Jak jsem měl "mimosmyslový zážitek"
Docela nedávno, jednou v neděli krátce po televizním pořadu "Zahrádkáři se ptají", jsem měl "mimosmyslový zážitek". Začalo to podivným šelestem, jako by se mi kolem hlavy třepetala křidla andělů nebo šustily nebeské řízy. Následovalo oslnivě bílé světlo před očima a pak zvuky rajské hudby. Pak jsem se probral - z nedělní siesty a konečně mi došlo, kde se nacházím a co se to se mnou dělo. Ten podivný šelest bylo šustění novin, které se mi pozvolna sunuly po obličeji dolů. Ty také filtrovaly bledé podzimní sluníčko, že z něho zbyl zvláštní bílý jas. A rajská hudba, ta se linula z televize. Vysílali koncert na počest devadesátého výročí založení Londýnského symfonického orchestru.
Z její hry na housle mě mrazilo v zádech
Vynikající korejská houslistka Sarah Changová hrála skladbu od Pabla de Sarasata Fantazie na Carmen a byl to zážitek doslova jako z jiného světa. Kdosi o ní prohlásil, že je to nejlepší houslistka od časů Paganiniho, a to ještě ani nebyla plnoletá! Poprvé koncertovala ve třech letech a jako osmiletá zahrála z listu takřka cokoliv. Mě však nestrhla jen bravura, s jakou hrála, ale cosi zvláštního v jejím hraní, co jako by nepocházelo z tohoto světa a co i já byl s to ocenit. Z její hry mě mrazilo v zádech a po celém těle mi naskakovala husí kůže.
Svoboda vždy přichází prostřednictvím disciplíny
Je mi jasné, že mě budete považovat za blázna, ale vydal jsem se štrachat na půdu, kde už nejednu zimu odpočívají housle, které jsem si kdysi sám koupil. A pak jsem celý večer brnkal, či spíše skřípal na nervy svému okolí. Když jsem se druhý den ráno probudil s artritickou bolestí v prstech, vzpomněl jsem si na slova své první učitelky hudby: "Jen disciplína ti osvobodí ruce, aby mohly kdykoli zahrát, na co si vzpomenou." To se sice bohužel nikdy nestalo, ale důležité je poselství, které mi paní učitelka předala: pravá svoboda vždy přichází prostřednictvím disciplíny.
I lásce je třeba se učit
A co platí pro hru na housle, platí i v jiných oblastech. Autem se mohu vydat kdykoli a kamkoli jen proto, že jsem se podřídil disciplíně, kterou po mně vyžadoval instruktor v autoškole. Platí to u všech lidských dovedností, zejména však u té nejdůležitější - lásky. Mohu chtít milovat každého na potkání tak jako Ježíš, ale nikdy toho nebudu schopen, nenaučím-li se nesobecké lásce, v níž se budu ve vyhrazeném čase cvičit.
Bez cvičení by její jedinečný dar zůstal nevyužitý
Sarah Changová byla od počátku obdařena hudebním géniem, ale jen ona sama může přiznat, že nebýt nekonečného cvičení, nemohla by svůj dar sdílet s druhými na pódiu koncertního sálu. Bez cvičení by její jedinečný dar zůstal trvale skrytý…
Se svolením zpracováno podle knihy
Davida Torkingtona Vždycky se může začít znovu,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
