Miloslav kardinál Vlk

 

 

Miloslav kardinál Vlk - narozen 1932 v jihočeské Líšnici. Roku 1960 promoval na Filozofické fakultě v Praze. V roce 1964 zahájil studia na Teologické fakultě v Litoměřicích. 1968 vysvěcen na kněze. Poté byl sekretářem biskupa Hloucha. V době "normalizace" byl státní mocí často překládán. V r. 1978 mu byl odňat tzv. "státní souhlas" k veřejnému výkonu kněžské služby. Následujících 10 letech žil v Praze - pracoval tajně jako kněz v malých skupinách věřících a přitom vykonával "civilní" zaměstnání, např. jako umývač oken, později jako archivář ve Státní bance československé. Po roce 1989 jmenován postupně českobudějivickým biskupem, pak arcibiskupem pražským. Roku 1994 byl papežem jmenován kardinálem. Je nositelem řady čestných doktorátů a vyznamenání. (Kardinál Vlk zemřel 18.3.2017) Více se o osobě kardinála Miloslava Vlka dočtete na webu www.kardinal.cz, dostupné knihy od kardinála Vlka naleznete zde.

 

Proč se slaví Velikonoce a jak je prožít ?

 
Redakce webu vira.cz:
Proč slavit Velikonoce každý rok?
Miloslav kardinál Vlk:
Je to tak velká skutečnost pro život křesťana, že ji nelze každoročně neslavit. Je to tak úžasný projev Boží lásky, že nelze dostatečně poděkovat. Když jsou dva lidé spojeni láskou, říkají si to denně, často… A ostatně – Velikonoce slavíme ve zkratce každou neděli, kterou první křesťané nazývali „hémerá kýriaké“, den Páně, tj. den zmrtvýchvstání. V ruštině „voskresenie“. K důležitým pramenům života se nechodí jednou za čas, ale pravidelně, často. Velikonoce představují spásu. Ta je tak velkým darem, že ho musíme slavit stále znova, děkovat za ni slavením…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 9:52)
Redakce webu vira.cz:
Jaký je význam Velikonoc?
Miloslav kardinál Vlk:
Jednoduše lze odpovědět, že jsou největšími křesťanskými svátky v roce. Jsou to původně židovské svátky. Židé při nich slavili svou záchranu z egyptského zajetí, kde jim hrozila národní genocida. Bůh je vyvedl mocnou silou prostřednictvím Mojžíše, který je převedl přes vodu Rudého moře, a tak je zachránil. Ježíš, proroky předpovídaný Mesiáš, Spasitel, zachránce, byl ukřižován právě o těchto židovských svátcích. Svou smrtí na kříži osvobodil ty, kdo v něho uvěřili, od zajetí hříchu a získal jim nový, věčný, nadpřirozený život. Tak dokonale naplnil smysl předobrazné záchrany z Egypta, v němž Mojžíš zachránil židům přirozený život. Z Kristovy smrti na kříži se zrodily všechny svátosti církve jako prameny, v nichž je uložen nový život, který Kristus smrtí na kříži získal. Z nich mohou ti, kdo uvěřili v Krista, tento nový život čerpat.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 9:52)
Redakce webu vira.cz:
Proč se někteří lidé na Velikonoce netěší tak jako na Vánoce?
Miloslav kardinál Vlk:
Samozřejmě ani Vánoce nejsou pro křesťana malou událostí: narodil se na svět v lidském těle Boží Syn, který nám o Velikonocích získal spásu. K tomu on se narodil. Čili Vánoce a Velikonoce jsou takto příčinně spojeny. Velikonoce bez Vánoc být nemohou. Boží láska v malém, sotva narozeném dítěti je možná lidem daleko bližší než zjevení Boží lásky v kříži Ježíše Krista. A hlavně - Vánoce jsou v lidové tradici obklopeny mnoha krásnými zvyky. Vánoční pozdravy, dárky, stromek – výrazy lásky, která v Ježíši přišla na svět… Život společnosti je jimi tak proniknut, že je slaví i ti, kdo třeba už dávno zapomněli na jejich náboženský základ – narodil se Ježíš, veliký Dar Otcův. Velikonoce nemají tolik lidových zvyků. A pak – jsou daleko náročnější, složitější. Kříž není tak sympatický jako jesle. A pak víra v potřebnost spásy a život věčný – ty jsou ve víře a mysli člověka daleko méně přítomny.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 9:52)
Redakce webu vira.cz:
Jak s užitkem prožít křesťanské Velikonoce?
Miloslav kardinál Vlk:
Liturgická slavení tajemství Kristova života nejsou jen vzpomínkami na historické události, i když skutečné, ale minulé. Vatikánský dokument o liturgii říká, že když se v církvi slaví ta tajemství, tak se jakýmsi způsobem zpřítomňují. Dovolím si poukázat např. na slavení Zeleného čtvrtku – ten večer Kristus ustanovil eucharistii. Ale při oslavě toho dne nevzpomínám pouze na tu událost, ale já jsem vlastně ve večeřadle přítomen, či jinak, večeřadlo je u nás v kostele…prostě já se večeře Páně živě, konkrétně účastním. A oslava vigilie bělosobotní? Je to oslava Kristova vzkříšení tehdy, je to hluboce vědomý živý prožitek setkání se zmrtvýchvstalým /oheň, svíce/, který zůstal po zmrtvýchvstání reálně přítomen všude ve společenství církve, shromážděné v jeho lásce, nejen ve svatostánku. Čili obnovit svou víru: ano, slavím a prožívám to, že On je tady tak, jako byl uprostřed apoštolů. Živé setkání se Zmrtvýchvstalým Kristem. Je tohle součást Vaší každodenní víry, při každém slavení? Chápeme, proč tolikrát zaznívá při liturgii znovu a znovu „Pán s vámi“, tj. Zmrtvýchvstalý Pán je nyní tady, po celý rok, nejen při slavení velikonočním.Tohle si odnést do všeho slavení v církvi – to je ten užitek. A pak o vigilii se vzkříšení na nás uskutečňuje – křest je naše vzkříšení z vody a z Ducha. Ten kdo je o Velikonocích konkrétně křtěn, je vzkříšen! My, už dříve pokřtění, obnovujeme své křestní závazky…, připomínáme si svůj křest. Jak bohaté slavení!! Naučme se to… (Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 9:53)
Michal:
Otce kardinale chtel sem se zeptat co je to rouhani proti duchu svatemu
Miloslav kardinál Vlk:
Ne že bych na to nechtěl odpovídat nebo neuznával tu otázku, ale prosím o spolupráci: „Katechismus katolické církve“ /Zvon 1995/ na str. 467, čl. 1864 o tom poučuje, je možné si to přečíst. Je tam i více o hříchu. Pokud nemáte katechismus, je velice důležité si ho pořídit, poněvadž je to zdroj i dalšího poučení…. (Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 9:54)
palco:
Ako ateistom zrozumitelne vysvetlit, tak aby to logicky pochopili, co sa vlastne udialo na Velku noc ? Mam na mysli skutocnost, ze Jezis Kristus zomrel za nas vsetkych, za kazdeho jedneho z nas, za moje hriechy. Mnohi, a nielen ateisti, maju problem to pochopit, preco sa na Velku noc udialo to, co sa udialo.
Miloslav kardinál Vlk:
Předpokladem užitečného vysvětlení je, že ten člověk věří, přijímá, že Bůh existuje, že je svrchovaným Pánem života všech lidí, že on je dárcem života, že svým životem, ať chci nebo nechci, jsem s ním úzce spojen, že jsem na něm závislý a že jsem určen k tomu, abych z jeho ruky přijal trvalý, šťastný, věčný život… Teprve pak je možné ukázat základní existenční skutečnost, že Kristus obnovil přerušené spojení, společenství s ním… Nelze ale začínat od nějakého vysvětlování, dokud nejsou splněny tyto podmínky. Je-li ale někdo otevřený a chce vědět, je možné mu věci začít vysvětlovat a začít od těch otázek, které jsem uvedl na začátku…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 9:56)
makozska:
Buh Vam zehnej stale pokojny, krasny den, mily nas pane kardinale! "sestra v akci totalne nasazena", radova dominikanska sestra, ktera akcne pomahala potrebnym lidem, si pri sestupovani s churu, na ceste k zazpivani zalmu u oltare, vazne zranila koleno, uz nebude moci ridit auto, bude se muset znovu ucit chodit. Boze proc ona je takto zbrzdena? vim, ze duse je vice nez telo, nic horsiho se ji diky Bohu nestalo, ale sve neverici kamaradce se to skoro obavam sdelit... dekuji za vyjadreni, vim, ze cesta k Bohu je skrz bolest, utrpeni,ale konkretne..Zlm123-Hospodin te bude chranit, aby neuklouzla tva noha.. je to "jen" krasny obraz ochrany duse? diky za modlitbu k uzdraveni kazdeho ochromeneho+
Miloslav kardinál Vlk:
Žijeme ve světě, kde platí tolik zákonů přírodních, my jim podléháme, naše zdraví jim podléhá. Bůh je dal k dobru světa, přírody, lidí. Mohou mít dvojí účinek. Nedodržení zákona nebo neopatrnost nás může postihnout. To je běh světa, ve kterém na nás může číhat tolik nebezpečí…Bůh nám neslíbil, že nás ode všeho, od chřipky, nachlazení, či rakoviny uchrání…Těm nebezpečím nejsou vystaveni jen ti „špatní“, ale každý… Je těžko se ptát, proč ta sestra, která dělala dobro, si něco zlomila, proč se pan farář, který jel sloužit mši sv., zabil v autě… V tomto světě je to prostě takové, nejsme ještě v ráji, kde takové věci nebudou…Citovaný žalm jistě platí, Bůh je ochránce mého života. Ale neznamená to, že nikdy neuklouznu, že nedostanu chřipku atd.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 9:57)
Litoměřičák
Otče Kardinále, proč nemá Litoměřická diecéze rádně fundovaného biskupa. Nyní se blíží velikonoce. Byl by to k nim ten nejkrásnější dar se symbolem vstupu Krista do Jeruzaléma, když už jsme to k vánocům nestihly. Či mnohem dříve. Děkuji za odpověď.
Miloslav kardinál Vlk:
Jmenovat nástupce apoštolů, případně je přesouvat, má v katolické církvi právo jen Sv. otec. Směrnici o tom, jak se připravuje jmenování biskupa, si lze přečíst na webových str. tiskového střediska ČBK. Mohu ujistit, že nyní po přeložení biskupa Posáda do Českých Budějovic probíhá proces jmenování nového litoměřického biskupa ve smyslu směrnic, jak jsem výše uvedl. Jistě to bude co nejdříve.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 9:57)
RNDr.Frant.Radost:
Bratře (v církvi jsme bratři a sestry) kardinále, Velikonoce nám připomínají naše vykoupení-křesťané se však vykoupeněji nechovají více než ostatní lidé. Proč nás, hříšné laiky, svatí kněží neučí, jak žít radostně (evangelium-radostná zvěst, jsme se učili)? Předem děkuji za Vaši odpověď. RNDr. Frant. Radost P.S. Manželka si nepřeje, abych jako publicista uváděl své jméno, proto užívám pseudonym.
Miloslav kardinál Vlk:
Je povinnost každého, nejen kněze šířit radostnou zvěst, je třeba se to stále učit. Biskup by to měl připomínat atd. Někdy je to trochu i povahou kněze a může to mít i další důvody. Jistě, posluchači mají právo na radostnou zvěst… Proč to není v konkrétním případě, který máte na mysli, to nevím… Proč nevypadáme vykoupeněji? To je tajemství hříchu a života, který vedeme. Proč? Protože všichni, každý z nás nežije evangelium, zvláště největší Ježíšovo, trvale, denně, doslova... Až to budeme dělat, bude dána Odpověď na všechny takové otázky…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 9:58)
Mathias:
V knihe Mluvit s Bohem od F.Carvajala jsem četl, že Ježiš na lidi púsobil sigestívnym dojmem. Proč tento fenomen nevidet z postoju dnešnách křesťanu? Velika noc by malo být posolstvím nadšení. Málo ho znají, nebo v čem to je?
Miloslav kardinál Vlk:
Sugestivní mluvení, nadšení… I dnes žije mnoho duchovních osob, které mluví s velkou silou… Proč ne ostatní: záleží na hloubce našeho duchovního života, hloubce života z Boha a pak vydávání svědectví. V tom je to, to je ta skutečná sugesce, nadšení…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:02)
Libor:
Myslíte si, že dnešní komerční podoba Velikonoc je důsledkem jejich ztotožnění se "Svátky jara".
Miloslav kardinál Vlk:
Mně tolik nevadí svátky jara, oslava obnovy života. Ten, kdo nemá víru v Krista, ve spásu, chce také něco slavit. Možná ví, že Velikonoce znamenají získání nového věčného života. Kdo nemá tuto víru, vymýšlí si jiné slavení… Otázka je spíše, proč tu víru ztratil… Komerce – ta jde za poptávkou. Byznys se dá udělat ze všeho…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:02)
Klára:
Jsem konvertitka, neumím si srovnat velikonoční zvyky (např. mlácení holek pomlázkou, což je starý pohanský zvyk) s křesťanským obsahem velikonoc. Většina lidí si pod slovem velikonoce ale vybaví právě pomlázku a malovaná vajíčka. Mají tyto zvyky nějaký vztah ke křesťanskému slavení velikonoc? Jaký na to máte názor?
Miloslav kardinál Vlk:
Určitě s „mlácením“ bych nesouhlasil …Jestli to však nějaký chlapec myslí a děvče to tak bere, že je to pozornost, že si jí někdo všiml, že má o ni zájem…proč ne? V evangeliu to určitě není, k životu křesťana a ke spáse to nepatří, ale buďme shovívaví k tomu, jestli se nějaké takové zvyky někde uchovávají, prosím… Tragedii z toho nedělám…To že si někde při slově Velikonoce vybaví vajíčka či pomlázku, to není „vina“ těch zvyků, ale nedostatek správného poznání. O Vánocích je to ještě horší… Tím se netrapte,. Spíše tím, že nedovedeme svým životem zprostředkovat správný obsah Velikonoc… (Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:03)
Ladislav Stránský:
Já bych se chtěl zeptat ,když se velikonoce slaví jako největší křesťánský svátek a myslím že nebude zle kdybych řekl že je to takový vrchol křesťanského života , proč se slaví Eucharistie každou neděli, a ne jen o velikonocích?
Miloslav kardinál Vlk:
Chtěl byste krátit Boží dobrotu, která se k nám sklání v tak nesmírné podobě?! Která ve Starém zákoně řekla: mou rozkoší je být se syny lidskými… Jak bychom mohli spekulovat slavit tuto nesmírnou dobrotu Boží jen jednou za čas, byla by to od nás nesmírná nevděčnost…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:03)
Radka:
Chvála Kristu, pane kardinále, jak by jste doporučoval správně prožít postní dobu a připravit se na svátek vzkříšení?
Miloslav kardinál Vlk:
Doporučuji se nechat vést liturgií, která je dokonalá příprava na správné slavení Velikonoc…Prožívat živě liturgii, živě poslouchat Boží slovo. Případně číst i soukromě nebo s kamarády některé části Písma, či nějakou duchovní knihu, žít ze svátostí, snažit se konat pokání, vychovávat se k oběti a k některým ctnostem podle vedení duchovního rádce…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:04)
Lukáš:
Proč musel být Kristus zabitý? Nerozumím tomu. Zdá se mi to dost morbidní. Proč náboženství, víra a Velikonoce nejsou spíše o harmonii, než o smrti?
Miloslav kardinál Vlk:
Ježíš přišel, aby zjevil Boha, Otce, aby přinesl jeho život, aby zjevil jeho lásku… Člověk má hluboko v nitru vtištěnou stopu Boží – lásku, touhu po lásce, touhu lásku dávat… Člověk ale je na druhé straně poznamenaný sobectvím. V něm není šťastný. Abychom byli šťastní, potřebujeme lásku. Ta ale znamená zemřít svému sobectví, zemřít sobě. Beze smrti to nejde. Kristus přišel zjevit, že Bůh je láska. Slovy to lidé nebrali. Kristus řekl: největší lásku má ten, kdo dá život… Aby zjevil Boží lásku nejsilnějším způsobem, dal život, zemřel za nás. Život je spojen s obětí. Bez oběti není života, ani harmonie, pro kterou vy plédujete… Mezilidské vztahy potřebují smrt, zemřít sobě… V dnešní době je proto tak katastrofální stav mezilidských vztahů, že lidé nedovedou umírat… Ježíš svou smrtí zjevil, co je zvlášť pro dnešní dobu zapotřebí… Nebude lépe, dokud to nepochopíme. Lidé by chtěli to hezké, ale nejsou ochotni za to platit, zadarmo to není… (Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:04)
Jiří Rezek:
Vážený pane kardinále, dostanete jistě mnoho moudrých dotazů, takže rád bych se pokusil o jeden dětský, rádobyvtipný: 1. Kdybyste mohl být účasten ve Velikonočních slavnostech v roce 33 v Jeruzalémě, jakou postavu byste nejraději prožil (tedy samozřejmě kromě Ježíše Krista)? Já bych byl rád oslátkem na kterém Ježíš přijel o Květné neděli a pak statným zemědělcem Šimonem z Kyrény. Vám bych asi doporučil Josefa z Arimateje. Zmýlil jsem se hodně? 2. A v dnešní době –máte jistě mnoho starostí a povinností, takže působíte o Velikonocích v katedrále sv. Víta. Ale kdyby jste si mohl zvolit, tak abyste mohl Velikonoce, co nejlépe duchovně prožít. Kde byste nejraději byl a s kým a kdy? 3. Rád bych strávil Velikonoce, hlavně Velikonoční vigilii ve společnosti mých drahých, kteří již odešli. Myslíte si, že po druhém příchodu Kristově budou naplňované právě tyto dnes nenaplnitelné tužby lásky? Přeji požehnané Velikonoce S úctou Jiří Rezek
Miloslav kardinál Vlk:
Ad 1. Já bych chtěl být učedníkem Janem…Ad 2. Někde na venkově, ve farnosti, kde jsem býval… Ad 3. Věčnost bude o tom, že to bude naplnění všech našich představitelných přání, celého štěstí… I těch přání, která Vy máte…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:05)
Lidka P.:
Dobrý den, máme malé děti a nějak se nestíháme zúčatnit všech velikonočních obřadů. Doporučte mi, prosím, jeden (až dva) obřad/y během Velikonoc - když nemůžeme na víc... Děkuji za Váš čas i za užitečný rozhovor. Bůh Vás provázej!
Miloslav kardinál Vlk:
Nejkrásnější, ale nejdelší je vigilie…ale to pro malé děti moc není, možná večerní mše sv. na Zelený čtvrtek, případně velkopáteční obřady…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:05)
L.:
Poraďte, jak přežít v chledném kostele nekonečně dlouhé velikonoční obřady s malými dfětmi, kdfyž tam nic pro ně není... Díky
Miloslav kardinál Vlk:
Je to těžké…Pokud nemáte možnost popojet autem někam, kde není taková zima nebo snad mají trochu teplo, nebo mají koutek pro děti, pak je zapotřebí děti dobře obléci a vybrat některé obřady, které nejsou tak dlouhé…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:06)
Jarda:
Jak jste uvěřil? Máte také krize víry?
Miloslav kardinál Vlk:
Viz výše…Víra je také dar a já jsem ten dar skrze rodiče a kamarády dostal a pak ten dar opatroval a rozvíjel…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:07)
Jarda:
Dobrý den, proč vlastně věříte v Boha?
Miloslav kardinál Vlk:
Protože bez Boha je svět nevysvětlitelný, nesmyslný a nebezpečný. Člověk, tvor rozumný, se ptá proč, odkud, kam, a život bez Boha nemá odpovědi. Život člověka i společnosti je bez Boha neúnosný…Já jsem díky Bohu víru v Boha dostal do vínku a pak měl milost ji uchovat a jsem v ní šťastný…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:07)
Jarda:
Co pro vás osobně znamenají Velikonoce?
Miloslav kardinál Vlk:
Nejradostnější svátky v roce, prožití štěstí z víry, vděčnost za to, že to vše Bůh v dějinách Izraele už tak připravil, vědomí, že Bůh má čas v rukou, a silnou naději, že také vše, co ještě není splněno, se naplní…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:07)
Andrea H.:
Dobrý den, vím , že je téma o Velikonocích , ale to na co se vás chci zeptat s tím souvisí. Přemýšlím tak o smrti umřela mi již velká část rodiny a těch co jsem měla ráda. Vím že to k životu neodmyslitelně patří , ale já s s tím prostě nedokážu vyrovnat...Moc vám děkuji předem na zodpovězení dotazu ,ikdyž pochopím když mi neodpovíte kvuli změně tématu. Děkuju ještě jednou. Naschledanou
Miloslav kardinál Vlk:
Naopak, myslím, že ta otázka s Velikonocemi velice a zásadně souvisí. Velikonoce mluví o tom, že Ježíš ze smrti vstal k novému oslavenému životu a že žije věčně a že také my budeme žít věčně, když se jeho zmrtvýchvstání budeme držet…To se týká i Vašich zemřelých přátel…Přeji Vám naději z Velikonoc, že i Vy, budete-li se držet Krista, se s nimi jednou setkáte. Přeji Vám tuto naději…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:08)
Hana:
Pane kardinále,promiňte, že se otázka nevztahuje k velikonocím, ale zajímal by mě Váš názor. Již podruhé v médiích se objevil případ, že matka žaluje nemocnici, že po zákroku se jí stejně narodilo dítě (zdravé!).Je mě z těchto žen doslova špatně, že vůbec dokáží s něčím takovým vyrukovat a usmívat se do kamery.Nehledě na to, co to v dospělosti může přinést těm dětem-asi bych nebyla moc nadšená z matky, která by mě takto prodávala, že mě nechtěla. Vypadá to, že mít děti je jedna veliká smůla a ne požehnání - proč se to tak děje?děkuji za odpověď.
Miloslav kardinál Vlk:
Je to výraz stavu společnosti, duchovního ladění, naprosté absence víry jako celá řada dalších negativních jevů ve společnosti… Myslím, že není čemu se divit. Jen si myslím, že asi i my křesťané máme na tomto stavu také trochu viny, že jsme nesvědčili dostatečně o Ježíši Kristu a nežili přesvědčivě…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:08)
Lucka:
Dobrý den, dočetla jsem se, že budete v úterý pohřbívat pana Radovana Lukavského: 1/ Byli jste přátelé? (Viděla jsem Vaši fotku s ním na webu vira.cz) 2/ Proč si myslíte, že byl mezi lidmi tak oblíbený? 3/ Položím Vám otázku, kterou jsem chtěla vloni položit v internmetovém rozhovoru i panu Lukavskému, ale neměla jsem k tomu nějak odvahu: Jak se připravujete Vy na svou smrt? Není vám líto, že zemřete? Nemáte strach? Jsou to velmi diskrétní otázky, ale nikdo o nich bohužel moc nemluví. Připadne mi skvělé, že se zůčastňujete takovéhoto rozhovoru, děkuji Vám a přeji vám krásné jarní dni!
Miloslav kardinál Vlk:
O svém vztahu k mistru Lukavskému jsem napsal…. Ano, byli jsme přátelé… Proč byl tak oblíbený. Jistě pro své velké umění, pro svou milou, pokornou, radostnou povahu, pro svou upřímnost a poctivost v životě. Byl zakotven v Bohu a byl plný naděje a životního optimismu, který vyrůstal z Boha… Jak se připravuji na smrt? Denně se setkávám s tím, v jehož ruce je můj život – se Zmrtvýchvstalým Ježíšem v eucharistii, v liturgii, v jeho slově, hovořím s ním v modlitbě. S ním se po smrti setkám tváří v tvář. Mám hlubokou víru i určitou zkušenost s jeho láskou a milosrdenstvím. Život věčný absolutně převyšuje tento život, který je sice také krásný, ale nedá se vůbec srovnávat… a tak se těším… Ale tímto životem zde nepohrdám a těším se z něj.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:09)
Ludmila:
Milý pane kardinále, který symbol velikonoční liturgii Vás osobně nejvíc oslovuje?
Miloslav kardinál Vlk:
… Pro mne jsou všechny dny se svými obřady úchvatné, velice rád je slavím. Někdy se nemohu rozhodnout, co mě více uchvacuje, ale asi je to velikonoční vigilie jako konečné vítězství Krista.Ve vigilii slavíme nejen Kristovo zmrtvýchvstání – oheň, svíce, ale také naše zmrtvýchvstání ve křtu, zvláště když se na Bílou sobotu křtí dospělí… Vždy cítím, že slavení není jen minulou věcí, ale zcela konkrétně a silně přítomnou, uskutečňující se teď…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:46)
Jan (ve středním věku):
Poraďte mi v jedné věci - jsem "praktikujícím" katolíkem, ale již od dětství mi nikdy příliš nesedla liturgická ("kostelní") forma zbožnosti. A tedy i (liturgické) Velikonoce pro mě byly vždy spíše nutným zlem a utrpením Jistě máte zkušenosti s podobnými lidmi, jako jsem já. Co byste mi z Vašeho úhlu pohledu doporučil, jak prožívat velikonoce v církvi a s rodinou?
Miloslav kardinál Vlk:
Kostelní liturgie, ano, může být nedobře slavena… Ale křesťanská víra není jen záležitost „ideologie“, učení, kterým se každý individuálně zabývá, ale je konkrétním životem ve společenství, kterému je vhodné se otevírat… Trojice je společenství osob, k jejímu obrazu byl každý člověk stvořen / i řečtí filosofové říkali, že člověk je tvor společenský/ a církev, kterou Kristus založil a jí svěřil celý poklad víry, je a má být společenstvím podle tohoto vzoru Trojice. Kristus nám seslal Ducha sv., Ducha lásky, ne abychom si ji někde v koutku pěstovali, ale ji je třeba žít především ve společenství, ve kterém je Kristus konkrétně přítomen. Liturgie se slaví ve společenství církve, ona ho spoluvytváří a posiluje, v liturgii se setkáváme s živým Kristem zmrtvýchvstalým a spolu s druhými vytváříme „atmosféru“, prostředí, kde on chce být mezi lidmi přítomen… A věčný život je společenstvím s Bohem, na které se životem ve společenství zde připravujeme… Jistě, křesťanství není jen nějaký kolektivismus, který by vylučoval osobní, individuální život s Bohem, soukromou modlitbu, každý člověk je chrámem Ducha sv. Ale víru „si“ nelze jen jednostranně, soukromnicky žít… A co poradit? Každý z nás jsme jiný, ale tady je zapotřebí překonat své „soukromé“ názory, svůj individualismus, křesťanství dobře pochopit a otevřít se životu v něm. Chápeme-li křesťanství jako uskutečňování lásky, kterou nám Bůh dal, pak musíme nutně vyjít „ze soukromí“ k tomu druhému, a to už je společenství…Přijmout dobře Krista, znamená přijmout jeho církev i s její liturgií…To může být pro Váš život velikým duchovním úkolem…Doba postní je dobou „obrácení“, možná že pro Vás a Vaši rodinu je to právě vhodná výzva k „obrácení“ od Vašeho stylu, od toho, co Vám „sedí“, k tomu, co Kristus od Vás chce…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:47)
Z důvodu malé statečnosti nepodepíšu, pročež se moc omlouvám:
Chvála Kristu! Otče kardinále, poraďte, prosím, jak prožít Velikonoce v radosti, pokoji a co největší plnosti, když je v našem společenství dusno a napětí "díky" našemu panu faráři, jenž naprosto nemá vlohy pro pastoraci a navíc není schopen normálních vztahů s většinou farníků (jakož i dalších lidí). Přitom je to řeholník a mohl by být v klášteře, kam je spíše povolán a jistě by tam nenapáchal tolik škody. Já osobně ten kříž nesu a děkuji za něj (za dobu, kdy u nás pan farář je mi bylo skrze něho dáno vyrůst k větší trpělivosti a pokoře), ale pro naši farnost (a jistě i pro ostatní farnosti jím spravované) to má katastrofální důsledky (mladé rodiny se naučily jezdit jinam – farnost vymírá, a ti, kteří zůstávají, rozhodně nejsou správně formováni; chlapci nemají kněžský vzor; mezi obyvateli města začíná být v negativním smyslu „známý“; náhodní návštěvníci bohoslužby už nikdy víc nepřijdou atd. atd.). Mnozí farníci (a u dětí a mládeže je to zvláště závážné) dokonce chodí v neděli do kostela jen se sebezáporem. Samozřejmě, „lidský činitel“ není to hlavní, je třeba se zaměřit hlavně na Boha, ale to v praxi dost dobře nejde, pokud „překáží“ (je mi líto, že to musím tak vyjádřit) takový pastýř. Prosím, zabývejte se tím. Modlíme se za Vás, za pana faráře i za nás, a vyprošujeme Vám hojnost darů Ducha sv. ke správnému rozhodování. Pax et Bonum!
Miloslav kardinál Vlk:
Myslím, že Vás chápu, i to je často mou velkou bolestí, jsou–li situace podobné té, kterou tak obšírně líčíte. Jistě Vám ve Vašem chápání musím dát za pravdu… Ujišťuji Vás však, že se tím zabývám v mnoha případech. Ale Vy víte, jak málo je kněží. Často řeším otázku, jestli je lepší takového kněze z farnosti vzít a nemít v ní žádného kněze a být beze mše sv., nebo ho tam zatím nechávat. Případem Vaší farnosti se nemohu zabývat, protože jste se nepodepsal, ani nenaznačil, o kterou farnost se jedná, ani nevím, jestli je to v naší diecézi či jiné atd…Tady je zatím jediná rada: vzít tento kříž, který bohužel představuje Váš pan farář, a nést ho. Myslím, že nesení takového kříže /není-li zatím jiné řešení/ může přinést velké plody, protože kříž není příjemný, je to břemeno, ale v Bohu nesený je pramenem milosti…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:48)
Bára:
Proč se velikonoce vůbec slaví??
Miloslav kardinál Vlk:
Už jsem odpověděl výše…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:48)
mirek:
Dobrý den.Chtěl bych se zeptat,jestli Bůh bude člověka soudit i za negativní myšlenky,které si ve skutečnosti nepřeje,ale nějak se mu dostávají do hlavy.Mějte se krásně.
Miloslav kardinál Vlk:
Ujišťuji Vás, že za to, za co člověk nemůže a co není z jeho svobodné vůle, Bůh člověka soudit nemůže, protože Bůh je spravedlivý a je láska…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:48)
vl:
Dobrý den, texty říkají :Zlato, kadidlo a myrrhu. Proč tři mudrci nesli Ježíšovi dvě velmi příbuzné věci - tj kadidlo a myrrhu, dvě vonné pryskyřice? Nezněl text původně murrhu, tj tehdy velice ceněný materiál, z něhož se dělaly nejdražší číše apod.?
Miloslav kardinál Vlk:
… Pokud vím, exegeté, tj. odborníci v této věci, kteří se tím podrobně zabývají, o tom nic neříkají. Sám jsem se hluboko do té věci neponořoval, takže na to nemohu odpovědět. Tak promiňte…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:49)
Ing. Mario Mokó:
Chvála Kristu! Pán kardinál, Via Crucis je nepochybne životná cesta každého človeka, aj pre tých čo Krista nepoznajú, nechcú poznať, odmietajú alebo urážajú. Pri ktorom z úžasných 14. zastavení sa Vy osobne najdlhšie vnútorne zastavíte, nad ktorým azda najviac osobne meditujete?
Miloslav kardinál Vlk:
Celý život Kristův, zvláště jeho veřejná činnost, je zjevováním Boha, Otce, Boha – lásky. Vrcholným způsobem a jakoby v souhrnu je to zvlášť křížová cesta. Nejvýrazněji pak zastavení „Kristus umírá“ se slovy „do tvých rukou…“ Bůh, který miluje zadarmo, ne proto, že si to někdo zasluhuje, nebo proto, že láskou chci něco od druhého dosáhnout nebo někomu něco odplatit. Kristus na kříži miluje zadarmo, miluje dál, i když se mu zdá, že Otec, pro kterého celý život žil a jeho vůli věrně plnil, ho opustil. Přesto miluje „nezištně“ dál…To je vrchol lásky, nejvyšší zjevení Otce a jeho stylu lásky, božské lásky…Nejvyšší výzva k obrácení, k revizi našich postojů, k následování…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:49)
Denisa:
Dobrý den, nikdy mi nebylo docela jasné zastaveni na křížové cestě: Ježíš potkává plačící ženy. Myslíte si, že je káral, nebo utěšoval? Děkuji moc za odpověď
Miloslav kardinál Vlk:
Když si dobře přečteme místo v Písmu, kde se o tom mluví, spíše se zdá, že Ježíš jejich pláč nad ním, spravedlivým, odmítá, a odkazuje je, aby plakaly nad svými dětmi, které volaly ukřižuj a jeho vydaly na kříž, čili spíše je to velká výtka…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:50)
Hana Šormová:
Jaký je zvyk Velikonoc
Miloslav kardinál Vlk:
Otázce dobře nerozumím - „zvyk Velikonoc“. Kolem Velikonoc je více biblických i nebiblických zvyků. Jako dítě jsem se chodil s rodiči na Velký pátek časně ráno modlit do zahrady /Kristus v Getsemanech/ a umívat si nohy do potoka /Ježíše vedli přes potok Cedron/. Nebiblické – velikonoční vajíčka, pomlázka atd…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:50)
Majdalena Garbini:
Mohu se zeptat proč není zmínka o Velikonocích v Novém Zákoně.....a není snad nějaká zmínka v původních spisech? Díky Majdalena
Miloslav kardinál Vlk:
Zeptat se můžete, ale já Vás musím odkázat na četbu Nového zákona. Ježíšova smrt – to je událost ryze velikonoční. Najděte si u všech evangelistů kapitoly o Ježíšově utrpení, zvláště u Matouše, a jistě si všimnete, že se tam hovoří, že byly blízko velikonoční svátky, že Ježíš naplnil židovské Velikonoce, že se stal velikonočním beránkem atd. A pak Skutky, kde se mluví o slavení první církve…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:51)
Martina:
Dobrý den Vyrostla jsem v ateistické rodině,takže nejranější zkušenosti mám spojené většinou s nepříjemnými zážitky(hulákání podnapilých koledníků atd..),mám dojem že dnes už jen málokdo ví jak vlastně velikonoce vznikly a jaký je jejich křesťanský význam,většinou si vzpomenou na pomlázku a koledu,děti co k nám přijdou na koledu očekávají že dostanou peníze,sladkosti a vajíčka je ,,neberou" to mi přijdo dost smutné,co myslíte?
Miloslav kardinál Vlk:
Rozumím Vám, i mně to tak připadá, ale to je skutečnost, plod mizení víry a nepochopení Velikonoc je normálním projevem této situace bez víry… Spíše můžeme mít bolest nad nedostatkem víry v praktickém životě lidí, nad jejich stylem života bez víry a co to přináší ve společnosti. Nepochopení Velikonoc a ostatních křesťanských svátků, které jsou slavením víry, jsou důsledky..(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:51)
Petr Beseda:
Srdečně Vás zdravím,je pro mě těžké uvěřit tomu, že já osobně svými hříchy přibíjím Pána na kříž, natož že On mě přesto miluje. Takového, jaký jsem. Mohl byste mi k tomuto paradoxu víry povědět něco z vlastní zkušenosti? Už nechci žít tak, jakoby Bůh neexistoval. Děkuji, Petr.
Miloslav kardinál Vlk:
Milý pane, je to opravdu paradox, který přesahuje naše lidské chápání. Jestliže Bůh je svrchovaný Pán, Stvořitel, ten který dal zákony, má v ruce čas… A my do toho vstupujeme tak, že ten řád, který on ve své lásce k nám pro nás stanovil, libovolně porušujeme, pochopme, že tím Boha, jeho lásku k nám urážíme…Jsme nevděční. Skutečnosti, jak se Bůh staral o národ, který si vyvolil, aby v něm vyrostl Spasitel, jak oni byli nevěrní, jak on jim znovu a znovu odpouštěl, aspoň trochu tušíme, že Boží láska je nekonečná, že se její pochopení do naší hlavy nevejde. Je to jen doklad, že jsou to věci Božské, ne lidské, že nás přesahují…Taková je i moje zkušenost s Boží láskou, která mě v životě obdarovávala bez ohledu na to, že jsem si to nezasloužil…To mě naplňuje radostí a vděčností...(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:52)
Jaroslav Novák, Litoměřice:
Dobrý den, pane kardinále Moje otázka se nebude týkat přímo Velikonoc, ale jedné velmi živé události v mé diecézi, to jest odvolání a přeložení biskupa Pavla z Litoměřic do Budějovic. Mezi věřícími vyvolal tento krok pozdvižení a ostrý nesouhlas. Rád bych znal důvod jeho přeložení a kdy bude jmenován nový biskup. Objevují se i spekulace o rozdělení diecéze. Děkuji.
Miloslav kardinál Vlk:
Ustanovování a překládání biskupa je záležitostí výlučně Sv. otce, nikoliv nás biskupů. Pokud jsou biskupové v procesu kolem biskupa dotazováni, jsou vázáni tajemstvím. Takže otázka ustanovení a překládání biskupa není v kompetenci žádného z nás ani biskupské konference. Různá vysvětlení byla dána od p. nuncia. A k tomu já více nemohu přidat…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:52)
Ing. Mario Mokó:
Chvála Kristu! Pán kardinál, značnú časť života ste prežil v kolektivistickom komunizme, potlačujúcom základné osobné slobody, teraz žijeme v individualistickom bezbrehom liberalizme hovoriacom si demokracia. Môžete teda konfrontovať. V kontexte Zeleného štvrtka, ktoré umývanie nôh sveta pokladaté Vy osobne za namáhavejšie? Tých bývalých zašpinených dialektickým deterministickým materializmom, alebo tých dnešných znečistených nihilizmom,hedonizmom, keď jedny či druhé sa zaodievajú do absolutizovaného racionalizmu.
Miloslav kardinál Vlk:
Já to především neposuzuji. Jestliže Kristus za jedny i za druhé zemřel, jestliže Bůh jedněm i druhým projevuje nekonečnou lásku a znovu a znovu odpouští, já nemohu posuzovat, jen spíše obdivovat velikost Boží lásky a radovat se, že se této lásky dostává i mně…A jsem vděčný…(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 10:52)
stano:
chcem sa opitat aky sviatok slavy katolicka cirkev na velkonocni pondelok
Miloslav kardinál Vlk:
Velikonoční pondělí jsou prodloužené Velikonoce. Velké svátky a slavnosti obvykle neslavíme pouze jeden den, ale nejméně ještě aspoň jeden den, nebo dokonce - jako u Velikonoc - celý týden, velikonoční oktáv. Na velikonoční pondělí je slavnostní mše svatá s velikonočními tématy v bohoslužbě slova.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:07)
K:
V přikázání je že křeštan má být v nedeli a ve svátky na msi, ale jak to udělat když to prostě nejde, nejde mi ani tak o pracovní zaneprázdnění, tam mám možnost být v kostele v sobotu večer, ale blíží se velikonoce a já vedu dětský nekřeštanský oddíl a s detmi pojdeme na celou dobu na chatu do přírody, já tam jsem jako vedoucí, takže se vzdálit nemohu, t já to cítím jako poslání neco pro ty deti delat,akže o velikonocích nebudu na mši ani jednou, chtel bych jít jako vždy pred velikonocemi ke zpovedi ale nevím zda to má smysl kdy stejně hreším
Miloslav kardinál Vlk:
Velikonoční svátky jsou největšími svátky celého liturgického roku a vrcholem slavení církve. Aktivní křesťan by si měl zařídit, aby aspoň vrchol, tj. neděli Zmrtvýchvstání Páně, se účastnil slavení. Myslím, že tady ve Vašem případě asi není omluva, jako by byla u obyčejných nedělí, kdy můžeme v případě nemožnosti se účastnit bohoslužby, jít v týdnu. Tady bych radil hledat mezeru, jak se o neděli Zmrtvýchvstání bohoslužby zúčastnit.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:09)
Marie:
Dobrý den, Otče kardinále, jak mám správně a dobře přožít svatý týden? Děkuji a přeji požehnané velikonoce.
Miloslav kardinál Vlk:
Omlouvám se, že nebudu na tuto otázku odpovídat, neboť jsem na toto téma v předešlých otázkách již odpovídal. Obecně bych jen řekl - účastnit se liturgie v tomto týdnu. Bohoslužba slova v těchto dnech nám dává veliké a silné impulsy. Přeji Vám pěkné Velikonoce!(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:13)
I. Vašků:
Srdečně zdravím Otče Kardinále! Chtěla bych se zeptat, zda "velikonoční pondělí" je nějak zvlášť důležité liturgicky, či zda je jen tradicí v kalendáři? Tento den ovládají spíše pohanské a tradiční zvyky... Děkuji
Miloslav kardinál Vlk:
Velikonoční pondělí není liturgický den, kdy máme povinnost se účastnit bohoslužby. Je to volný den a je vhodné prožít tento den ve velikonoční radosti. Účastnit se společenství církve, i když to není povinnost. V kalendáři je ten den jako volný i ve společnosti, ale to neznamená, že jsme nějak liturgicky vázáni.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:15)
Radko:
Chvala Kristu, chcem sa opytat otca kardinála, ako mamme chapat význam Ježišovej Obety tím že zomrel na Kríží ... neexistoval iný druh obety?? Oplatilo sa to?? malo to zmysel.. Dakujem
Miloslav kardinál Vlk:
Ježíš apoštolům jednou řekl "Největší lásku má ten, kdo dá život za bratry". Ježíšova kalvarská oběť je nejen obětí za naše hříchy, ale také nejvyšší zjevení Boží lásky. Kristus přijetím kříže naplnil Otcovu vůli a této Otcově vůli zůstává věrný, i když má pocit, že ho Otec opustil. Ježíš tady zjevuje, že ta výkupná láska Boží je nekonečná, že Bůh miluje zadarmo, že Kristus miluje Otce, i když má pocit, že ho opustil. Čili nejde tu jen o prolití krve za naše hříchy, ale také o zjevení nekonečné Boží lásky, ze které ta oběť vyrůstá. A tohle je třeba také vidět.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:17)
MM:
Otče kardinále, co si může z velikonočního tajemství odnést člověk, který je nemocný, přišel o práci, ztratil přátele, bydlení, je osamělý,zkrátka nachází se v bezvýchodné situaci jenom se svým Pánem? Děkuji a přeji požehnané velikonoce
Miloslav kardinál Vlk:
V takových temných situacích, jaké líčíte, je nesmírně důležité hluboké vědomí, že v tom nejsem sám. Že je někdo, kdo o mně ví a mě miluje, a dokonce za mě dal život. A toto vědomí, že Bůh o mě ví a že Ježíš všechny tyto moje bolesti a trápení na sebe naložil, je pro člověka v takových situacích nesmírná útěcha a povzbuzení. A potom, jestliže já ty těžké situace, utrpení, opuštěnost přijmu, řekl bych obejmu, pak v tomto setkání s bolestí se vlasntě setkávám s Ním, s Ježíšem, ukřižovaným a opuštěným, s Jeho láskou. Sám jsem v těžkých situacích života zakusil, jakou silou tato skutečnost pro mě byla. A dokonce mi přinesla i pokoj v duši, ano, mohu říci i radost.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:21)
I. Vašků:
Omlouvám se, ale nedá mi to nepoložit nevelikonoční otázku ohledně exekuce katedrály. Je to jen výraz arogance moci, hlouposti a nebo přece jen na povrch vytrysklá nevraživost vůči všemu církevnímu? Jde z toho mráz po zádech... Děkuji I.
Miloslav kardinál Vlk:
Exekuce na katedrálu byla údajně uvalena spolu s exekucí na Pražský hrad a ostatní majetek Hradu, ale ještě není jasné, jestli by tato exekuce mohla být provedena. Je pravda, že Boží chrám v rukou státu může být leckdy různým způsobem ohrožen. Cirkev se stará, pokud chrám vlastní, aby se nedostal do exekuce. Souhlasím s Vámi, že je to cosi mimořádného, že se katedrála dostává do exekuce. Myslím, že je to v dějinách asi ojedinělá skutečnost. A podle mého cítění je to ponižující.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:25)
lk:
Jaký význam má velkopáteční půst?
Miloslav kardinál Vlk:
Velký pátek je den nejvyšší Kristovy oběti. Tváří v tvář kříži jsme inspirováni, abychom se my k oběti Kristově nějak připojili. On sám nás vyzývá "Pojď a následuj mě". A my se tedy velkopátečním postem alespoň malilinko svojí obětí ke Kristově velké oběti připojujeme. Velký pátek je pro nás i celoživotní výzvou, abychom se učili oběti a do svého života ji začleňovali. Umřít s Kristem, umírat sobě, je pro životní styl nesmírně důležité, zvláště v mezilidských vztazích, abychom dokázali naslouchat druhému a nezavalovali ho svými myšlenkami a slovy, abych dokázali druhému dávat předost a tak budovali vzájemné vztahy. Sobectví a sebeprosazování nejvíce škodí mezilidským vztahům. Velký pátek a kříž Kristův je pro náš život důležitou školou a má dopad i význam i pro společnost.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:29)
František Vobecný:
Pane kardinále, jaký máte názor na "alternativní" slavení liturgie zeleného čtvrtku? Myslím tím připodobnění židovské velikonoční večeři, kdy např. věřící leží na zemi okolo oltáře, po mši se na stejném místě koná hostina atd. Už jste někdy slavil mši sv. takovýmto způsobem? Takové mše jsem se už několikrát účastnil a bylo to jistě přínosné, ale není zde nebezpečí, že se zajde až příliš daleko - mimo platnost katolické mše? Děkuji.
Miloslav kardinál Vlk:
Jistě je zapotřebí, aby každá bohoslužba byla živá, ale je zapotřebí zůstávat v katolickém ritu a nezavádět do bohoslužby, zvláště ne Zeleného čtvrtku, nějaká extrémní řešení. Jistě je možné o Zeleném čtvrtku mimo liturgii napodobovat např. židovskou velikonoční večeři, vařit omáčky, péct jejich chléb, jak to někteří křestané dělají. Ale do liturgie bych takovéto věci nezaváděl. Zvlášť zelenočtvrteční liturgie má být otevřená všem a neměli bychom ji slavit soukromě, svým způsobem. A to je důvod, pro který bych různé mimořádnosti neradil.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:33)
Marika:
Děkujeme za zajímavé odpovědi na položené otázky, zvlášť několikeré osobní svědectví o Vašem prožívaní víry a Velikonoc. Díky za Vaši pastýřskou službu. Ať Vás Pán provází svým požehnáním.
Miloslav kardinál Vlk:
Díky za Vaše slova. I já přeji požehnané prožití svátků!(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:36)
Radko:
Chcem sa opytat pana kardinala ze v postnom obdobi odisli dve vzacne oosbnosti pan Lukavsky a pa. Chiara Lubichova... Čim boli pre našu vieru vzacny tito ludia ako pana Kardinala obohatili tieto osobnosti. Kedže dar bilokacie nema a v jeden den ked su zadusne omse. oboch týchto ludi. ktorej rozlučky sa pan kardinal zucastni. dakujem
Miloslav kardinál Vlk:
Původně jsem se domníval, že budu slavit liturgii zádušní v katedrále za mistra Lukavského, ale úmrtí Ch. Lubichové, se kterou jsem byl velmi úzce spojen, mě zve, abych se účastnil jejího pohřbu u Sv. Pavla v Římě. A tak jsme se domluvili s p. biskupem Paďourem, který je žákem mistra Lukavského, že bude velice pěkné, když bude on svého učitele pohřbívat. O svém vztahu k mistru Lukavskému uveřejním pár řádek v Katolickém týdeníku č. 13 a o Ch. Lubichové bude moje zamyšlení na mých webových stránkách www.kardinal.cz(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:37)
I. Vašků, Loděnice:
Děkuji za odpověď ohledně velikonočního pondělí. Každý rok si ho velmi užívám jako skutečně volný den, kdy všichni moji čtyři synci i s tatínkem a s kamarády z berounské farnosti pořádájí celodenní Pánskou jízdu - mrskut. Je to jedna ze "slastí"a výhod jediné ženy v´rodině:-) Přeji vám hezké velikonoce!
Miloslav kardinál Vlk:
Vaše slova mě potěšila. Děkuji, přeji Vám pohodové Velikonoční pondělí!(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:40)
Jiřina Umlaufová:
Otče kardinále, jaký máte názor na film Umučení Ježíše Krista? Myslíte, že to skutečně bylo tak drastické, jak tento film zobrazuje? Děkuji.
Miloslav kardinál Vlk:
Tento film jsem viděl. Domnívám se však, že ta stránka fyzického mučení, zvláště bičování, prostě ta stránka vnější, je přehnaná. A naopak jsem se velice podivil, že Kristovo zmrtvýchvstání, které by mohlo být ve filmu velikou protiváhou, tam není zmíněno. A to já tomuto filmu vytýkám. Není ani naznačeno, jak Ježíš vnitřně toto asi prožíval. Je to velmi povrchní. Film nemá evangelizační náboj, nevystupuje cíl přiblížit hluboký duchovní smysl Kristova utrpení.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:45)
Simona:
Milý Otče, jsou přede mnou velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky, ale Boha ve svým životě poslední dobou nevnímám. Mám obavy z účasti na obřadech, že to stejně neprožiji. S jakým úmyslem tam jít, když ani necítím touhu něco slavit? Díky za odpověď.
Miloslav kardinál Vlk:
Vaše vnitřní dispozice je úžasně vhodná k prožití velkopátečních obřadů, kdy Ježíš na vrcholu Kalvárie vykřičel svůj pocit opuštěnosti od Otce. A přece zůstal na kříži a miloval dál. Řekl "Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha," můžeme to chápat jako svůj život. Domnívám se, že tuto část velikonočních obřadů byste mohla hluboce prožít.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:50)
Pepík Jirásek:
Pane Kardynále, chodil jste jako kluk s pomlázskou za holkama ? Nebo ste je polýval vodou ?
Miloslav kardinál Vlk:
Jako kluk jsem chodíval s pomlázkou a nejen jako kluk, i jako farář na venkově jsem často vzal pomlázku do ruky. Ale s tím poléváním vodou to u nás dělaly právě ženy. Myslím si, že i takovéto zvyky mohou v sobě mít cosi pozitivního. Nejde tady o nějaké "mlácení", ale viděl jsem, že děvčata byla potěšena, že si jich ten kluk všiml.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:53)
Milan:
Dobrý den, jak, prosím, chápete Ježíšova slova na kříži: Bože můj, proč jsei mě opustil? Zdá se mi, že jakoby vyjadřovala, že Ježíš viděl svou oběť v posledním okamžiku beze smyslu?
Miloslav kardinál Vlk:
Tento Ježíšův výkřik na Kalvárii, ke kterému Ježíš použil slova žalmu, prozrazuje, že Ježíš sestoupil do nejhlubší bolesti, opuštěnosti člověka od Boha. I tuto opuštěnost On na sebe vzal. Je to výkřik, který je aktuální zvlášť pro dnešní dobu. Ale Ježíš v tomto výkřiku nezůstal, vlastně pouze ukazuje hloubku své bolesti a hned z ní vychází, když říká "Bože, do tvých rukou odevzdávám svého ducha". V duchovním životě se tento tajemný moment Kristova utrpení pokládá někdy za největší bolest a utrpení, které Ježíš prožil. Je to paradoxní a nepochopitelné, že Boží Syn mohl takovýto pocit mít, ale on byl také plně člověkem. Samozřejmě, že tento okamžik je velikým tajemstvím. A v tomto výkřiku je možná nevyslovený výkřik dnešní doby, kdy mnoho lidí se cítí opuštěno. Ježíš touto bolestí vykupuje i tyto situace dnešní doby a vzal je na svůj kříž.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 11:56)
Jana:
Dobrý den, otče kardinále, při velkopáteční bohoslužbě mám při pohledu na Krista visícího na kříži vždy "vnitřně" problém s přijímáním eucharistie. Nebyla v prvních křesťanských staletích tato liturgie slavena bez svatého přijímání? Děkuji za odpověď
Miloslav kardinál Vlk:
Na Velký pátek se na celém světě žádná eucharistie jako nekrvavá kalvarská oběť neslaví, protože před očima církve stojí původní, krvavá Kristova oběť. Ale svaté přijímání na Velký pátek je vlastně plodem této Kristovy kalvarské oběti. Takže to s velkopátečním obřadem úzce souvisí.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 12:03)
Fusek Pavel:
Dorbý den, ačkoliv nepokřetěn žiji v postkřestanské společnosti, která jak je patrné se stala konzumní společností,bezohledná k životnímu prostředí. Můj dotaz spočívá proč se oslavuje něco nehmotného tedy vzříšení, proč se osalvuje něco co není spajaté s tímto světem, myslím tím skutky vykonané Ježíšem za života, osobně bych nejvíce slavil jak narozeniny do toho světa, ale zejména jeho křest - tedy změnu, krok, začátek k šíření svého učení. Vždyt jen v tomto fyzickém světě můžeme něco stvořit, vykonat. Vzkříšení považuji jen za důkaz malověrcům o jednotě Jěžíše s bohem, ale ten kdo rozumí nepotřebuje důkazy. Proč neslavit jeho život? Jeho činy v tomto fyzickém světě?
Miloslav kardinál Vlk:
Tato otázka vychází z názoru, že jen tento hmotný svět je celá existence. Jenomže život smrtí nekončí a jde dál a Kristovo zmrtvýchvstání, tedy proměna jeho hmotného života, ukazuje tuto perspektivu a je úžasnou nadějí v tomto často pod našima rukama se rozpadajícím světě.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 12:05)
Vojtěch:
Otče kardinále, nikdy jsem nebyl na Zelený čtvrtek v katedrále. Jak vypadá dopolední bohoslužba? Jaký je její smysl?
Miloslav kardinál Vlk:
Přijďte se podívat. Při dopolední bohoslužbě se světí oleje, které se budou v celé diecézi používat při udělování svátostí, které z Kristova vykupitelského díla vytryskly. Zároveň si připomínáme ustanovení kněžství a kněží obnovují své kněžské závazky.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 12:07)
Redakce webu www.vira.cz:
Vážený pane kardinále, děkujeme Vám za Vaše odpovědi našim čtenářům a přejeme Vám požehnané Velikonoce!
Miloslav kardinál Vlk:
Já mám radost z tohoto kontaktu s vámi. Děkuji za vaše otázky a přeji vám požehnané svátky a těším se na příští kontakt.(Odpovězeno: 17. 3. 2008 v 12:09)