Novopečený otec tiše sedí v čerstvě vymalovaném dětském pokojíku rodinného domku. Jeho žena spí ve vedlejší místnosti, vyčerpaná po celém dni „dovolené“ s novorozencem. Otec se dívá do tváře své dcery – do svých vlastních očí – a dva protichůdné proudy myšlenek se dávají do pohybu – jako dva vlaky v protisměru.

„Podívej se na to nádherné stvoření,“ pomyslí si. „Tohle je první dokonalá věc, kterou jsem kdy udělal. Pane, myslel jsem si, že jsi dobrý, ale teď teprve vidím, jak moc jsi dobrý.“ Jeden vlak, vlak myšlenek B, se rozjel a Ježíš Kristus jako strojvůdce nás zve, abychom naskočili a užili si jízdu. Vlak vyjíždí ze stanice srdce, nabírá rychlost a mizí nám z očí, jako znamení naděje a očekávání.

Vlak sem tam zpomalí, aby otec mohl lépe zahlédnout momentky z této oslavy života a mohl si uvědomit, jak moc je šťastný, že mu Bůh, který ho tolik přesahuje, dovolil účastnit se samotného díla stvoření. Skutečnost, že se nezměrná Boží láska může vejít do toho malého tělíčka, mu bere dech. Malinké srdíčko jeho dcery bije na jeho srdci. Bůh miluje své děti natolik, že je obdarovává dětmi. „Úžasné, prostě úžasné,“ říká si mladý otec.

***

Se svolením převzato z knihy: Crash test, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Několik kapitol z této knihy naleznete zde.