Sex je pro mnohé pouze náhražkou
skutečné blízkosti srdce
S přátelstvím se pojí zkušenost blízkosti. Nejde o sblížení v erotickém smyslu, nýbrž o hlubší emocionální a duchovní pouto bez jakýchkoli smyslových podtextů. Výlučné vyhledávání sexuální blízkosti je dnes u mnoha mužů a žen pouze klamnou náhražkou skutečné blízkosti srdce, po které bytostně touží. Nemohou jí ale nikdy dosáhnout, poněvadž se jí zároveň velice obávají.
Strach z blízkosti
někoho jiného
Četné střídání partnerů a partnerek u nich obvykle znamená jen využívání druhých. Ve zmíněných situacích bývá žena pro muže a muž pro ženu na jedné straně neustálým předmětem žádostivosti, avšak na druhé straně ztělesněním ohrožením osobní svobody. Strach z blízkosti někoho jiného se rodí nejčastěji v důsledku nedostatku přátelského vztahu k rodičům v dětství a v období dospívání. Ten pak znemožňuje přátelství v období zasnoubení, v manželství a v jakémkoli jiném mezilidském vztahu.
Nepokojná touha po vlídnosti
druhé odrazuje
Podobně zatížení lidé nemohou nalézt přítele často kvůli nedostatku pokoje, který je pro daný vztah nezbytný - neustále se nespokojeně zmítají mezi nenaplněnou touhou po vlídnosti či přijetí a mezi strachem z přiblížení. Přátelství vyžaduje otevřenost, svobodu a určitou bezprostřednost. "Základním pravidlem přátelství je absence jakýchkoli předem stanovených pravidel," prohlašuje kubánský jezuita a mistr duchovního života Federico Arvesú.
Důvěrný vztah s Bohem je lékem
na strach z blízkosti druhých
Jak překonat strach ze sblížení? Odkud brát vnitřní sílu, abychom se ve zmíněných situacích dokázali k druhým přátelsky přiblížit? Odpověď zní: přiblížením se k Bohu. Bůh nám dokáže vnuknout odvahu, abychom dokázali otevřít své srdce bližnímu. Důvěrný vztah s Bohem je nejlepším lékem na strach z blízkosti druhých. Bůh je nám blíž než my sami sobě. Bojíme se důvěrného kontaktu s druhým, protože jej spojujeme s ohrožením své svobody. Po četných zkušenostech odmítnutí máme strach, že nás ten, k němuž se snažíme přiblížit, odvrhne.
Pravá zkušenost Boha,
který nás bezvýhradně přijímá,
nás vnitřně přesvědčuje o skutečnosti,
že se s námi druzí mohou podělit o tutéž lásku a přátelství,
kterou od něho sami přijímáme.
Se svolením zpracováno podle knihy:
O přátelství s Józefem Augustynem,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
Redakčně upraveno
