Zboží „dotované“
okrádáním lidí
Nejspíš se vám to už přihodilo: v supermarketu jste vybírali čokoládu, kávu nebo čaj a do ruky vám přišel balíček s nápadným modrozeleným logem. Protože byl o něco dražší než ostatní zboží, možná jste jej položili zase zpátky. Možná však ne – a od pokladny tak díky vám putovala část prodejní ceny až do rukou farmáře, který produkt vyrobil anebo na něj vypěstoval suroviny. Ačkoli se to může zdát samozřejmé, v rámci běžného způsobu obchodování mezi západním a rozvojovým světem to zdaleka tak samozřejmé není: aniž bychom si to uvědomovali, nejednou nakupujeme zboží „dotované“ okrádáním lidí na druhé straně zeměkoule.
Otrokářské postupy
Kontrolu nad obchodem totiž drží velké nadnárodní společnosti a podle základního pravidla volného trhu „co nejnižší náklady, co největší zisk“ stlačují ke svému prospěchu výkupní ceny na minimální úroveň. V důsledku to znamená, že producenti v rozvojových zemích dostávají za svou produkci částky, jež mnohdy nepokryjí ani výrobní náklady. Výjimkou není ani to, že firmy neplatí svým zaměstnancům zdravotní a sociální pojištění, využívají otrokářské postupy, dětské dělníky, ignorují bezpečnost práce či ničí přírodní zdroje a životní prostředí.
Fair Trade (FT)
„spravedlivý obchod“
Přibližně před šedesáti lety proto vzniklo hnutí s názvem Fair Trade (FT), tedy „spravedlivý obchod“, jež představuje vyváženější alternativu obchodní spolupráce mezi dodavateli převážně ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky a západními společnostmi. Ty se v systému FT zavazují k dodržování pracovních práv, ochraně životního prostředí či k podpoře rozvoje producentů a osvětě mezi spotřebiteli. Podstatnou součástí dohody je též dlouhodobá smlouva o odběru zboží, jež oproti běžně fungujícím praktikám poskytuje producentům základní ekonomickou jistotu, a především pevně stanovená minimální výkupní cena produktu, stanovená tak, aby pokrývala výrobní náklady a důstojné živobytí farmářů. Zde také leží důvod, proč FT zboží bývá dražší než zboží konvenční: tato fixně daná částka totiž téměř vždy převyšuje cenu daného zboží na běžném trhu, pro nějž jsou přirozené nároky výrobců zanedbatelnou položkou. Konečná cena FT výrobku ještě mírně narůstá o příplatek určený třeba k výstavbě škol pro děti producentů, na zdravotnickou péči anebo na místní infrastrukturu.
Morální odpovědnost
za nákup
Prvními fairtradovými výrobky na Západě byly patrně výšivky z Portorika, které se zásluhou několika křesťanských organizací objevily v poválečných letech v USA. Idea „obchodu místo almužny“ obratem inspirovala také evropské státy a jako plnocenný způsob rozvojové pomoci byla přijata i Organizací spojených národů: lidé v rozvojových zemích se totiž díky FT sami aktivně podílejí na svém vzestupu, místo aby vyčekávali další a další milodary, a tak se stávají méně závislými na západním světě. Dnes tak můžeme prostřednictvím FT koupit kávu, čaj, banány, rýži či keramiku, oblečení, hračky anebo nábytek – to všechno ve vysoké kvalitě, kterou zaručuje mezinárodní certifikační organizace FLO. Řada výrobků nese rovněž označení bio. K dostání jsou FT produkty především ve specializovaných kamenných obchodech, postupně se však objevují i v obchodech se zdravou výživou, nebo na internetu: nedávno otevřená adresa www.fairobchod.cz je kupříkladu ojedinělá nabídkou spravedlivých řemeslných výrobků či výběrem FT potravin.
Některé výrobky lze na Západě najít i v řadě supermarketů, a to nejen ty trvanlivé. Velmi populární jsou například ve Švýcarsku Fair Trade banány. Více než 50 % trhu s banány zde již nese logo Fairtrade a podobně se situace vyvíjí i v Německu. Zákazníci tak firmám dávají jasně najevo, že je již nezajímá jen cena, ale také morální odpovědnost za koupi daného produktu. Tohoto faktu si už všiml i banánový koncern Chiquita, prozatím však přísná kritéria Fair Trade nedokázal splnit.
Systému Fair Trade se však věnují i neziskové organizace, zmiňme například Ekumenickou akademii Praha, pro níž je Fair Trade jedna z jejích aktivit. Podobně humanitární organizace Člověk v tísni zaměstnává v rámci svého projektu v Namibii 27 žen a 3 muže a nabízí k prodeji jejich tradiční výrobky. Čistý zisk z prodeje v České republice se pak vrací zpět do země Namů a Křováků.
Víte, kde poslanci pijí jen férovou kávu či čaj?
(U nás to nebude...)
A zastoupení FT produktů na světovém trhu stále roste (v Česku až o 54 % ročně), například v německém Bundestagu nebo ve finském parlamentu již pijí výhradně férovou kávu či čaj. Pomoci pouhým nákupem věcí, jež se nám líbí, je totiž úžasně snadné. A máme-li jistotu, že malý středoamerický kluk poslouchal výklad učitelky, místo aby trhal v pralese kakaové boby na náš ranní šálek, může nás u srdce zahřát dvojnásob. A to za pár korun navíc určitě stojí…
Autor textu: ALENA SCHEINOSTOVÁ
Redakčně upraveno.
Nadpis a mezititulky: redakce webu vira.cz
Autor foto: Vojtěch Vlk
okrádáním lidí
Nejspíš se vám to už přihodilo: v supermarketu jste vybírali čokoládu, kávu nebo čaj a do ruky vám přišel balíček s nápadným modrozeleným logem. Protože byl o něco dražší než ostatní zboží, možná jste jej položili zase zpátky. Možná však ne – a od pokladny tak díky vám putovala část prodejní ceny až do rukou farmáře, který produkt vyrobil anebo na něj vypěstoval suroviny. Ačkoli se to může zdát samozřejmé, v rámci běžného způsobu obchodování mezi západním a rozvojovým světem to zdaleka tak samozřejmé není: aniž bychom si to uvědomovali, nejednou nakupujeme zboží „dotované“ okrádáním lidí na druhé straně zeměkoule.
Otrokářské postupy
Kontrolu nad obchodem totiž drží velké nadnárodní společnosti a podle základního pravidla volného trhu „co nejnižší náklady, co největší zisk“ stlačují ke svému prospěchu výkupní ceny na minimální úroveň. V důsledku to znamená, že producenti v rozvojových zemích dostávají za svou produkci částky, jež mnohdy nepokryjí ani výrobní náklady. Výjimkou není ani to, že firmy neplatí svým zaměstnancům zdravotní a sociální pojištění, využívají otrokářské postupy, dětské dělníky, ignorují bezpečnost práce či ničí přírodní zdroje a životní prostředí.
Fair Trade (FT)
„spravedlivý obchod“
Přibližně před šedesáti lety proto vzniklo hnutí s názvem Fair Trade (FT), tedy „spravedlivý obchod“, jež představuje vyváženější alternativu obchodní spolupráce mezi dodavateli převážně ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky a západními společnostmi. Ty se v systému FT zavazují k dodržování pracovních práv, ochraně životního prostředí či k podpoře rozvoje producentů a osvětě mezi spotřebiteli. Podstatnou součástí dohody je též dlouhodobá smlouva o odběru zboží, jež oproti běžně fungujícím praktikám poskytuje producentům základní ekonomickou jistotu, a především pevně stanovená minimální výkupní cena produktu, stanovená tak, aby pokrývala výrobní náklady a důstojné živobytí farmářů. Zde také leží důvod, proč FT zboží bývá dražší než zboží konvenční: tato fixně daná částka totiž téměř vždy převyšuje cenu daného zboží na běžném trhu, pro nějž jsou přirozené nároky výrobců zanedbatelnou položkou. Konečná cena FT výrobku ještě mírně narůstá o příplatek určený třeba k výstavbě škol pro děti producentů, na zdravotnickou péči anebo na místní infrastrukturu.
Morální odpovědnost
za nákup
Prvními fairtradovými výrobky na Západě byly patrně výšivky z Portorika, které se zásluhou několika křesťanských organizací objevily v poválečných letech v USA. Idea „obchodu místo almužny“ obratem inspirovala také evropské státy a jako plnocenný způsob rozvojové pomoci byla přijata i Organizací spojených národů: lidé v rozvojových zemích se totiž díky FT sami aktivně podílejí na svém vzestupu, místo aby vyčekávali další a další milodary, a tak se stávají méně závislými na západním světě. Dnes tak můžeme prostřednictvím FT koupit kávu, čaj, banány, rýži či keramiku, oblečení, hračky anebo nábytek – to všechno ve vysoké kvalitě, kterou zaručuje mezinárodní certifikační organizace FLO. Řada výrobků nese rovněž označení bio. K dostání jsou FT produkty především ve specializovaných kamenných obchodech, postupně se však objevují i v obchodech se zdravou výživou, nebo na internetu: nedávno otevřená adresa www.fairobchod.cz je kupříkladu ojedinělá nabídkou spravedlivých řemeslných výrobků či výběrem FT potravin.
Některé výrobky lze na Západě najít i v řadě supermarketů, a to nejen ty trvanlivé. Velmi populární jsou například ve Švýcarsku Fair Trade banány. Více než 50 % trhu s banány zde již nese logo Fairtrade a podobně se situace vyvíjí i v Německu. Zákazníci tak firmám dávají jasně najevo, že je již nezajímá jen cena, ale také morální odpovědnost za koupi daného produktu. Tohoto faktu si už všiml i banánový koncern Chiquita, prozatím však přísná kritéria Fair Trade nedokázal splnit.
Systému Fair Trade se však věnují i neziskové organizace, zmiňme například Ekumenickou akademii Praha, pro níž je Fair Trade jedna z jejích aktivit. Podobně humanitární organizace Člověk v tísni zaměstnává v rámci svého projektu v Namibii 27 žen a 3 muže a nabízí k prodeji jejich tradiční výrobky. Čistý zisk z prodeje v České republice se pak vrací zpět do země Namů a Křováků.
Víte, kde poslanci pijí jen férovou kávu či čaj?
(U nás to nebude...)
A zastoupení FT produktů na světovém trhu stále roste (v Česku až o 54 % ročně), například v německém Bundestagu nebo ve finském parlamentu již pijí výhradně férovou kávu či čaj. Pomoci pouhým nákupem věcí, jež se nám líbí, je totiž úžasně snadné. A máme-li jistotu, že malý středoamerický kluk poslouchal výklad učitelky, místo aby trhal v pralese kakaové boby na náš ranní šálek, může nás u srdce zahřát dvojnásob. A to za pár korun navíc určitě stojí…
Autor textu: ALENA SCHEINOSTOVÁ
Redakčně upraveno.
Nadpis a mezititulky: redakce webu vira.cz
Autor foto: Vojtěch Vlk
