Věřit znamená spolehnout se na Boží věrnost

Zvykli jsme si, že nic nemusí platit

Když jsme se před příchodem mobilů a internetových sociálních sítí domluvili, že se sejdeme za dva týdny tam a tam, tak jsme s tím všichni počítali a skutečně jsme se sešli. Nové komunikační technologie nám dávají možnost pružně reagovat na změnu okolností - domluvy aktualizovat, přizpůsobovat. A taky rušit.  „Promiň, dneska to fakt nestíhám. Něco mi do toho přišlo“. „Hele mám blbou náladu, tak to odložíme. Ještě se domluvíme“.  Zvykli jsme si, že můžeme dát kdykoliv vědět, že se něco změnilo. Podvědomě počítáme s tím, že všechno může být ještě třikrát jinak, a mnohdy ani neočekáváme, že by platilo, na čem jsme se domluvili.

Bůh je věrný, je na něj spolehnutí

Bůh, náš Otec, je stále stejný. Tvoří věci nové, ale jeho láska k nám, jeho dobrota, a to že nás chrání i posiluje,  nepodléhá okolnostem či náladám. Pán je věrný, na něj je spolehnutí. Proto od něj můžeme čerpat nepomíjející útěchu a radostnou naději.  Víra znamená spolehnout se na to, že Bůh bude i v aktuální situaci jednat tak, jak jednal dříve a jak nám slíbil. Víra znamená opřít se o Boží lásku a věrnost tady a teď, ať se děje cokoliv.

Redakčně upraveno (nadpis a mezititulky)