8. 11. 2014, Pavel Semela (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Každá situace našeho života je vhodná ... k setkání s Bohem

Ježíš v chrámě zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i směnárníky, jak tam sedí.
Tu si udělal z provazů důtky a vyhnal všechny z chrámu
i s ovcemi a býčky, směnárníkům rozházel peníze a stoly jim zpřevracel
a prodavačům holubů řekl:
„Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“ (Jan 2,14-16)

„Nevíte, že jste Božím chrámem
a že ve vás bydlí Boží Duch?
Kdo by ničil Boží chrám, toho zničí Bůh.
Neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy!“ (1Kor 3,16-17)

Mnoho lidí říká, že nepotřebuje chodit do kostela, protože Boží přítomnost mnohem víc cítí v přírodě. Mnoho jiných naopak vyhledává chrámy jako místa ztišení, zastavení se uprostřed shonu kolem, jako vhodné prostředí pro popovídání si s Bohem.

Oba dva postoje mohou paradoxně a často nevědomky vycházet z jedné skutečnosti – že totiž chrámem Božím je naše nitro. Bůh v nás přebývá a my se s ním můžeme setkávat ve svém srdci. A každému z nás se to lépe daří v jiném prostředí – buď v kostele, nebo v přírodě, anebo v soukromí svého pokojíku… Bůh je ale s námi všude, protože do nás vložil svého Ducha. Každé místo, okamžik, situace našeho života je vhodná k setkání s ním, ne vždy si to ale uvědomujeme.

Ježíšovo prorocké gesto v jeruzalémském chrámě odkazuje na naše nitro, které má být chrámem Božím. Co jsme ale do něj pustili či přímo nanosili? Co jsme z něj udělali? Nepotřebuji také, aby z něj Ježíš vyhnal všechno, čím jsem svoje srdce zaneřádil?

Božím chrámem jsme také dohromady, jakožto společenství. Křesťanské kostely nejsou zvláštním místem, kde přebývá Bůh, ale místem ke shromáždění křesťanů, kde je možné zakusit, že Ježíš je uprostřed nás právě tam, kde jsme se v jeho jménu sešli. Učíme se vnímat Boží přítomnost i v našich vztazích? Čím jsme je zatížili? Ježíš chce očistit i tento chrám...

Redakčně upraveno

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Pavel Semela

Související texty k tématu:

Nitro, sdrce člověka

Nehledejme Boha někde mimo sebe Bůh není nikdy daleko, a není třeba nějakých zvláštních triků, abychom ho našli. Nehledejme ho mimo sebe, někde na nebi. Nalezneme ho hluboko v sobě. Stačí vstoupit…
V nitru každého člověka přebývá Bůh Při pohledu do svého vlastního nitra lze nalézt něco, co by šlo vyjádřit slovy: „spočinutí v Bohu“. V nitru svého srdce lze najít Ježíše, který nám vychází vstříc se svým pokojem a odpuštěním. On sám nám nabízí a přináší pokoj, „který svět dát nemůže“.
Úkryt na zlé časy Protože Bůh je Bohem pokoje, zbudoval v nitru každého z nás vnitřní přístav. Je to úkryt, který nám umožní přežít, když jsou časy zlé. Je to místo, kde můžeme zahlédnout paprsek přízně a milosti.
Můj rušný život narušily těžkosti a krize Do mého života vstoupily těžkosti a krize, které narušily můj rušný život a téměř násilím mě donutily, abych hledal Boha tam, kde ho lze nalézt.
Další texty k tématu nitro a srdce člověka

Bůh s námi - Immanuel
- Bože, proč jsi mne nechal samotnou?!
- Bůh říká i tobě: ´Jsem s tebou, nezapomněl jsem na tebe!´
- I v našich životních turbulencích je Bůh s námi
- Kristus je vždy tam, kde se právě nacházíme…
- V běhu na dlouhou trať nejsme sami
- Bůh není ´někde v nebi´
- Svou budoucnost neznáme. Známe ale Toho, kdo ji zná...