochu tvrdší to bylo, když ve stejné pozici šla do chlívku nalévat mléko selatům – ve dveřích se opět hluboce sklonila a zapomněla, že na jejích zádech nebudu schopen toto gesto napodobit. Ale i tenkrát to skončilo dobře, zřejmě mám hodně tvrdou hlavu.

Nejromantičtější však byla událost, která se přihodila na stejném místě. Ukazovali mi, že za dveřmi chlívku přebývá “huš-huš”. V nestřežené chvíli jsem se chtěl sám podívat, jak huš-huš vypadá, otevřel jsem tedy vrátka, sele pod mýma nohama vyrazilo prudce ven, nabralo mě na hřbet jako jezdce a já jsem tak křičel, že celý dům vyběhl na dvůr. Mezitím mě ale můj oř složil neporušeného u hnojiště.

Z těchto vzpomínek se pro budoucnost už opravdu dá něco uhádnout. V životě mě potkalo mnoho nečekaných nebezpečí, ale Pán Bůh mne z nich vždycky zachránil – a to způsobem ještě nečekanějším.


Zpracováno podle knihy: Duše poutníka - Tomáš Špidlík v rozhovoru s Janem Paulasem.

***

Dne 17.12.2009 oslavil kardinál Tomáš Špidlík své 90. narozeniny. Rodák z moravských Boskovic vystudoval teologii v Holandsku, kde byl také roku 1949 vysvěcen na kněze. Kardinálem jej v říjnu roku 2003 jmenoval papež Jan Pavel II.

Výběr z textů Tomáše Špidlíka:
- Humor je přirozenou ochranou proti všem druhům fanatismu
- Farizeismus je věčné pokušení křesťanů
- Křesťanští kazatelé to zamlčují...


- Tomáš Špidlík - publikace od různých nakladatelů.