Jsi vedoucí křesťanské seznamky Noemi – jak ses k této práci dostal?
V letech 2000 a 2001 (a vlastně i v letech předchozích) jsem se mezi křesťany setkával s mnoha lidmi, kteří byli sami a častokrát si stěžovali, jak mají málo možností seznámit se s někým věřícím. Takových lidí jsem potkával opravdu dost a v té době jsem sám také patřil k nezadaným. Začal jsem přemýšlet, jestli by se těmto lidem nedalo nějak v hledání partnera napomoci.
Proč se seznamka jmenuje „Noemi“?
V knize Rút se setkáváme s ženou Noemi, která pomohla své ovdovělé snaše, která se jmenovala Rút, najít nového manžela. Byl jím Boaz. Jejich syn se pak jmenoval Obéd, byl dědečkem krále Davida. V názvu Noemi jsem viděl určitou symboliku: slovo „seznamka“ je v češtině ženského rodu, a tak bylo vhodné dát seznamce nějaké ženské jméno. A navíc tento příběh seznámení z knihy Rút je velmi zajímavý.
Pro koho je seznamka Noemi určená?
Pro upřímně věřící křesťany, tj. kteří věří v Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele. Mohou se přihlásit jen lidé nezadaní, kteří v současné době s nikým nechodí. Samozřejmě pouze ti, kdo hledají partnera/partnerku opačného pohlaví, tj. ve shodě s Božím slovem – Biblí.
Noemi je služba pro křesťany všech církví (typu katolického, evangelického, evangelikálního nebo charizmatického). V dotazníku si nově přihlášený zadá, z jaké církve je a z jaké (nebo jakých) církví by mohl být jeho partner. Podle zadaných kritérií (v této i dalších otázkách) mu potom posíláme kontakty.
Jak se osvědčilo ekumenické zaměření Noemi? Chtějí se lidé seznamovat napříč církvemi nebo více hledají „jen mezi svými“?
Je to velmi individuální. Někdo hledá partnera jen ve své církvi, jiný i v dalších církvích. Necháváme to na posouzení každému přihlášenému, jak si zadá požadavky do dotazníku.
Pobyty pro nezadané, které pořádáme, ale mají i další význam právě v tom, že se tam scházejí křesťané z různých církví. Většinou bývá polovina katolíků a polovina protestantů. Společně se tam modlí, společně uctívají Pána Ježíše ve chválách. Ježíš je Pánem a Spasitelem pro všechny, kdo v Něj věří, kdo mu dali svůj život, bez ohledu na to, v jaké církvi jsou zapsáni. Takže to hlavní a nejdůležitější, tento základ, je společný.
Jaká je náplň pobytů?
Každý, kdo na pobyt přijede, je nezadaný a v období hledání partnera. Takže všichni zúčastnění jsou jakoby „mezi svými“, na stejné lodi, ve stejné situaci. To může velmi usnadnit hledání. Většinou zařazujeme různé turistické nebo sportovní aktivity (pěší turistika, cyklistika, vodácké výlety, zimní pobyty na horách – lyže, apod.) Pobyty jsou týdenní nebo víkendové. Večer bývá společný program, například různé hry, při kterých je možné se snadno vzájemně poznat a dozvědět se více o druhých. Také bývají přednášky nebo besedy na toto téma. Každý den zařazujeme chvíli pro Boží slovo, chvály a modlitby. Kromě toho je jeden celý večer věnován chválám a modlitbám.
Nabízíte také možnost seznámení přes internet. Jak to probíhá? A co pro to musí zájemce udělat?
Přihlašuje se na stránce www.noemka.com . Říkal jsem na začátku, že Noemi vznikla jako korespondenční seznamka, tj. pro ty, kdo nepoužívají internet. Ale za těch sedm let se mnoho věcí změnilo. Internet a email se stal základním komunikačním nástrojem, proto od roku 2007 nabízíme dvě možnosti registrace, poštovní a internetovou. Celkově je přihlášeno přes dva tisíce lidí, v dnešní době již většina využívá internetovou registraci. Rozdíl je pouze v tom, že v internetové registraci si přihlášený kontakty vyzvedává na internetu ve své zaheslované stránce (tj. ochrana osobních údajů je zajištěna), a při poštovní registraci mu kontakty posíláme poštou. Kontakty jsou včetně fotografií a vzkazů přihlášených osob.
Co považuješ za důležité, když věřící hledá svého partnera?
Jednou věcí je to, co jsem již zmínil v předchozí otázce. Ale nejdůležitější ze všeho je osobní vztah s Ježíšem Kristem, od srdce k srdci. Protože ani ten nejlepší partner nenaplní naše srdce tak jako Bůh. Ve skutečnosti je to pouze Bůh sám, Ježíš Kristus, kdo může přinést našemu srdci opravdové vnitřní uspokojení. Lidé bývají zklamáni, pokud toto očekávali od partnera, protože to není v lidských silách. Ve vztahu s partnerem se samozřejmě lidé vzájemně obohacují, je to velmi důležitý vztah a má to být pěkný vztah. Ale Ježíš dá každopádně člověku víc než partner. A tak to má být, tak to Bůh určil, protože On sám chce být naším hlavním zdrojem. Křesťanské manželství je svazkem tří: Bůh + muž + žena. Je zřejmé, kdo je – a má být – v tomto svazku tří tím hlavním. Ale na druhou stranu každý z těchto tří má svou roli, své nezastupitelné místo a své poslání ve vztahu, v rodině, ve vztahu k dětem atd.
Další věcí, kterou bych chtěl zdůraznit, je služba Bohu, život služby. Křesťané mnohdy nacházejí životního partnera právě na cestě služby, kdy jsou ochotni dát Bohu svůj život k dispozici, kdy se rozhodnou následovat Pána tak, jak je osobně a konkrétně povede. Tj. nežít jen pro sebe, ale pro Boha a pro druhé. Je to velice individuální, protože Pán má pro každého jinou službu, jiný směr. Ale obecně tento princip platí. Vždyť je psáno: „Hledejte především Boží království a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.“ Bůh je svým dětem věrný. Těm, kdo se rozhodnou mu sloužit a dát svůj život k dispozici, Bůh přidává to, co potřebují. A mnohdy je to partner/partnerka.
Vypozoroval jsi nějaké specifické postoje či způsoby chování u nezadaných křesťanů, kterými si seznamování a hledání partnera ztěžují?
Dala by se jmenovat celá řada věcí. Ale zmíním jen některé.
Často jsou to nereálné požadavky na partnera. Mnoho nezadaných má zafixovanou zidealizovanou představu o partnerovi. A hledají někoho přesně takového. Hledají vlastně svou fantazijní představu, ne reálného člověka. Pak dlouhá léta nenacházejí, protože nikdo se do té jejich představy zcela nevejde, ani vejít nemůže. Jejich ideální představa bude vždycky lepší než jakýkoliv živý partner. A tak zůstávají (prozatím) sami.
Další častou chybou je vybírání primárně podle vzhledu. S tím mívají problém hlavně muži. Hledají pouze mezi kráskami nebo hledají velmi konkrétní typ ženy. Proto se jim pak děje podobná věc jako v předchozím bodu, tj. každá žena jim bude něčím vadit. U každé najdou nějakou „vadu krásy“ nebo nedostatek. Řešením je uvědomit si, že každá žena je krásná, originální, jedinečná (obdobně to platí i u mužů).
Televize a další média upřednostňují jen určité typy žen. Mohli bychom jmenovat některé konkrétní rysy tváře, které od konce 20. století převažují v obecném povědomí toho, jaké rysy jsou „krásné“ a žádané a jaké žádané nejsou. Aniž bychom si to uvědomovali, televize, film, reklamy a další média vytvořila „prototyp ideální ženy“ (muže) a chtě nechtě jsme těmito prototypy každodenně z televize a reklam bombardováni. Jedním z „výsledků“ je to, že v naší mysli se zafixuje obraz „ideální ženy“ (muže), se kterou nevědomky každou další ženu (muže) srovnáváme. Pokud si to někdo neuvědomí, může skončit v pasti, protože bude stále hledat tento „ideál“ (a mnohdy pak při hledání zapomíná na mnohem důležitější věci, jako je charakter člověka, povahové vlastnosti apod.).
Je to vlastně velmi nespravedlivé, protože pro Boha je každá žena krásná. A také pro člověka by měla být. On stvořil všechny. Ale muži upřednostňují jen určité typy žen, které jim během několika posledních desetiletí byly vnuceny reklamou a médii.
Čím si křesťané seznamování ztěžují?
Mnoho křesťanů má zanedbaný osobní vztah s Bohem. A také to, že mnozí křesťané se domnívají, že si mohou žít jen tak sami pro sebe, jak se jim zachce. Neuvědomují si, že tím míjejí cíl. Podstata křesťanství spočívá v tom, že Kristus za nás zaplatil, vykoupil nás – nejen od něčeho, ale také k něčemu. Vykoupil nás od hříchu, ze světa. Ale vykoupil nás také k tomu, že teď již nepatříme sami sobě, ale Jemu. Bůh očekává, že budeme žít také pro něj, nejen pro sebe. „A za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal.“ (2Kor 5,15). Na to mnozí zapomínají a pak se diví, že jim ten křesťanský život „nějak moc nefunguje“. Ale je to proto, že chtějí jen přijímat, jen brát, jen dostávat. Nechtějí dávat. Nejsou ochotni dát svůj život k dispozici, do služby pro Boha a pro ostatní.
Setkala jsem se s názory nezadaných, že využít k seznámení inzerát, internet či dokonce seznamku je ponižující a nepřirozené. Jak se na to díváš ty?
Já si myslím, že celý svět je (samozřejmě pouze z určitého úhlu pohledu) jedna velká seznamka. Takže není vůbec podstatné, jestli se to oficiálně nazve „seznamka“ nebo se tomu tak nebude říkat, ale fakticky to seznamka přesto bude. Čtenáři, kteří studovali nějakou vysokou školu, potvrdí, že vysokoškolská studia jsou zároveň jednou velkou seznamkou. A obdobně vlastně i středoškolská studia, a to zvláště v dnešní době, kdy se mladí lidé začínají seznamovat příliš brzy. I pracoviště fungují jako seznamka.
Domnívám se, že opravdu není podstatné, jakou cestou partnera najdu. Pochopitelně ale křesťané hledají partnera pouze mezi věřícími lidmi, tj. na místech, kde se takoví lidé mohou vyskytovat.
Pokud mohu vhodného partnera najít přes inzerát (nebo na křesťanském pobytu nebo jinak), je rozumné tu možnost využít. Až najdu, a budu prožívat pěkný vztah, nebude již podstatné, jak jsme se seznámili, ale že jsme se seznámili. Podstatné bude, že jsme rádi, že jsme se našli, že máme nějaký společný cíl (u křesťanů je ten cíl samozřejmě zcela jiný než u nevěřících) a že chceme jít životem společně.
Co bys na závěr vzkázal nezadaným čtenářům a čtenářkám Rodinného života?
Asi bych zopakoval to, co jsem již v jedné otázce říkal: Ani ten nejlepší partner/partnerka nenaplní naše srdce tak jako Pán Ježíš. On je tím hlavním zdrojem vnitřního štěstí a vnitřního uspokojení, radosti a pokoje. Ať je tedy Bůh i Vaším hlavním zdrojem, čerpejte od Něho, hledejte Jeho tvář. Nechte se Jím vést a důvěřujte Mu. Pak přijde, ve správný čas, i vše ostatní.
***
Rozhovor (redakčně zkrácený) je se svolením převzat z časopisu Rodinný život 2/09 s tématem: Seznamování a výběr partnera
(Celý rozhovor naleznete v časopise Rodinný život 2/09)
V letech 2000 a 2001 (a vlastně i v letech předchozích) jsem se mezi křesťany setkával s mnoha lidmi, kteří byli sami a častokrát si stěžovali, jak mají málo možností seznámit se s někým věřícím. Takových lidí jsem potkával opravdu dost a v té době jsem sám také patřil k nezadaným. Začal jsem přemýšlet, jestli by se těmto lidem nedalo nějak v hledání partnera napomoci.
Proč se seznamka jmenuje „Noemi“?
V knize Rút se setkáváme s ženou Noemi, která pomohla své ovdovělé snaše, která se jmenovala Rút, najít nového manžela. Byl jím Boaz. Jejich syn se pak jmenoval Obéd, byl dědečkem krále Davida. V názvu Noemi jsem viděl určitou symboliku: slovo „seznamka“ je v češtině ženského rodu, a tak bylo vhodné dát seznamce nějaké ženské jméno. A navíc tento příběh seznámení z knihy Rút je velmi zajímavý.
Pro koho je seznamka Noemi určená?
Pro upřímně věřící křesťany, tj. kteří věří v Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele. Mohou se přihlásit jen lidé nezadaní, kteří v současné době s nikým nechodí. Samozřejmě pouze ti, kdo hledají partnera/partnerku opačného pohlaví, tj. ve shodě s Božím slovem – Biblí.
Noemi je služba pro křesťany všech církví (typu katolického, evangelického, evangelikálního nebo charizmatického). V dotazníku si nově přihlášený zadá, z jaké církve je a z jaké (nebo jakých) církví by mohl být jeho partner. Podle zadaných kritérií (v této i dalších otázkách) mu potom posíláme kontakty.
Jak se osvědčilo ekumenické zaměření Noemi? Chtějí se lidé seznamovat napříč církvemi nebo více hledají „jen mezi svými“?
Je to velmi individuální. Někdo hledá partnera jen ve své církvi, jiný i v dalších církvích. Necháváme to na posouzení každému přihlášenému, jak si zadá požadavky do dotazníku.
Pobyty pro nezadané, které pořádáme, ale mají i další význam právě v tom, že se tam scházejí křesťané z různých církví. Většinou bývá polovina katolíků a polovina protestantů. Společně se tam modlí, společně uctívají Pána Ježíše ve chválách. Ježíš je Pánem a Spasitelem pro všechny, kdo v Něj věří, kdo mu dali svůj život, bez ohledu na to, v jaké církvi jsou zapsáni. Takže to hlavní a nejdůležitější, tento základ, je společný.
Jaká je náplň pobytů?
Každý, kdo na pobyt přijede, je nezadaný a v období hledání partnera. Takže všichni zúčastnění jsou jakoby „mezi svými“, na stejné lodi, ve stejné situaci. To může velmi usnadnit hledání. Většinou zařazujeme různé turistické nebo sportovní aktivity (pěší turistika, cyklistika, vodácké výlety, zimní pobyty na horách – lyže, apod.) Pobyty jsou týdenní nebo víkendové. Večer bývá společný program, například různé hry, při kterých je možné se snadno vzájemně poznat a dozvědět se více o druhých. Také bývají přednášky nebo besedy na toto téma. Každý den zařazujeme chvíli pro Boží slovo, chvály a modlitby. Kromě toho je jeden celý večer věnován chválám a modlitbám.
Nabízíte také možnost seznámení přes internet. Jak to probíhá? A co pro to musí zájemce udělat?
Přihlašuje se na stránce www.noemka.com . Říkal jsem na začátku, že Noemi vznikla jako korespondenční seznamka, tj. pro ty, kdo nepoužívají internet. Ale za těch sedm let se mnoho věcí změnilo. Internet a email se stal základním komunikačním nástrojem, proto od roku 2007 nabízíme dvě možnosti registrace, poštovní a internetovou. Celkově je přihlášeno přes dva tisíce lidí, v dnešní době již většina využívá internetovou registraci. Rozdíl je pouze v tom, že v internetové registraci si přihlášený kontakty vyzvedává na internetu ve své zaheslované stránce (tj. ochrana osobních údajů je zajištěna), a při poštovní registraci mu kontakty posíláme poštou. Kontakty jsou včetně fotografií a vzkazů přihlášených osob.
Co považuješ za důležité, když věřící hledá svého partnera?
Jednou věcí je to, co jsem již zmínil v předchozí otázce. Ale nejdůležitější ze všeho je osobní vztah s Ježíšem Kristem, od srdce k srdci. Protože ani ten nejlepší partner nenaplní naše srdce tak jako Bůh. Ve skutečnosti je to pouze Bůh sám, Ježíš Kristus, kdo může přinést našemu srdci opravdové vnitřní uspokojení. Lidé bývají zklamáni, pokud toto očekávali od partnera, protože to není v lidských silách. Ve vztahu s partnerem se samozřejmě lidé vzájemně obohacují, je to velmi důležitý vztah a má to být pěkný vztah. Ale Ježíš dá každopádně člověku víc než partner. A tak to má být, tak to Bůh určil, protože On sám chce být naším hlavním zdrojem. Křesťanské manželství je svazkem tří: Bůh + muž + žena. Je zřejmé, kdo je – a má být – v tomto svazku tří tím hlavním. Ale na druhou stranu každý z těchto tří má svou roli, své nezastupitelné místo a své poslání ve vztahu, v rodině, ve vztahu k dětem atd.
Další věcí, kterou bych chtěl zdůraznit, je služba Bohu, život služby. Křesťané mnohdy nacházejí životního partnera právě na cestě služby, kdy jsou ochotni dát Bohu svůj život k dispozici, kdy se rozhodnou následovat Pána tak, jak je osobně a konkrétně povede. Tj. nežít jen pro sebe, ale pro Boha a pro druhé. Je to velice individuální, protože Pán má pro každého jinou službu, jiný směr. Ale obecně tento princip platí. Vždyť je psáno: „Hledejte především Boží království a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.“ Bůh je svým dětem věrný. Těm, kdo se rozhodnou mu sloužit a dát svůj život k dispozici, Bůh přidává to, co potřebují. A mnohdy je to partner/partnerka.
Vypozoroval jsi nějaké specifické postoje či způsoby chování u nezadaných křesťanů, kterými si seznamování a hledání partnera ztěžují?
Dala by se jmenovat celá řada věcí. Ale zmíním jen některé.
Často jsou to nereálné požadavky na partnera. Mnoho nezadaných má zafixovanou zidealizovanou představu o partnerovi. A hledají někoho přesně takového. Hledají vlastně svou fantazijní představu, ne reálného člověka. Pak dlouhá léta nenacházejí, protože nikdo se do té jejich představy zcela nevejde, ani vejít nemůže. Jejich ideální představa bude vždycky lepší než jakýkoliv živý partner. A tak zůstávají (prozatím) sami.
Další častou chybou je vybírání primárně podle vzhledu. S tím mívají problém hlavně muži. Hledají pouze mezi kráskami nebo hledají velmi konkrétní typ ženy. Proto se jim pak děje podobná věc jako v předchozím bodu, tj. každá žena jim bude něčím vadit. U každé najdou nějakou „vadu krásy“ nebo nedostatek. Řešením je uvědomit si, že každá žena je krásná, originální, jedinečná (obdobně to platí i u mužů).
Televize a další média upřednostňují jen určité typy žen. Mohli bychom jmenovat některé konkrétní rysy tváře, které od konce 20. století převažují v obecném povědomí toho, jaké rysy jsou „krásné“ a žádané a jaké žádané nejsou. Aniž bychom si to uvědomovali, televize, film, reklamy a další média vytvořila „prototyp ideální ženy“ (muže) a chtě nechtě jsme těmito prototypy každodenně z televize a reklam bombardováni. Jedním z „výsledků“ je to, že v naší mysli se zafixuje obraz „ideální ženy“ (muže), se kterou nevědomky každou další ženu (muže) srovnáváme. Pokud si to někdo neuvědomí, může skončit v pasti, protože bude stále hledat tento „ideál“ (a mnohdy pak při hledání zapomíná na mnohem důležitější věci, jako je charakter člověka, povahové vlastnosti apod.).
Je to vlastně velmi nespravedlivé, protože pro Boha je každá žena krásná. A také pro člověka by měla být. On stvořil všechny. Ale muži upřednostňují jen určité typy žen, které jim během několika posledních desetiletí byly vnuceny reklamou a médii.
Čím si křesťané seznamování ztěžují?
Mnoho křesťanů má zanedbaný osobní vztah s Bohem. A také to, že mnozí křesťané se domnívají, že si mohou žít jen tak sami pro sebe, jak se jim zachce. Neuvědomují si, že tím míjejí cíl. Podstata křesťanství spočívá v tom, že Kristus za nás zaplatil, vykoupil nás – nejen od něčeho, ale také k něčemu. Vykoupil nás od hříchu, ze světa. Ale vykoupil nás také k tomu, že teď již nepatříme sami sobě, ale Jemu. Bůh očekává, že budeme žít také pro něj, nejen pro sebe. „A za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal.“ (2Kor 5,15). Na to mnozí zapomínají a pak se diví, že jim ten křesťanský život „nějak moc nefunguje“. Ale je to proto, že chtějí jen přijímat, jen brát, jen dostávat. Nechtějí dávat. Nejsou ochotni dát svůj život k dispozici, do služby pro Boha a pro ostatní.
Setkala jsem se s názory nezadaných, že využít k seznámení inzerát, internet či dokonce seznamku je ponižující a nepřirozené. Jak se na to díváš ty?
Já si myslím, že celý svět je (samozřejmě pouze z určitého úhlu pohledu) jedna velká seznamka. Takže není vůbec podstatné, jestli se to oficiálně nazve „seznamka“ nebo se tomu tak nebude říkat, ale fakticky to seznamka přesto bude. Čtenáři, kteří studovali nějakou vysokou školu, potvrdí, že vysokoškolská studia jsou zároveň jednou velkou seznamkou. A obdobně vlastně i středoškolská studia, a to zvláště v dnešní době, kdy se mladí lidé začínají seznamovat příliš brzy. I pracoviště fungují jako seznamka.
Domnívám se, že opravdu není podstatné, jakou cestou partnera najdu. Pochopitelně ale křesťané hledají partnera pouze mezi věřícími lidmi, tj. na místech, kde se takoví lidé mohou vyskytovat.
Pokud mohu vhodného partnera najít přes inzerát (nebo na křesťanském pobytu nebo jinak), je rozumné tu možnost využít. Až najdu, a budu prožívat pěkný vztah, nebude již podstatné, jak jsme se seznámili, ale že jsme se seznámili. Podstatné bude, že jsme rádi, že jsme se našli, že máme nějaký společný cíl (u křesťanů je ten cíl samozřejmě zcela jiný než u nevěřících) a že chceme jít životem společně.
Co bys na závěr vzkázal nezadaným čtenářům a čtenářkám Rodinného života?
Asi bych zopakoval to, co jsem již v jedné otázce říkal: Ani ten nejlepší partner/partnerka nenaplní naše srdce tak jako Pán Ježíš. On je tím hlavním zdrojem vnitřního štěstí a vnitřního uspokojení, radosti a pokoje. Ať je tedy Bůh i Vaším hlavním zdrojem, čerpejte od Něho, hledejte Jeho tvář. Nechte se Jím vést a důvěřujte Mu. Pak přijde, ve správný čas, i vše ostatní.
***
Rozhovor (redakčně zkrácený) je se svolením převzat z časopisu Rodinný život 2/09 s tématem: Seznamování a výběr partnera
(Celý rozhovor naleznete v časopise Rodinný život 2/09)
