Často se může stát, že k nám Bůh skrze Písmo promlouvá velice osobním způsobem, kdy nás Písmo zasahuje a oslovuje. Pak ale nastane období, kdy se toto dít přestane a čtení Bible pro nás začne být něčím velmi namáhavým a úporným, Bůh jakoby mlčel. Je chyba v nás a v našem způsobu čtení nebo je to jen zkouška vytrvalosti? Měl bys radu pro čtenáře, kterým se toto přihodí? Má smysl v takovém stavu v četbě pokračovat? Nejsou chvíle, kdy nás Bible osloví jaksi „do morku“ kostí jen nějakou iluzí? (Redakce Vira.cz)

Angelo Scarano Th.D., S.S.L.:

Někdy může být skutečně chyba v nás (ten základní problém, proč velmi často nerozumíme Písmu, spočívá prostě v tom, že nežijeme ve spojení s Bohem, prostě nejsme s Bohem on-line, a pak samozřejmě nerozumíme, co Bůh říká, jsme off-line).

Někdy se velmi snadno a rychle dá odstranit tato naše chyba v komunikaci s Bohem: např. najdu si vhodnější čas na čtení Písma, místo, pomůcky. Někdy tato potíž mě může vést i k otázce, která vede více do hloubky - zda nemám udělat určitou zásadnější změnu - upravit svůj životní styl, přehodnotit priority.

V každém případě má smysl pokračovat v četbě, ale je třeba hledat změnu (ve stylu četby nebo života).

A jestli jsou iluze ty chvíle, kdy nás Bible osloví? To se pozná podle ovoce - t.j. podle konkrétních změn v mém chování, uvažování.
(Z online rozhovoru z 11.10.2010). Celý rozhovor najdete zde.