Mnozí lidé vnímají sami sebe
vždycky jen ve srovnání s jinými...
Naše stálé srovnávání sebe s ostatními je pro mnohé lidi velikou bolestí, zdrojem neustálé nespokojenosti a důvodem neusmířenosti. Stále totiž objevujeme u druhých něco co sami nemáme. Srovnávat se stále s jinými totiž znamená buď znehodnocovat sebe, činit se špatnými, nebo se naopak nutit k pocitu, že jsme vždycky „super“. Pak musí být u mne všechno „super“, nutně dělám všechno tak dobře, jak to nikdo nedokáže. Mnozí ani nedovedou pocítit jen sebe, oni cítí sebe vždycky jen ve srovnání s jinými. Cestou z tohoto bludného kruhu je zanechávat veškeré srovnávání se s druhými a smířit se sebou samým.
Chtěli bychom být jiní,
mít jiné schopnosti...
Chtěli bychom být jiní, mít jiné schopnosti. Chtěli bychom mít jiné přátele, jiné povolání. Chtěli bychom být u všech oblíbení. Mnozí žijí nesmířeni se sebou, vnitřně rozerváni, nespokojeni se sebou i s celým světem, ve stálém protestu vůči lidem, kteří jim připravili tento úděl, a nakonec v protestu proti Bohu, kterému svůj osud vyčítají. Oddávají se snům o tom, jací by vlastně chtěli být. Nežijí v přítomnosti, ale prchají před sebou do svých iluzí. Promeškávají svůj život.
Přitakat ke svému životu
takovému, jaký je...
Odpovědí na tuto situaci je smířit se se sebou. Je to ale velmi těžký úkol, který nám život ukládá. Znamená to vyřešit spory mezi různými myšlenkami a přáními, upokojit rozrušenou duši. To, co se ve mně vzpírá, umlkne. Nastane vnitřní mír. Usmířit se znamená smířlivě se vyrovnat s vlastním životem, přitakat ke svému životu takovému, jak dosud probíhal, přitakat ke svým rodičům, ke své výchově, ke své povaze, jakou jsem dostal do vínku. Je v nás totiž mnoho tajné vzpoury proti životu, jaký je, proti nám a proti naší podobě.
Raduji ze sebe takového,
jaký jsem...
Smíření znamená, že jsem zcela při sobě, že cítím sebe, že se raduji ze sebe takového, jaký jsem. Takový, jaký jsem, jsem jedinečný. Jak cítím, tak je tomu jen u mne. Smířit se znamená být v kontaktu se sebou. Jsem-li v kontaktu se sebou, nemusím si srovnávání ani zakazovat. Vždyť mě to ani nenapadne. Pociťuji v sobě tajemství života. Cítím, tedy jsem.
