Příroda je velkolepá podívaná.
Tato překrásná „kniha“ se otevírá všem – jak malým, tak velkým.
V kontaktu s přírodou člověk znovu nalézá svou správnou dimenzi:
nově objevuje sám sebe jako nepatrné, avšak jedinečné stvoření,
které se může setkat s Bohem,
protože je ve svém nitru otevřeno vůči Nekonečnému.
Člověk ve světě který ho obklopuje, poznává stopy
dobra, krásy a Boží prozřetelnosti
a jakoby přirozeně se otevírá chvále a modlitbě.
"Kdo si zachová schopnost vidět krásu, nikdy nezestárne.“ (Gustav Janouch).
Jestliže naše oči zůstanou otevřené pro krásu Božího stvoření
a naše mysl pro krásu jeho pravdy,
můžeme opravdu doufat, že zůstaneme mladí
a že budeme budovat svět,
který odráží něco z oné božské krásy,
a tím inspiruje i budoucí generace, aby jednaly podobně.
