28. 5. 2016, IMA (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Pije ti někdo krev? Nenič si život nenávistí

V Kafarnau žil jeden setník, který měl služebníka, na němž mu velmi záleželo. Ten služebník však byl nemocný a umíral. Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a služebníka mu uzdravil. Ježíš s nimi tedy šel… (srov. Lk 7,1-5)

V Ježíšově době bylo židovské území okupováno nepřátelskou mocností – Římem. A jeden z představitelů této nenáviděné mocnosti žil v malém městečku Kafarnaum, kde jako setník velel stovce mužů. Byl to cizinec a nebyl židovským věřícím. Tohoto konkrétního setníka měli sice místní v oblibě, ale obecně se Židé nad nevěřícími pohany vnitřně povyšovali a stranili se jich. U Ježíše tomu tak ale nebylo. Neměl problém k pohanskému setníkovi zajít. Během celého svého působení se totiž ucházel o všechny. Překračoval hranice politické, kulturní, společenské i náboženské – aby mohl vycházet vstříc úplně všem.

A protože se Bůh uchází úplně o každého, uchází se i o mě! Stejně tak ale i o mého sprostého souseda, o mého arogantního a sebestředného nadřízeného, o despotického zapšklého politika, o vysmátého oligarchu, o piráta silnic... Prostě nejen o ty, které mám rád, ale i o každého kdo mi „pije krev“. Všem jednotlivě Bůh usiluje sdělit svou náklonnost, lásku a … nejhlubší uzdravení.

Pro nás má tato skutečnost vlastně osvobozující účinek. Můžeme totiž žít v jistotě, že Bůh usiluje o uzdravení a proměnu každého člověka. V první řadě mě samého, dále pak ale i o uzdravení každého v mém okolí a na celém světě. To nás sice nezbavuje nutnosti bojovat za spravedlnost, ale osvobozuje nás to od jakési nevyhnutelné nákazy vnitřní nenávisti (závisti a pomstychtivostí) vůči těm, kdo druhým škodí. Nenávist totiž rozežírá člověka zevnitř a dělá z něho ukřivděnou, nepokojnou a zapšklou bytost, která vidí okolní svět jenom šedivými brýlemi zášti.

S Bohem můžeme ale i spolupracovat.
V první řadě můžeme například žehnat těm,
kterým bychom spontánně nadávali.
Přejeme jim tak, aby osobně zakusili
Boží dobrotu, lásku
a uzdravení.

Nikomu neodplácejte zlým za zlé.
Stojí totiž v Písmu: Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.
Ale spíše naopak: Když tvůj nepřítel má hlad, dej mu najíst,
když má žízeň, dej mu napít.
Nedopusť, aby tě zlo přemohlo, ale přemáhej zlo dobrem.
(srov. Řím 12, 17.19-21)

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: IMA

Související texty k tématu:

Msta, pomsta, nenávist

Myšlenky na pomstu dovedou člověka ovládat až k nepříčetnosti Myšlenky na odplatu a pomstu dovedou člověka ovládat někdy až k nepříčetnosti... Pochopil jsem, jak strašné břímě nese ten, kdo se zapřisáhne, že nikdy neodpustí, a koho ovládá touha po pomstě.
Vyrazím ti dva zuby za jeden můj Složitost života a odlišnost lidí vede k tomu, že ve vzájemném jednání dochází ke konfliktním situacím. Ty si vyžadují řešení. Jaké? Do popředí se dere nejjednodušší řešení.
Člověk prahne po pomstě a odplatě Populární romány a filmy o pomstě dokážou vždy strhnout mnoho lidí. Naznačuje to, jak hluboce toto téma prožíváme. Pomsta a fantazie o pomstě patří k nejsilnějším emocím, jež zakoušíme.
Polepšovna - oddělení drsňáků Tluču ho a tluču jako smyslů zbavený. Násilí mi dělá dobře, vychutnávám si pomstu...
Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho. Pak s tebou bude ráno, po celý den i v noci. Tenhle člověk s tebou bude také jíst a naruší tvé trávení.
Zlo v našem životě nemůže být přemoženo dalším zlem Ježíš řekl svým učedníkům: „Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují. Vaše odměna bude hojná, budete dětmi Nejvyššího Boha.“
Máme být za blbečky? Ježíš řekl svým učedníkům: „Vám, kteří posloucháte, říkám: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují.…
Pepo, proč ses mi nemstil? Ten pán se opil a pozval mého tátu na „frťana“. Přitom se ho ptal: „Řekni mi, Pepo, jak je to možné, že ses mi nemstil, když jsi mohl?“
Křesťanská zbraň "Samaritáni Ježíše nepřijali, protože měl namířeno do Jeruzaléma. Když to viděli učedníci Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš, abychom svolali z nebe oheň, aby je zahubil?" (Lk 9,53-54)
Odpuštěním prospíváme především sobě Odpustit je činem osvobození. Zbavujeme se tak negativních vazeb, které mezi námi existují. Dokud totiž neodpustíme těm, kteří nás zranili, vlečeme je s sebou jako těžký náklad.
Msta, pomsta, nenávist