Pozvěme a uvítejme Ježíše
do jeslí našeho srdce.
Ať už je plné čehokoliv,
on do něj může vnést
lásku, čistotu a naději.



Ježíš přichází do našich srdcí
znovu a znovu…

Ježíšův příchod na zem přinesl radost světu i mnohému lidskému srdci. Tentýž Ježíš přichází do našich srdcí znovu a znovu. Chce rozdávat mír a radost.

Kéž jeho příchod o těchto Vánocích přinese každému z nás radost a mír. Prosme ho o radost a mír v našich srdcích!



Jesličky bez pastýřů i králů
by byly divné, pusté a neúplné…

Betlémský chlév před Ježíšovým narozením je mnohdy výstižným obrazem našeho srdce. Chlad, tma a prázdnota. Chlév po narození je ale zase ukázkou, jak by mohlo naše srdce mohlo vypadat po Ježíšově příchodu.

I uprostřed strastí může být plné radosti, jasu a lidí. A o toto poslední hlavně jde - o to, aby Ježíš nezůstával v mém srdci sám, aby za ním přišli lidé, aby dveře srdce mého betlémského chléva byly stále otevřeny pro každého, abych ze své lásky nevyjmul nikoho – ani chudé pastýře, ani vznešené a bohaté krále, abych miloval bez rozdílu.

Jaké by to bylo protiřečení přijmout a uvítat Ježíše, ale vzápětí uzamknout dveře před bratry a sestrami… Divné a pusté by byly jesličky bez pastýřů a neúplné bez králů. Jestliže by v našem srdci nebylo dost místa pro všechny lidi, bylo by úzké i pro samého Ježíše. Dlouho by tam nevydržel…