ThLic. Prokop Brož, Th.D.

Ptejte se děkana teologické fakulty UK v Praze Prokopa Brože

* 1972 Rodák z Červeného Kostelce, kněz královéhradecké diecéze a sídelní kanovník Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Teologii studoval v Praze a v Římě. Od roku 2003 přednáší na Katolické teologické fakultě UK v Praze, v roce 2010 byl jmenován jejím děkanem. K jeho hobby patří např. horolezectví, hra na basovou kytaru…

K čemu může být člověku studium teologie? Co je možné studovat na teologické fakultě? Je možné studovat na fakultě i něco jiného než teologii? Je studium na fakultě určeno jen pro mládež, anebo i pro lidi středního věku a seniory? Lze fakultu studovat i jinak, než "denně"? Co takové studium obnáší? A jak je to s uplatněním absolventů? Ptejte se online v rozhovoru s Prokopem Brožem, děkanem Katolické teologické fakulty UK v Praze! Rozhovor proběhne v úterý 1.2.2011 od 14:00 do 15:00. Otázky lze klást již nyní...

 
Redakce vira.cz:
Proč v dnešní době studovat na teologické fakultě?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Křesťanství bylo a je velmi silnou nábožensko-kulturní tradicí. To znamená, že má v sobě takovou inspiraci, která umožňuje formovat člověka jako jedince i společnost, v tichu a zastavení, v činnosti i podnikání. Křesťanství proto potřebuje, aby křesťané promýšleli a utvářeli různé formy života ve světle zcela původní inspirace, tedy ve světle víry. Je proto důležité, aby se věřící lidé seznamovali – např. formou katecheze – se základními stavebními prvky křesťanství a osvojili si je. Aby křesťané mohli být ve společnosti činorodou skupinou, byť menšinovou, musí disponovat v co nejširší bázi velmi promyšlenou formou žité víry. A sem zapadá studium teologie. Teologie umožňuje, aby se student seznámil s křesťanstvím způsobem velmi živé reflexe; aby nejen znal základy, ale uměl je promýšlet s ohledem na kulturní a vědomostní prostředí, v němž žije. Pokud by křesťanství tuto širokou bázi ztratilo, jen těžko by mohlo ukázat svou sílu v dnes rychle se měnícím světě. Odpověď na otázku: Proč studovat na teologické fakultě? Aby se studenti seznámili s křesťanstvím tak, že ho budou schopni sami reflektovat a živě v dnešním světě promýšlet.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:14)
Redakce vira.cz:
Co studium teologie obnáší? Jaké se v rámci oboru vyučují předměty?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Studium teologie je náročné v tom, že vyžaduje od studenta schopnost několika typů poznání. Na prvním místě musí student mít základní encyklopedické znalosti týkající se křesťanství. Postupně je pak veden k samostatnému úsudku, který ovšem musí být kultivován, aby student získal umění reflexe. Teologie dále uvádí do široké tradice, která počítá s Bohem působenou inspirací, jež je uchopena vírou. Tím se nejen rozšiřuje svět poznatků – učíme se o věcech, které úzce souvisí s životem víry v mnoha směrech (Písmo, život církve formou historie), ale zpřesňuje se i způsob uvažování: rozum neslouží jen k bádání, ale též k promyšlenému uchovávání a předávání již získaných obsahů a vstupuje též do světa hodnot, dostává rozměr etický. Předměty jsou v oboru teologie poskládány tak, aby studenta vedly po cestě, která mu umožní získat „teologický rozum“: patří sem filozofie, úvodové předměty do Písma svatého, je možné se seznámit s biblickými jazyky. Do nauky víry má uvést fundamentální teologie a předměty z teologie dogmatické. Hodnotové vědomí student promýšlí a zpřesňuje v rámci předmětů z oblasti teologické etiky. K dalším předmětům patří historie, pastorální teologie, kanonické právo a liturgika. Teologie je v praktickém užití často spojena s vyučováním, proto jsou studentům k dispozici též předměty z oblasti pedagogiky, katechetiky a psychologie.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:15)
Redakce vira.cz:
Jaké obory se dají na KTF studovat? Je na fakultě místo i pro ty, kdo nemají zájem přímo o teologii?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Na KTF je možné studovat jednak obory teologické, přesněji obor Katolická teologie a obor Teologické nauky. Vedle nich od roku 2005 běží studium oboru Dějin křesťanského umění, od minulého roku obor Dějiny evropské kultury. Letos jsme též otevřeli studium oboru Aplikované etiky (v navazujícím magisterském stupni). V doktorském stupni je možné studovat Katolickou teologii, Dějiny křesťanského umění a Církevní a obecní dějiny. Z uvedeného přehledu je jasné, že na naší fakultě je prostor i pro ty studenty, kteří nezamýšlí studovat teologii.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:15)
Redakce vira.cz:
Jaké je uplatnění absolventů? Kým se může člověk po absolvování Katolické teologické fakulty stát? Můžete uvést nějaké konkrétní příklady, co absolventi Vaší fakulty dělají?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Z hlediska uplatnění můžeme rozdělit absolventy do třech skupin. Jednak ti, kdo se na fakultě přímo připravují na svou profesní dráhu: bohoslovci, kteří se připravují na kněžskou službu; dále ti z laických studentek a studentů, kteří pracují na pozicích pastoračních asistentů a z oboru dějin umění několik odchází na ústavy památkové péče. Druhou skupinu tvoří ti, kteří přímo ke své profesi studium nepotřebují, ale jejich práce se díky studiu teologie nebo uměnovědních oborů zkvalitní. Sem patří studenti z různých profesí (učitelé, lékaři, vědečtí pracovníci, policisté, podnikatelé apod.). Třetí skupinu tvoří studentky a studenti, kteří pojímají studium teologie nebo dějin umění především jako investici do zkvalitnění vlastní osobnosti, upevnění a prohloubení znalostí a vědění. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:15)
Petr Vavřín:
Proč je studium kombinované formy bakalářské formy Teologické nauky rozděleno do 4 let? Není to příliš dlouhá doba pro bakalářský titul?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Máte pravdu, bakalářské studium trvá zpravidla tři roky. Teologie jako obor je ovšem rozsahem náročná, je třeba prostudovat základní tématické okruhy z filozofie, biblistiky, fundamentální teologie, dogmatické teologie, historie, pastorální teologie a pedagogiky. Mohu to shrnout konstatováním, že má-li student absolvovat studium oboru teologických nauk, potřebuje k prostudování látky a sepsání kvalifikační práce dobu větší než jsou tři roky.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:16)
Petr Kokoška:
Nebylo by možné zařadit do prvních ročníků dálkového studia více zajímavé a méně teoretické předměty? Nepřemýšlíte, jak studium více "zpopularizovat", aby studenti se zájmem o hlubší vzdělání ve víře, kterým nejde o titul, neztratili hned v prvním semestru chuť studovat kvůli přílišnému zavalení teorií?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji za obě otázky. Chápu, oč ve Vaší otázce jde. Vzpomínám si na svá studia, kdy jsem během druhého roku vážně uvažoval o tom, že toho nechám. Nicméně jsem vydržel a dnes jsem tomu rád. Teologie totiž není jen rozsáhlý soubor poznatků a vědomostí, ale jde o typ poznání, jež je schopno samostatné syntézy. Proto je studium někdy náročné a „bolí“. Na katedrách a s jednotlivými vyučujícími pochopitelně vyhodnocujeme naši pedagogickou práci a i Váš dotaz nám může být podnětem. Nicméně Vás i ostatní studenty chci moc povzbudit, abyste vytrvali a připravili se na státní závěrečné zkoušky nejen jako na „druhou maturitu“, ale abyste během čtyř let studia také získali schopnost tvořit hodnotnou myšlenkovou syntézu.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:17)
enin:
Milý pane Broži, potěšila mě Vaše fotografie, na kterou jsem při brouzdání touto stránkou narazila - učil jste mě v primě na Církevním gymnáziu v Kutné Hoře (rok 2000)a moc ráda na Vás vzpomínám a nejsem sama.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Zdavím Vás, Barboro, děkuji Vám, že jste se ozvala! Velmi rád na Kutnou Horu a církevní gymnázium vzpomínám. Všechny srdečně zdravím a přeji vše dobré!(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:19)
BNo:
Od kdy se vlastně na našem území (veřejně) učí teologie? A od kdy na univerzitě?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Teologie se učí od dob, kdy v naší zemi byly založeny katedrální školy, tedy od 10. a 11. století. Univerzita Karlova byla založena nadační listinou ze dne 7.4.1348, nicméně již v roce 1347 vydal papež Klement VI. zakládací bulu. Na obou listinách figuruje teologická fakulta jako jedna ze zakládajících fakult. Teologie se tedy učí na Univerzitě Karlově od jejího založení.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:21)
Karel /odolský, Kladno:
Je teologie věda? K čenu slouží její studium pro společnost? K čemu jsou dobrá dogmata? Děkuji. Karel
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji za tři otázky. V období středověku, kdy se formoval pojem vědy, se museli tehdejší myslitelé vypořádat s otázkou vědeckosti teologie. Tehdy to byl Tomáš Akvinský, který v návaznosti na Aristotela definoval vědecký statut teologie. V průběh novověku a osvícenství řada myslitelů zdůrazňovala rozdíl mezi vědou, jež zřejmost vědění opírá o experiment a racionální úsudek, a vědou, která pracuje s jiným typem zřejmosti, jež nevychází jen z pozitivisticky objektivní zjevnosti, ale počítá i s angažovaným subjektem. Bohatá mapa dnešních věd počítá s klasifikací, do níž se promítá předmět a metoda zkoumání. Teologie má svůj vědní statut: má předmět zkoumání – řečeno krátce – svět a bytí ve světle Božího zjevení a má svou metodu, kterou bychom mohli s prof. Pospíšilem definovat jako „hermeneutika mystéria“. K otázce prospěšnosti: nalistujte si prosím odpověď na podobnou otázku v tomto on-line rozhovoru, kde se tomuto věnuji podrobněji. K čemu dogmata? K čemu jsou v přírodních vědách a jejich aplikaci patenty? Přenášejí do praktického života nový objev. Dogmata jsou na tom podobně. Teologie vychází z nauky církve, jež spočívá na Božím zjevení. V průběhu dějin se na pozadí Božího zjevení nauka církve precizuje. Dogmata představují pregnantní formulaci poznaného Božího tajemství, které mají závažnou funkci ve vnitřní struktuře církve; slouží totiž k vytváření a uchovávání vnitřního konsensu církve. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:21)
Studentka:
Za studenty KTF bych se chtěla zeptat, zda nám bude opět otevřena a volně zpřístupněna fakultní kaple, případně v kterých hodinách. Velmi nepříjemně mě skutečnost uzavřené kaple, kam jsem se byla zvyklá předtím přes den zastavovat, překvapila, přestože chápu okolnosti. Děkuji.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Fakultní kaple vytváří skutečně velmi důležité místo naší fakulty. Bohužel jsme museli sáhnout k opatření kapli přes noc uzamykat, protože do kaple přicházeli lidé, kteří poškozovali vnitřní zařízení. Hledali jsme tedy způsob, jak uchovat naši kapli v bezpečí a otevřenou. Zavřených kaplí a kostelů v naší zemi máme dost a dost. Proto jsme se správou budovy dohodli na způsobu, jak kapli ve dnech výuky otevřít. Doufám, že se systém osvědčí. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:22)
Daniel U.:
Přeji požehnaný den, určitě je potřebné studovat také teologii. Zajímá mě, co Vám osobně studium teologie dalo pro život? Jaká jsou podle Vás dvě největší Boží přikázání? Jste pro nebo proti trestu smrti? Co si myslíte o náboženství islám?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji Vám za otázky. Pro mě se teologie stala nenahraditelnou součástí života v době, kdy jsem svůj život, který s vírou v Boha počítal a počítá, připravoval na svou budoucí profesi. Umožnila mi ten komfort, abych ve svém životě svá stanoviska promýšlel a nenechával vše na pohodlných či polovičatých, prakticky fundamentalisticky laděných základech. Je sice hezké deklarovat, že vše musí podléhat rozumu, ale fakticky je to velmi obtížné; víru v Boha skloubit s rozumem vyžaduje velmi hluboké a odvážné uvažování. Dvě největší přikázání: láska k Bohu a láska k bližnímu. A i zde se nemohu obejít bez teologicky přátelské úvahy, protože zjistíte, že celé Desatero coby kodex Hospodinovy smlouvy s Izraelem je vnitřně „inervováno“ tímto dvojím přikázáním. K trestu smrti: zde nemluvíme o tom, jestli je dovolené zavraždit člověka. Od počátku života až po jeho přirozené ukončení není možné člověka vraždit. Trest smrti nás přenáší do problematiky společenského uspořádání lidského soužití a vypovídá o dané společnosti. Existují společnosti, které se některým deliktům neumí bránit jinak než trestem smrti. Jsem rád, že žiji ve společnosti, kde trest smrti není povolený; o to více mě šokuje, že ta samá společnost se vůbec baví o možnosti zabít člověka, který není schopen o sobě plně rozhodovat (nenarozené dítě, starý člověk). Islám beru jako jedno ze světových náboženství, navíc uctívající jednoho Boha. Sdělovací prostředky poprávu upozorňují na jevy mezi muslimy, které hraničí s fundamentalismem. To ale není ucelený obraz o islámu. Navíc je dobré si uvědomit, že dnešní evropské chápání náboženství – kde figuruje jako jeden z prvků lidského života, který možná můžeme i postrádat – je islámu cizí. Náboženství tam je všeobjímající postoj, přístup, teorie i praxe, takže popřít náboženství znamená popřít život samotný. Jsem pro přesnější, přátelštější chápání islámu, zatímco odmítám fundamentalismus v jakékoliv verzi.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:23)
Jan Korbička, Brno:
Vím, že jste i dobrý biblista a tak bych se rád zeptal na věc, která mi vrtá hlavou. V příběhu o vyvedení Izraelitů z Egypta je popsán Hospodin jako ten, kdo zatvrdí faraónovi srdce a poté jej potrestá za jeho jednání. To mi přijde nefér. Jak si vysvětlit to zatvrzení faraónova srdce. Díky.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji za Váš dotaz, jímž jste se patrně obrátil na mého bratra, který vyučuje Nový zákon. Otevřel jste stránky Starého zákona, což často komentuji „nic pro nepřipravené“. Kdo chce číst Písmo svaté, musí být velmi velkorysý, rozhodně není možné ustrnout na úzkoprsých představách o židovství či křesťanství. V Exodu (2. kniha Mojžíšova) se líčí osvobození Izraele z Egypta. Jde o Hospodinovo vítězství nad mocnostmi Egypta, nad jejich bohy (deset ran představuje deset vítězství na deseti božstvy). Farao jako král byl nositelem božské instituce, která byla Hospodinu nepřátelská; všimněte si, jak přezíravě farao o Hospodinu hovoří (Ex 5,2). Opakující se refrén „srdce faraóna se však zatvrdilo“ ukazuje na stav, který vznikl součinností Hospodina, jež způsobil porážku faraóna, a faraónovým jednáním. Měl-li farao poznat Hospodinovu svrchovanost, musel zakusit absolutní porážku, včetně porážky vlastní armády. Zatvrzení faraónova srdce bylo jedinou cestou, jak vyvést faraóna z omylu, že „Hospodina nezná a neví o něm“. Možná je dobré si uvědomit, že Hospodin s faraónem nejedná jako s loutkou, ale jako s partnerem, jehož uvede do velmi složité a náročné situace, v níž se farao zatvrdí. Srovnejme si faraóna s Mojžíšem. Vlastně ani Mojžíš neměl na růžích ustláno, s Izraelem na poušti si užil své; a i když vzplanul nepatřičnou horlivostí, nezatvrdil se (srov. Ex 32,32).(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:23)
Tomáš Korbička, Brno:
Co je to dogma? Jak to slovo vzniklo a k čemu je dobré mít dogmata?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dogma je právní výnos, který ve starověku sloužil k uspořádání konkrétních vztahů ve společnosti. Když dnes mluvíme o dogmatech, máme na mysli výroky týkající se víry a mravů, jež mají dopad na společenskou uspořádanost církve. Dogma tedy v sobě spojuje dvojí funkci: na jedné straně je nositelem věroučné výpovědi, na straně druhé podává tuto výpověď jako něco, na čem se zakládá struktura církve. Na dogmatech můžeme pozorovat, jakým způsobem je koncipována církev: nikoliv na svévolném rozhodnutí jednoho či několika lidí u moci, ale základem je nazřená pravda, mající svůj původ ve zjevení. Ta je posléze autoritou prohlášena jako závazná pro všechny. Pro příklad si uveďme postupně se v průběhu 5. století formující dogma o Kristově osobě. Zatímco probíhaly spory o nauku, vyjasňovaly se kompetence jednotlivých patriarchů, až nakonec na koncilu v Chalcedonu (451) byla nejen formulována nauka a vyhlášena jako dogma, ale totéž dogma stvrdilo proces a kompetence, které vznik dogmatu provázely. V církvi nemůže vládnout ten, kdo je zbožný a nadaný (Eutyches), jinak ale nedůtklivý, až agresivní, ale kolegialita biskupů a shoda v rámci velké církve (odmítnutí konspiračního „synodu“, shoda koncilových otců s listem Lva Velikého). Dogma je tedy forma autoritativní výpovědi v církvi, která často přichází na svět po velmi úzké a spletité cestě; a spolu s předkládaným obsahem ve věcech víry a mravů ztělesňuje konsensuální charakter vnitřní struktury církve. Z toho vyplývá, k čemu dogmata jsou: uchovávají obsah zjevené nauky a jsou stále platnými svědky dosaženého konsensu v církvi. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:23)
Eva :
Pozdravujem všetkých, som zo Slovenska, rada chodím na stránku víra.cz, mám takú otázku, že ako matka piatich detí, najmenšie má dvadsať mesiacov môžem študovať pedagogiku teológie, chcela by som vyučovať náboženstvo, aj cez internet?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Vážená paní, zdravím Vás na Slovensko. Na naší fakultě máme takové formy studia, které vyžadují faktický kontakt mezi studenty a vyučujícími. Nemáme oficiálně tzv. e-learning, byť řada vyučujících poskytuje podklady svých přednášek v elektronické podobě. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:24)
Martina Vostřezová:
Lze studovat teologii i ve vyšším věku? Je studium vhodné i pro ženy? Děkuji za odpověď a přeji krásný den.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Teologii lez studovat s velkým užitkem ve vyšším věku, kdy je možné zúročit vlastní zkušenost. Je vhodné pro muže i pro ženy. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:24)
Bohuslava Krejčí:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda na vaší škole mohou studovat nepokřtění lidé, kteří nemají žádný křesťanský ani teologický základ, obory jako např. dějiny umění nebo aplikovaná etika. Mohou se pak takovým lidem vyskytnout při studiu nějaké závažné problémy? Děkuji.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, velmi Vám děkuji za otázku. Vyslovila jste něco, co možná zajímá mnoho dalších lidí. Pro studium teologie se víra a křest předpokládá, podobně jako pro studium na konzervatoři předpokládáme hudební sluch. Nicméně stává se, že i na teologii se přihlásí hledající lidé, kterým se pak studium stává cestou upřímného hledání a konfrontace. Na neteologických oborech není křest nezbytnou podmínkou. Přicházejí sem tedy studenti, kteří se s křesťanstvím seznámili v rámci povinné školní výuky, podobně jako se seznámili s židovstvím, islámem apod. Abych odpověděl stručně: Ani po stránce předpisů, ani po stránce faktických vztahů se nesmí dostat student do potíží jen proto, že nebyl pokřtěn. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:25)
Aleš T.:
Dobrý den, zajímá mě, co jsou podle Vás hlavní úkoly a cíle křesťanských církví? Myslíte si, že se úkoly a cíle církví shodují se záměry Božími? Jak lze správně rozeznat, co je skutečná Boží vůle a co je pouze vydáváno za údajnou "boží" vůli?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, děkuji za Vaše dotazy, které nejsou nikterak snadné. Cílem církve je zpřítomňovat Krista ve světě, být – jak se vyslovuje 2. vatikánský koncil – v Kristu svátostí, tj. znamením a nástrojem vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidského rodu. Vedle věrné podoby církve, která se snaží tento obraz uchovat (nespočet svatých to dokládá), se objevují i „strhané rysy církve“, kde tu a tam převládne touha prosadit si své i proti Božím záměrům. Už od založení církve můžeme tento boj pozorovat. Domnívám se, že pravou a ryzí tvář církve, jež se shoduje s Božími záměry a kudy vedou stezky Boží vůle, spatří ten, kdo je ochoten podstoupit zápas o tuto ryzost a současně neustrne v nějakém malém skupinkaření, ale umí se otevřít „velké církvi“. Poznat Boží vůli vyžaduje cestu celoživotního rozlišování, zápas o pravost, evangelního ducha. Kdo se ve svém životě „vyladí“ na Boha – bez Ducha Božího to nejde –, ten poznává jeho vůli. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:25)
Zdeňka z Krušných hor:
Přeji krásný den, čeho a proč si v životě nejvíc vážíte? Koho a proč si v životě nejvíc vážíte? Čeho si vážíte sám na sobě?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji za krásné otázky. V životě si nejvíce vážím právě života, protože ho považuji za dar Boží. Koho si vážím nejvíce... to je těžké. Jak jde život, postupně objevuji hodnotu jednotlivých konkrétních lidí. Na nich se také učím, čeho si mám vážit. Jednou je to statečnost, jindy píle, jindy pokora, jindy ráznost, víra, lidskost, radostnost, serióznost apod. Stejně je to i ve vztahu k sobě: vážím si sebe jako člověka se vším, co jsem, včetně slabostí a chyb.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:25)
Křesťan:
Co pro Vás osobně znamenají: Bůh-Otec a Ježíš Kristus? V čem je pro Vás Ježíš Kristus vzorem? Těším se na odpověď.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji za stručné otázky, pokusím se uchovat styl i v odpovědích. Jestli je možné si představit něco či někoho, na koho se můžete naprosto spolehnout, kdo jakýkoliv malér ve světě umí řešit, kdo je u zrodu každého lidského života a s jedinečnou péči se věnuje každému člověku při odchodu z tohoto světa, kdo s úctou a láskou provází životní cestu, cestu vzletů a pádů, - a mohl bych pokračovat dál a dál –, pak je to Bůh Otec. Ježíš Kristus coby Bůh i člověk je ten, kdo složitost světa pronikl naprosto, a proto se naprosto – v poslušnosti – opřel o Otce a nechal se vést Duchem svatým, zatímco zůstával naprosto pozorný ke všemu a všem, které potkával. Kristus jako vzor? Poslední dobou především v laskavosti a trpělivosti.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:26)
Dalibor Vícha:
Kdy jste si pořídil vlastní Bibli? Od kolika let Bibli pravidelně čtete a studujete? Jaké překlady Bible vlastníte?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Vlastní Písmo svaté jsem obdržel v době dospívání. Od té doby Písmo pravidelně čtu, studuji a modlím se s ním. Z překladů v češtině mám Český ekumenický překlad, vznikající řadu České katolického překladu, Český studijní překlad, Jeruzalémskou bibli. Samozřejmě pravidelně čtu nebo poslouchám liturgický překlad Písma. K dispozici mám též celou řadu překladů Nového zákona. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:26)
Hledající:
Jaký je podle Vás význam Ducha Božího? Jak křesťan pozná, jestli má v sobě Ducha Božího v plnosti?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Pro křesťanství je osoba Ducha svatého zásadní. Svatý Pavel píše: „Kdo nemá Kristova Ducha, není jeho“ (Řím 8,9). Křesťan přijímá plnost daru Ducha svatého formou svátosti biřmování. Jak poznám, že jsem veden Duchem? I zde uvádím zkušenost sv. Pavla: „Ovoce Božího Ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání“ (Gal 5,22). Proti tomu stojí „necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějnictví, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost“ (Gal 5,19nn). Na základě Pavlovy zkušenosti je možné zjistit, jestli se křesťan nechá vést Duchem svatým, nebo ne. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:27)
Vladimír Kočí:
Dobrý den, rád bych se zeptal, zda uvažujete pro akademický rok 2011/2012 vyhlásit kurzy Univerzity třetího věku a případně kdy k tomuto vyhlášení dojde? Z webových stránek fakulty jsem se dočetl, že počet míst v kurzu je omezený, a proto by mě ještě zajímalo, jaká jsou kriteria pro zařazení do kurzu? Děkuji Vám za odpověď. Vladimír Kočí
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Vážený pane Kočí, děkuji za Vaši otázku. Kurzy Univerzity třetího věku vyhlásíme kolem Velikonoc a přihlašovat se bude možné – podobně jako minulý rok – do konce června. Těší nás, že o kurzy je zájem, mrzí nás, že naše prostory jsou omezené. Počet míst je omezený především velikostí učeben, už nyní musejí probíhat kurzy ve dvou posluchárnách paralelně. V každém případě sledujte fakultní webovou stránku, kde bude kurs vyhlášen a popsán způsob podání přihlášky.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:27)
T.M.:
Přeji dobrý den, čím jste chtěl být v době svého dětství? Jaké hlavní důvody Vás přivedly ke studiu teologie? Proč jste se rozhodl pro katolickou teologickou fakultu? Kdybyste se měl nyní rozhodovat pro nějaké vysokoškolské studium, jak byste se rozhodl v současné době?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Zavzpomínat na dětství je vždy milé, děkuji za otázku. Ještě jako malé dítě jsem chtěl být knězem. Pak starost o volbu profese zapadla a vynořila se až v době středoškolských studií, kdy jsem chtěl být lékařem. V posledním ročníku gymnázia jsem objevil cestu povolání ke kněžství. Tím odpovídám na otázku, proč jsem začal studovat teologii: abych se mohl stát knězem. Nenapadlo mě, abych volil jinou verzi teologie než katolickou. Navíc mě můj biskup poslal na studia do zahraničí, kde jsem mohl poznat katolickou teologii v celosvětové perspektivě. K poslední otázce: Protože jsem se svými volbami spokojen, nerozhodl bych se jinak. Jen bych více zvažoval, kde teologii studovat, jaké autory číst, do jakým kruhů a prostředí se dostat apod. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:31)
Jindřich Topolský:
Během svého života jsem došel k poznání, že pro skutečně solidní lidský život jsou podstatné morálka a charaktery lidí. Je však zřejmé, že výchova a výuka v oblasti morálky v rodinách, bohužel, nejsou dostačující. Jste pro to, aby se děti a mladí lidé na všech typech a stupních škol podrobně (s ohledem na jejich věk) a také názorně učili, co není a co je skutečně zodpovědné, slušné, poctivé a čestné chování a jednání?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Vážený pane, pozorně jsem si přečetl Vaši otázku. Naprosto s Vámi souhlasím, že je třeba v lidech vzbudit hodnotové vědomí a na jeho základě rozvíjet tvorbu skutečných osobností. Jakási komunikativní zběhlost, které schází skutečné porozumění, empatie, vědomí hodnoty a důstojnosti člověka, společenství, ceny stvoření apod. vede nakonec jen k prohlubujícímu se cynismu, skepsi, chytračení, nespolehlivosti, ztrátě smyslu. Jenže dnešní svět je „chytrý“, vyžaduje, abychom se v něm pohybovali s dobrou strategií. Perspektivu vidím v opravdové moudrosti, jak se s ní můžeme setkat již na stránkách Písma svatého. Přijměte prosím alespoň těchto několik řádků k tak důležitému tématu, které jste Vaší otázkou otevřel.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:32)
Ing. Oldřich Stloukal:
Velice rád bych pod odborným vedením se zdokonalil v poznání Zákonů Božích tak, abych mohl dáti nepřátelům Božích zákonů ve světě správné odpovědi, na jejich argumenty jež zpochybńují originalitu Božího Slova v Bibli a tak nepatrně přispět k jeho oslavě v tomto světském systému.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Ze zájmem jsem si přečetl o Vaší touze poznat Boží zákon natolik, abyste mohl nejen správně jednat, ale též vést o správném jednání dialog s ostatními. Jistě tušíte, že to není nikterak snadná cesta. Vypomohl bych si úryvkem z Druhého Petrova listu, kde se praví: „Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, ke ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost (amor fraternitatis) a k bratrské náklonnosti lásku (caritas)“ (2Petr 1,5-7). Těchto osm prvků uceleného oblouku myslím dostatečně ilustruje, co je třeba k tomu, abychom přinášeli – jak píšete – originalitu Božího Slova a přispívali k Boží oslavě ve světě. Přeji i vyprošuji mnoho sil a Boží pomoci!(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:33)
Ladislav J.:
Dobrý den, jaká je Vaše nejoblíbenější kniha? Jaké je Vaše nejoblíbenější životní motto? Sportujete? Pokud aktivně sportujete, který sport/sporty a jak často provozujete? Děkuji za odpovědi.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji za milé otázky! Kniha mému srdci nejdražší je Písmo svaté. Z úderných slov mě v poslední době drží nad vodou: „S Božím požehnáním a dobrými lidmi okolo jde všechno.“ Sportování nyní vázne: dělal jsem horolezectví, turistiku a mám rád běh. Když ale schází pravidelnost, sport se stává nebezpečným ;-).(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:33)
O.V.:
Co pro Vás osobně znamená Duch Boží? Domníváte se, že máte plnost Ducha Božího? Který citát nebo které citáty konkrétně z Nového zákona Bible Vás povzbuzují?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Jak jsem odpovídal před chvílí, Duch Boží pro mě představuje zdroj života, nutnou náplň každého dne, závěs v situacích, které se podobají propasti bez opěr, skutečnou chuť do života, spojnice mezi nespojitelnými konci, soustředěnost na podstatné tam, kde se všechno v panice chystá prchat apod. Plnost Ducha svatého: denně o ni prosím. Citáty, které jsou jako v kartotéce uloženy v mém srdci, jsou např. „Blahoslavení tvůrci pokoje“ (Mt 5,9), „Vzkříšením Ježíše Krista zrozeni k živé naději“ (1Petr 1,3), „Zachovávat královský zákon“ (Jak 2,8), „Duch přichází na pomoc naší slabosti“ (Řím 8,26), „Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus“ (Gal 2,20). (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:33)
Jiří H.:
Dobrý den, jaký postup byste doporučil pro situaci, když by Vám někdo zle a sprostě nadával?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, děkuji za otázku, která mě přivádí do rozpaků. Jistěže mám po ruce „zub za zub“. Na druhou stranu může být situace hlubší a skýtat naději na proměnu – buď mou, nebo toho, kdo mě „zpražil“. Asi bych se snažil situaci nebrat jen prvoplánově – náraz a jde se dál –, ale zkusil bych se zamyslet, jestli tam neleží pro mě nějaké hlubší poselství. Jakkoli nepříjemné, jsou takové situace zpravidla velmi poučné. No – takového poučení nemusí být moc, jsem pro diskrétnější dávky ;-).(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:34)
Daniela T.:
Dobrý den, jakých vlastností si u Ježíše Krista nejvíc vážíte? Děkuji za odpověď.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, Vaše otázka, za kterou děkuji, se vesměs shoduje s jinou uvedenou výše. U Krista objevuji stále nové vlastnosti. Jistě to souvisí s cestou osobního zrání. Už jsem se naučil obdivovat a vážit si jeho nebeského klidu i plného zaujetí pro člověka, laskavosti a trpělivosti i ráznosti a odhodlanosti. Pokora a poslušnost k Otci. Věrnost v poslání, které přišel naplnit. Schopnost zinscenovat to, co chtěl sdělit: podobenství, zázraky, cesta s učedníky z Jeruzaléma do Emauz. Nesmírná živost a tvořivost. Naprostá vydanost, doslova až do roztrhání těla. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:34)
Denisa:
Dobrý den, přemýšlím o svém dalším studiu a i vlastně o tom, co se svým životem vůbec podniknout. O teologii vím, ale nikdy mě vlastě nenapadlo ji považovat za to, co bych měla studovat, ač jsem "praktikující" křesťanka. Ale poslední dobou mě k tomu něco přitahuje. Nevím zda jakási "zvláštnost", či to, že by to mohlo být pro mě životním směřováním. Řekněte mi, doporučil byste normální mladé ženě, která pomýšlí založit rodinu, abych šla studovat teologii? Proč? K čemu by to mohlo být mně a mému okolí dobré? Přeju Vám příjemný den!
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, děkuji za otázku. Jak jsem psal v odpovědích výše, teologie je studium, které vyžaduje proměnu myšlení: člověk má dokázat na základě vážně, seriózně uchopeného života (ve víře) vytvářet syntézu svého života. Složitost života umět přivádět k jednoduchosti, která nikdy není prostinká či banální, ale velmi hluboká. Dále: teologie vám pro život může být užitečná buď tak, že „vás bude živit“, což nevím, jestli je Váš případ. Anebo umožní, aby se kultivovala vaše tvořivost, zjistíte, jak přemýšlivým způsobem a tvořivě přistupovat k životu v jeho křesťanské podobě. I když vás teologie nevybaví profesně, dá vám mnoho orientačních a inspiračních bodů pro celý život. A to myslím v rodině určitě upotřebíte. Ke konečnému rozhodnutí jít či nejít studovat teologii bych Vám přeci ještě doporučil, abyste ve své konkrétní situaci zvážila, neotvírá-li se před Vámi ještě jiná profesní cesta. Možná ji můžete kombinovat s teologií, anebo možná bude muset teologie prozatím ustoupit z cesty.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:34)
AM:
Vaše otázka "Proč studovat teologii?" je tak trochu provokující a donutila k přemýšlení i mě. Vím, k čemu je pro společnost dobré a důležité studovat medicinu, práva, techniku atd. Ale teologii? Má to pro společnost praktický a "měřitelný" význam? A navíc pro naši ateistickou společnost?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji Vám za přiostření provokující otázky. Mluvíte o společnosti, tedy o lidech jednotlivě i jako celku, která umí „hostit“ nebo „živit“ profese jako je lékař, právník, inženýr apod. Co společnost vede k tomu, že tyto profese má? A jak se profese staví ke společnosti? Třeba vztah společnosti a lékařů v posledních dnech ... Je tu tedy otázka, jestli společnost a daná profese našli vztah a umí se navzájem ocenit. Pokud se nyní společnost po celá desetiletí – a stav v některých kruzích trvá dodnes – ubezpečovala, že církev a náboženství je blud, nanejvýš patří do privátní sféry, pak se nemůžeme divit, že vztah mezi společností a teologií není bezproblémový. Teologie patřila už od (pohanského) starověku k nástrojům ve společnosti, které umožňovaly uchovávat živou tradici, v níž lidé nacházeli a uchovávali smysl života. To si myslím teologie uchovala v rámci života církve dodnes: jak na rovině teoretické, tak též praktické pobízí a vede k živé křesťanské tradici. Jen stručně dodám, že rozkrýt bohatost křesťanské tradice v různých oborech a sférách se v naší společnosti děje pozvolna, ale přeci.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:35)
Zdeňka. :
Jak si, prosím, mohu představit Boha a jak si věřit ve své víře. Děkuji mnohokrát za odpověď.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji za otázku, není snadná, to mi věřte. Abychom si mohli představit Boha, musíme mít „vzkříšenou představivost“. Znamená to počítat s tím, co uniká běžné zkušenosti: ale počítat s tím! K tomu potřebujeme odvahu, provést ve svém životě „exodus“, vyjít z takových představ, které nás stále vracejí zpátky, nevedou nás dopředu. A pak stačí na Boha pomyslet a už to jde samo. Domnívám se, že stačí odstranit překážky, uvolnit hráz, a voda už teče sama, dovolíte-li tento obraz. K druhé části otázky: jak si věřit ve své víře. Myslím, že je třeba dlouhé cesty zrání, pokud ve vztahu k Bohu začínám „na své víře“. Musím zjistit, že „má víra“ není moc pevná, svou pevnost získává tím, že se spoléhám na Boha. Síla víry spočívá v tom, že objevím vlastní nestálost a slabost víry, s níž se obracím na Boha (Krista), od něhož získávám pevné přesvědčení, že moje víra je silná a pevná jen v něm; a pak je silná i má víra. Pokusil jsem se naznačit, jak bych o Vaší otázce uvažoval a ještě jednou Vám za ni děkuji.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:36)
Evžen:
Mohou teologii studovat i ženy?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Na Vaši otázku by bylo možné odpovědět stručně: Ano, mohou. Dojem, že je teologie jen pro muže, vychází z dob, kdy teologii studovali výlučně kandidáti kněžství. Dnes je studium teologie otevřené i těm, kdo ji nebudou uplatňovat v kněžské službě. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:36)
Bohuslava Šťastná:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké máte zkušenosti s uplatněním absolventů oborů nabízených na vaší fakultě. Děkuji.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, na Vaši otázku jsem v podstatě odpověděl výše. Nyní bych dodal jen několik praktických příkladů: absolventi pracují jako duchovní, kaplani v armádě, pastorační asistentky i asistenti (sekretáři biskupů), administrativní pracovnice v církvi, veřejné sféře. Dále pracovníci památkových ústavů, ve starožitnictví, charitních zařízení, u policie, ve školství; několik absolventů či absolventek žije v kontemplativních řádech. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:37)
Lukáš:
Věnujete se na KTF UK i evangelizaci? Prakticky?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji za otázku. Evangelizace patří k úkolům církve jako celku a je součástí jejího misijního poslání. Je zřejmé, že poslání teologické fakulty je především vzdělání a formace, okrajově se jí dotýká též evangelizace coby specifická forma působení církve. Z druhé strany se na fakultě objevily iniciativy jako návštěvy seniorů a vězňů, které měly též evangelizační dopad. Myslím, že evangelizace je skutečně v kompetenci biskupů, nicméně zcela konkrétní a spíše jednorázové akce se občas objeví. Nicméně děkuji za otázku a podnět.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:37)
Miro Sumbera:
Dobry den, Zajimalo by mne zdali se uplatni(ci budou-li lidmi akceptovani) dnesni teologove a knezi v nasi konzumem zkazene spolecnosti.Kdyz pres vsechen shon lide nemaji cas na sebe ne tak na nakou meditaci ci modlitbu.Dnesni lide jsou pod strasnym stresem a navic vse se dneska meri penezi a vsichni nekam spechaji.Zajimal by mne Vas nazor S pozdravem Miro Sumbera
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Zdravím Vás a děkuji za otázku. Podobné otázky jsem se již dotkl výše. Spolu s Vámi si lámu hlavu, jak dnes lidé vnímají čas. Úsloví „čas jsou peníze“ se dnes vyjevuje ve své zvlčilosti. Je veliké umění využít všechny roviny času. Na jedné straně je čas dán člověku, aby do něho naplánoval a v něm vykonal svou práci; potud platí, že je též nositelem peněz. Současně je tentýž čas nositelem nezištné, nezpeněžitelné hodnoty života. Židovský šábes a křesťanská neděle vedly a vedou k tomu, aby člověk objevil všechny roviny času. Kdo má ve svém kalendáři, který není jen pracovním kalendářem, pevně zabudovanou neděli, čas ztišení, liturgického slavení, naslouchání Božímu slovu a oslavy eucharistie, čas pro přátele apod., tomu se snad poštěstí a na místo skličujícího stresu se dostaví chuť ke ztišení, ke změně, odpočinku, odstupu od jakkoli naléhavých povinností. Život bude mít dynamiku, nebude ale terorizován spěchem. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:38)
kopretinka:
teologie je velmi těžká ale říká se že po tomto studiu člověk Boha nalezne,zajímalo by mne jestli je to pravda
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Vaší otázky jsem se již dotkl výše. Tam jsem psal o náročnosti teologie. Nyní alespoň myšlenku o hledání Boha. Poctivé hledání Boha musí dříve nebo později ústit do jeho nalezení. Hledat Boha totiž znamená, že se člověk vzdává svých fixací (drobných i větších), prochází očistou, jak to pojmenovává klasický teologický slovník. Opakem je zatvrzelost ve vlastním hledačství, což nakonec vede k bizardním náboženským výkonům, nikoliv k upřímné víře. Myslím, že studium teologie je krásná příležitost, jak Boha hledat a najít. S Vaším tvrzením rád souhlasím. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:38)
Jana Plášilová:
Dobrý den, mezi obory Vaší fakulty jsem nenašla studium psychologie, nejblíže by snad byla Aplikovaná etika, která ale je spíš sociologickým oborem. Lze studovat dálkově?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, psychologie není na naši fakultě zvláštní obor, je zařazena jako součást studijního plánu teologických oborů. Aplikovaná etika je novým oborem, je akreditována jako prezenční studium. Chceme připravit i formu studia kombinovanou, „dálkově“. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:39)
LOOP:
Je teologie věda? Jsem přesvědčen, že není (dle dnešních charakteristik "vědy").
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, dnes máme bohatou typologii věd, které se dělí podle svého zaměření, předmětu zkoumání a metody. V jednom dotazu výše jsem uvedl, jaké charakteristiky patří teologii jako vědě. Možná by bylo dobré opustit jistou totalitní mentalitu v chápání vědy (přírodní, matematické), a rozšířit její pojetí. Vůbec bych se přimlouval za jistou přesnost v pojetí vědy a umožnit jevové bohatosti tohoto světa, aby mohla být adekvátně zkoumána. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:39)
HM:
Můžeme nazvat teologii v dnešní době ještě vědou? Připouští kritické myšlení? Nechává se teologie ovlivnit nejnovějšími poznatky vědy, např. genetiky, evoluční biologie, neurovědy, psychologie? A Jak?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrá den, děkuji za otázky. Už jsem na Váš dotaz z části odpovídal výše. Teologie samozřejmě připouští kritické myšlení, které ve své metodě bude úplné: nejen analýza, nejen dedukce, ale ucelený hermeneutický kruh. Teologie samozřejmě na aktuální poznatky vědy reaguje, jen nemůžete chtít, aby ve jménu astrologických objevů přepisovala Písmo, aby ve jménu sociologických šetření měnila dogmata apod. Jako ctíme oborovou identitu v jiných vědeckých disciplínách, považoval bych za rozumné zachovávat kázeň i v teologii. Rád bych se dočkal doby, kdy mezioborový dialog s teologií bude opět běžnou záležitostí.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:39)
O.D.:
Dobrý den, rozhoduji se mezi studiem mediciny a mezi teologií. Co byste mi doporučil při mém rozhodování?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, to máte opravdu těžké, protože máte volit mezi dvěma krásnými obory ;-). Je třeba rozlišit, co má být ve Vašem životě profesí, co bude Vaše živnost. Co byste chtěl dělat po absolutoriu? Možná budete chtít navíc svůj život spojit s profesí úžeji, se svým životním posláním a povoláním. Pak do Vašeho procesu rozhodování musí vstoupit moment, v němž svůj život uchopujete jako dar a místo sebevydání. U křesťanů je to zpravidla modlitba. Dotazujte se tedy vašeho budoucího života, dotazujte se sám sebe, obraťte se v modlitbě na Boha a ptejte se, který z těchto dvou oborů má přednost, který může počkat nebo ustoupit do pozadí. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:40)
Jarek:
K čemu je pro společnost dobré studium teologie? Není to dnešní obdoba VUMLu?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, Vašeho dotazu jsem se dotkl výše, kde jsem psal o užitečnosti teologie. Chápu, že se Vám může vtíravě vnucovat vzpomínka na Večerní univerzitu marxismu-leninismu. Jak píše kardinál Walter Kasper, musí dnešní společnost projít řádnou detoxikací (paměti, vědomí), aby lidé mohli opět normálně uvažovat. Sám se tedy pokusím očištěnou myslí zavzpomínat. Za dob komunismu existovala celá řada jinak ve světě fungujících zařízení – zde mám na mysli dnes běžně využívané celoživotní vzdělávání –, která ale byla zkažena nechutnou ideologií. Vést lidi ke vzdělání, promyšlenému chování a poučenému životu je vždy plus a hodnota veskrze kladná. Pokud se ale stane nástrojem ideologické manipulace jedinců i celé společnosti, pak jde o zneužití dobrého nástroje. Dobré studium teologie není žádnou ideologií, ale otevřenou rozpravou, zakotvenou v osvědčených principech křesťanství. Pokud se vám tedy zdá, že existuje podobnost mezi studiem teologie a VUMLem, chci vás ubezpečit, že nepodobnost je ještě větší.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:40)
Petra Pánková:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, proč je studium teologických disciplín tak výhradně humanitně orientováno a zda by nebylo možné do plánu studia zařadit i předměty, které by stály alespoň na pomezí přírodovědných předmětů. Vždyť otázky víry se nutně s vědou střetávají. Děkuji.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, děkuji za velmi dobrý postřeh. Dnes se metodologicky prostředkování mezi teologií, vycházející ze zjevení, a ostatními vědami děje převážně v antropologickém rámci. To už v polovině 19. století konstatoval J. H. Newman. Proto nachází teologie svého nejbližšího spojence v humanitních vědách. Nicméně v celosvětovém měřítku existuje výborný dialog i mezi teology a přírodními vědci. Na naší fakultě byl předmět, který vytvářel prostor pro dialog s přírodní vědou, ovšem zájem ze strany studentů nebyl příliš veliký.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:40)
Ludvík:
Jaké může teolog najít uplatnění? Děkuji
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, děkuji Vám za otázku. Rád bych Vám napsal znovu, co jsem už popsal výše, nicméně z důvodu času Vás poprosím, abyste se spokojil s velmi rychlou odpovědí: uplatnění může mít buď jako služebník církve, nebo svá teologická studia využije v profesně blízkém povolání, např. administrativa v církvi, pracovník charity, ve školství. Anebo svá studia zhodnotí jen pro svou vlastní osobu. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:41)
Studentka:
Dobry den, předně bych ráda poděkovala za to, ze byl poskytnut tento on-line rozhovor. A teď k dotazu(m)... Jsem ve třetím ročníku střední školy (gymnazia) a ač se pořád nějak nemohu rozhodnout kam jít dál, vím, že už mám nejvyšší čas... Ale asi tak před rokem mě napadla myšlenka studovat teologii. Tato myšlenka se mi velice líbí, také si myslím, že by mě to v mnoha směrem obohatilo. (Jen pozn.: jsem věřící) Jenomže je tu "problém" nebo spíš moje nevědomost... Já totiž nevím, co s touto školou mohu dělat... Vím, že se to dá skloubit napr. s ucitelstvim nebo jsem se divala na UP a tam maji nejake socialni a humanitni/charitativni prace, coz me teda ani jedno nezaujalo. Opravdu jedine, s cim se to v mem pripade dalo kombinovat by byla asi historie... Ale potřebuji vědět, jestli by se v této kombinaci (obzvlaště pro ženu) dalo najít nějaké zaměstnaní nebo jestli mám volit školu uplně jiného ražení - informatiku... vím, že rozhodnutí bude na mě, ale nemohl byste mi, prosím, trošku přiblížit, jak byste to viděl vy? Nebo máte pro mě nějaké rady? Předem děkuji za odpověď
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, děkuji za Vaši otázku, která zde nepadá poprvé. Především bych své budoucí povolání nevolil podle nabízených oborů. Co byste chtěla jednou dělat? Většinou vystudujete vysokou školu, a pak vás čeká ještě volba a hledání zcela konkrétního místa, kde pracujete. Zdá se, že teologie nebude obor, který by vytvořil přímé předpoklady pro vaše budoucí zaměstnání. Bude to tedy doplňkový obor. Pak se soustřeďte na Váš hlavní obor, který následně kombinujte s teologií. Historie nebo informatika – zde nebudu umět odpovědět, neboť si neumím představit, co by pro Vás bylo vhodnější. Obojí lze kombinovat s teologií jako druhým studijním oborem. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:41)
Občan ČR:
Dobrý den, muslimský korán a také různé konkrétní velice zlá jednání a konání ze strany muslimů jsou v rozporu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Konkrétně se jedná například o udělovánní a vykonávání trestů smrti - v souladu s koránem, muži muslimové se v souladu s koránem žení s několika ženami najednou atd. Podle koránu je mužům povoleno bít ženy. Ženy muslimky jsou diskriminovány v záležitostech, které se týkají svědectví žen, v případech rozvodu, dědictví atd. Jste pro zákaz vyznávání náboženství islám v ČR? P.S. Doufám, že tuto otázku nebudete ignorovat.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Vážený občane, děkuji za otázku, nad jejíž obměnou jsem se již zamýšlel výše. Tedy zde bych doplnil: islám beru jako jedno ze světových náboženství. Ve svém původním prostředí má autentickou podobu, která je dobrá a krásná. Má bohužel i radikalizující proudy, které trpí nesnášenlivostí a fundamentalismem. Pronásledování křesťanů v muslimském světě dnes považuji za temné místo dějin islámu. Co se týká postavení náboženství islámu v České republice mimo zákon, postupoval bych obezřetně. Autentickému islámu je možná dát prostor, zatímco projevům fundamentalismu nikoliv. Umí naše zákonodárství pracovat s tímto rozlišením? Zatím máme nástroj registrace církve nebo náboženské společnosti, který je velmi jednoduchý. Nicméně v zákoně č. 3/2002 Sb. o církvích a náboženských společnostech jsou v §5 vyčteny podmínky vzniku a působení církve nebo náboženské společnosti a zde je možné autentickou podobu náboženské společnosti od sekty s fundamentalistickými sklony odlišit. (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:41)
Tonda:
Kolik je studentů na teologické fakultě? Zvyšuje nebo snižuje se počet studujících v průběhu roků?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Na Katolické teologické fakultě v současnosti studuje kolem 800 studentů v bakalářských a magisterských studijních oborech a přes 60 doktorandů. Od roku 1990 prošlo fakultou necelé 2 tis. studentů, absolvovalo necelých 1700. Celkový počet studentů od r. 2003 rostl, letos počet přijatých studentů vzrostl, celkový počet mírně poklesl.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:42)
Anděla Kramlová:
Dobrý den,chtěla bych se dotázat, zda lze teologii studovat i ve vyšším věku. Pokud ano, kde a jak mám podat přihlášku ke studiu. Je mi 54 let a o studium mám velký zájem. Děkuji za odpověď.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Vážená paní, teologii je možné ve vyšším věku studovat. Přihlášku můžete podat po internetu a vytištěnou a podepsanou verzi podat (třeba i poštou) na děkanát fakulty. Budu se těšit na setkání s Vámi při studiu teologie!(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:43)
Ondřej:
Proč jste studoval teologii Vy, pane děkane? Uvažoval jste i o něčem jiném ve svém životě?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den. Děkuji Vám za otázku, již jsem se jí několikrát dotkl výše. Přeji vše dobré.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:51)
Denisa:
Dobrý den pane děkane. Je, prosím, možnost studia teologie pro starší lidi při práci? Děkuji za odpověď.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:

Dobrý den, teologii je možné studovat při zaměstnání formou kombinovaného studia. Lidé ve zralejším věku mají do jisté míry jednu přednost, že totiž mohou při studiu teologie zhodnotit vlastní, často ne malou zkušenost.

(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:54)
Edita:
Moc Vás zdravím, pane doktore! Jaké materiály byste doporučil k četbě/studiu pro laika,který nemá možnost se VŠ studiu oddat? Je vhodná ta tlustá německá Dogmatika pro pastoraci a studium (vyšla v KNA 2010), nebo spíše spisy profesora Ctirada Pospíšila (Trinitární teologie, Ježíš z Nazareta...)? Věděl byste o knize, která je také nevhodná (např. nepřesný obsah či bludy)? Děkuji! Edita
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji Vám za velmi užitečnou otázku. Vzhledem k tomu, že zde nemluvíme o univerzitním studiu, ale o kultivovaný zájem věřícího člověka, položil bych si nejprve otázku: Jaký teologický obor je mi nejbližší? Je mi blízká biblistika a Písmo, nebo liturgika, rád čtu křesťanské filozofy, chci mít jasno v dogmatických otázkách? Chci se vyznat v historii? A podle toho bych volil literaturu. Ve svém dotazu uvádíte literaturu z dogmatické teologie. Určitě dogmatiku řezenského biskupa Müllera doporučuji, získáte dobrý přehled. Knihy C.V. Pospíšila doporučuji vřele těm, kdo při četbě rádi přemýšlí a věci víry promýšlí do hloubky a širokých souvislostí. Chcete-li mít přehled o vhodných či nevhodných knihách, doporučuji sledovat recenze v novinách a časopisech křesťanského ražení.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 13:57)
Oleg:
Proč je tak málo kněží, i když se v roce 2002 mluvilo o obnově fakulty?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Vaši otázku si klade celá řada lidí. Jde o jev, který není jednoduchý. Prvotní je podnět jít cestou kněžského povolání, až pak následuje otázka, kde studovat. Tedy dnes je problém, že je jen omezený počet mladých mužů, kteří se chtějí vydat na cestu kněžského povolání. Na jejich cestě jim je k dispozici prostředí semináře, kde jsou doprovázeni v celostním osobním zrání, zatímco na fakultě je jim k dispozici prostředí, jež jim umožňuje vzdělání a intelektuální formaci. Fakulta se v roce 2002 skutečně obnovila do té míry, že dnes patří jako jedna ze 17 faklut do Univerzity Karlovy. Myslím, že bychom neměli ustávat v úsilí o dobrá kněžská povolání skeptickými poznámkami, že stejně věřících ubývá apod. Kněžské osobnosti do naší společnosti patří a mnoho z nich odvedli a odváději velmi dobrou práci.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 14:11)
Jaroslav:
Dobrý den, jaké katedry má KTF UK?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, fakulta má celkem šest kateder: Katedu filosofie, biblických věd, dogmatické a fundamentální teologie, teologické etiky a spirituální teologie, pastorálních oborů a právních věd, ústav dějin křesťanského umění.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 14:19)
B. Císař:
Dobrý den, pane děkane! Téma rozhovoru je: Proč dnes studovat teologii? Chtěl bych se Vás zeptat na otázku: Je dnes z čeho studovat teologii? V našem, českém, prostředí? Je dostatek kvalitní teologické literatury v českém jazyce? A nejen teologické, ale i duchovní literatury? Zaregistroval jsem v poslední době několik titulů z různých nakladatelství (např.: knihy prof. C.V. Pospíšila, které vycházejí v KNA; Dogmatika pro studium i pastoraci, KNA; Meditace o církvi, KNA; z naklad. Krystal OP knihy z díla Tomáše Akvinského, atd.), jak se orientovat při výběru literatury?
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Dobrý den, velmi děkuji za podnětnou otázku! Bez literatury si není možné teologii ani představit. Potíž s ní v českém prostředí je, nicméně není to tragédie. Něco málo k výběru literatury jsem napsal v dotazu výše. Vy sám jste uvedl několik titulů, které bych vás jistě doporučil. Máme zde dost duchovně teologických publikací, které mohou sloužit jako velmi dobrá vzdělávaci a duchovní literatura. Jak se orientovat? Zpravidla jdu po autorech a také si nechávám dobré autory doporučit. Dále je možné sledovat jednotlivé řady v dobrých nakladatelstvích (u nás i v zahraničí). (Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 14:25)
B. Císař.:
Pane děkane, měl bych na Vás ještě jednu otázku. Před rokem vyšla Jeruzalémská bible. Jaký je Váš názor na tento počin? Je to text vhodný ke studiu teologie? Děkuji za Vaše odpovědi. S pozdravem a s přáním všeho dobrého. B. Císař.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Vážený pane Císaři, vydavatelský počin s názvem Jeruzalémská bible je úctyhodný. Je to především studijní text, alespoň jako takový v Biblické škole v Jeruzalémě vznikl. Když sám potřebuji přesnější znění textu, otevřu raději originál, nicméně překladatelské volby v Jeruzalémské bibli jsou dobré, zajímavé a nápadité. Sám velmi často používám Český ekumenický překlad, protože má cestovní rozměry, mám podškrtaný text, často osobní vpisky. Přeji vše dobré a radost ze slova Božího!(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 14:31)
anna:
Srdečně zdravím, zeptám se, máte nějaké oblíbené poutní místo? A kam by jste se rád podíval, ale ještě se Vám to nepodařilo. A pokud to není příliš intimní, kdo nebo asi spíš co, je Vašim největším "nepřítelem"...Moc děkuji a přeji spoustu Božího požehnání a vedení.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Děkuji za milý dotaz. Poutní místa mám rád, začal bych Malými Svatoňovicemi a Pannou Marií Sedmiradostnou. Řada pokračuje Kostelním Vydřím, a mohli bychom pokračovat dál. Samozřejmě Jeruzalém. Dosud se mi nepodařilo navštívit Santiago de Compostela. Největší nepřítel? Nesnáším nenávist a žášť mezi lidmi. Člověk se tím dostává do umělé, špinavé bubliny, v níž vše postupně zhořne, zčerná, stane se otrávené.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 14:57)
Redakce vira.cz:
Vážený pane děkane, za redakci i za čtenáře Vám děkujeme za Váš čas věnovaný tomuto rozhovoru. Přejeme Vám vše dobré do Vašeho života i do Vaší práce a poslání! Zároveň se omlouváme těm čtenářům, na jejichž odpovědi již bohužel nevyzbyl čas.
ThLic. Prokop Brož, Th.D.:
Srdečně děkuji za přizvání k on-line rozhovoru. Všechny otázky, na které jsem stačil odpovědět, mi byly inspirací! Byla radost si s vámi touto cestou pohovořit! Přeji redakci i čtenářům vše dobré spolu s požehnáním Božím.(Odpovězeno: 1. 2. 2011 v 15:35)