Sekce: Knihovna
Štěstí? Smůla? Kdo ví?!
Aneb ukvapené závěryz knihy Jak to vidí Marie Svatošová
Někdy se mi v hlavě usadí slovíčko nebo zážitek, který ještě dlouho potom vyvolává asociace. Už po několik týdnů, kdykoliv zaslechnu slůvko "štěstí" nebo "neštěstí", vybaví se mi starý moudrý dědeček. Ten, o kterém onehdy v kázání vyprávěl náš pan farář, že měl krásného koně a velice ho miloval. Jednoho dne mu kůň utekl. Sousedé dědečka litovali a říkali: "To je ale neštěstí!" A dědeček na to: "Kdoví?" Za dva týdny se jeho kůň v pořádku vrátil a přivedl sebou celé stádo krásných divokých koní. Sousedé jásali: "Ty máš ale štěstí!" A dědeček na to: "Kdoví?" Dědečkův syn jásal taky. Vybral si toho nejurostlejšího koně a tryskem na něm uháněl na protější kopec. Spadl a zlomil si nohu. Sousedé běželi za dědečkem: "Takové neštěstí!" A dědeček na to: "Kdoví?" Krátce na to vypukla válka. Všichni zdraví muži z vesnice museli narukovat, jenom ten se zlomenou nohou mohl zůstat doma. Sousedé záviděli: "Ten má ale štěstí!" A dědeček na to: "Kdoví?"…
Co se dělo dál, to už pan farář neříkal, ale klidně můžete pokračovat sami. Docela si dovedu představit takovou nekonečnou hru. Mohl by ji hrát člověk sám, ale zábavnější by to bylo ve dvojici nebo v trojici nebo i s více spoluhráči. Prostě vymýšlet si pokračování všech možných i nemožných "štěstí" a "neštěstí", trénovat tím vlastní mozek a ještě pobavit lidi kolem sebe. Vyhrát mohou všichni - pokud ovšem pochopí, že z toho pro ně plyne cenné poučení: Nedělej hned ukvapené závěry!
Ukvapené závěry občas děláme všichni. Stačí si zrekapitulovat svůj vlastní život od raného dětství až k dnešnímu dni a určitě tam najdeme situace, které jsme pokládali za šťastné a časem vyšlo najevo, že to až tak velké štěstí nebylo. Možná to byla zbytečná oklika na naší životní cestě, museli jsme se pak vracet a napravovat, co jsme pokazili. Jistě se tam najdou i situace, které jsme nazývali smůlou, neštěstím, nespravedlností - a po čase se ukázalo, že to nějakým způsobem přece jen bylo k našemu dobru. A určitě tam zůstane spousta věcí nevyjasněných, kterým nerozumíme a které nerozluštíme ani do nejdelší smrti. "Kdoví?", odpověděl by nám dědeček, kdybychom se ho zeptali, k čemu to či ono v našem životě bylo. Jediná správná odpověď na jeho opakovanou otázku zní: "Bůh ví."
Nedělat ukvapené závěry, to se musí člověk postupně učit, to není hned. Je třeba sbírat zkušenosti, svoje i cizí, a vyvozovat z nich závěry. Někdy je opravdu hodně těžké zachovat klid a rozvahu a ukvapených závěrů se vyvarovat. Před sesláním Ducha svatého to nezvládali ani apoštolové. Mezi ukřižováním a okamžikem, kdy se jim vzkříšený Ježíš dal poznat, byli smutní a hlavami se jim honilo leccos: fiasko, naletěli jsme, prohra. Ježíš znal dobře i tuhle jejich slabinu. Proto jim ve své "řeči na rozloučenou" (Jan 14,15-21) vysvětloval, že jeho "odchod k Otci" pro ně není žádné neštěstí, ale právě naopak!
Kdoví? Bůh ví, protože je vševědoucí. My nevíme co bude zítra, co bude za rok, nejsme vševědoucí, ale to neznamená, že jsme nevědoucí. To podstatné víme: "Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, co Bůh připravil těm, kdo ho milují." To je pro mě zcela vyčerpávající definice štěstí. Je to perspektiva, která nám pomůže přežít každé "neštěstí", pokud se k ní skutečně upneme. Nestačí jen na ni opovážlivě spoléhat nebo s ní jen tu a tam zakoketovat. Ale abych to příliš nekomplikovala. Nejde o nic nového. Dávno to máme v Otčenáši. Stačí ke každému "štěstí" i "neštěstí" v našem životě upřímně říct: "Buď vůle Tvá".
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
- Jak je v Česku rozšířena domácí péče o dlouhodobě nemocné či umírající?
- Záznam rozhovoru z ČRo Hradec Králové 26.2.2006
- Kdo je pro Boha V.I.P.?
- Aby bílá byla bílá
- Anděl s botami
- Bílé vrány
- Stačí opěrný bod, páka a hej rup
- Nebojte se!
- Dva lotři těchto dnů,
- Všechno je naopak
- Naše pusa je jako hlaveň kulometu
- Dvě mouchy jednou radnou
- Rošťák hodný následování
- Poslanecký plat – Jidášův měšec?
- Ohlášená neohlášená inventura (29. 12. 2004)
- Možná i to slunce v duši se objeví (15.12.2004)
- Čert nikdy nespí (1.12.2004)
- Různé motivy k emigraci (17.11.2004)
- Leží štěstí za kopečky? (3.11.2004)
- Původně jsem chtěla zvolit veselejší téma (20.10.2004)
- Je problém rozlišit, které z knih přicházejí na pult z Boží vůle a které z Božího dopuštění... (6.10.2004)
- Živý odkaz zavražděného kněze (aneb: mimo mikrofon 8, 22.9.2004)
- Na kopec ! (Aneb: mimo mikrofon 7, 8.9.2004 )
- Je odpočinek právem, anebo povinností člověka? (aneb: mimo mikrofon 6, 23.6.04)
- Když Bůh mlčí (aneb mimo mikrofon 5, 9.6.2004)
- Letnice - svátek skutečné plnosti života (záznam rozhlasového pořadu 26.5.2004)
- Jestli jsi, Bože, dej se mi poznat ! (aneb: mimo mikrofon 4, 12.5.2004)
- Nezbytná podmínka štěstí (aneb: mimo mikrofon 3, 28.4.2004)
- Co je to štěstí (aneb: mimo mikrofon 2, 14.4.2004)
- Kdo hledá, najde, aneb POKRAČOVÁNÍ pořadu (ale MIMO MIKROFON 1, 31.3.04 )
- Kde se stala chyba? Aneb proč Dr. Svatošová JIŽ NENÍ ZVANÝM HOSTEM do pořadu Host do domu (17.3.2004)
- Sodoma a Gomora a desítka spravedlivých (3.3.2004)
- Internet a senioři / Modlitba Tomáše Mora (18.2.2004)
- Záznam internetového rozhovoru na www.vira.cz z 10.2.2004
- Krása stáří / Modlitba dříve narozeného (4.2.2004)
- O modlitbě (21.1.2004)
- Věda a víra / Interview s Bohem (7.1.2004)
- Vánoce / Porod o půlnoční v africké buši (17.12.2003)
- Advent / Kde se vzala radost (3.12.2003)
- Svoboda a odpovědnost / modlitba sv. Františka z Assisi (19.11.2003)
- Vnitřní svoboda / Odpuštění (5.11.2003)
- Dobrá kniha / Dušičky (22.10.2003)
- Jak ten čas letí / Přítomný okamžik (8.10.2003)
Autor: Marie Svatošová
MUDr. Marie Svatošová (* 1942)
www.vira.cz/svatosova
Do roku 1990 praktická lékařka. 1990 opouští ordinaci, aby realizovala myšlenku hospice, kterou zná ze samizdatové literatury. Roku 1993 zakládá Sdružení Ecce homo pro podporu domácí péče a hospicového hnutí. 8.12.1995 je pak otevřen první český hospic v Červeném Kostelci. Marie Svatošová je ale známa nejen jako iniciátorka hospicového hnutí, ale také jako autorka řady článků a publikací. Čtenářsky nejúspěšnější je její knížka "Hospice a umění doprovázet", která vyšla v několika vydáních v nákladu několika desítek tisíc výtisků... Další dostupné tituly Marie Svatošové naleznete zde.
- Na webu vira.cz proběhl s Marií Svatošovou i online rozhovor na téma: Může mít život smysl i v nemoci a umírání?. - Na webu vira.cz naleznete i její zajímavý text o eutanazii...
- 15-ti minutové představení Marie Svatošové na ČT 24 ke shlédnutí on-line
Související texty k tématu:
Duch svatý, letnice:
- Jak nejlépe "realizovat sám sebe"? Jak nejlépe realizovat své životní poslání? Existuje universální návod?
- Duch svatý není nějaká ´energie´ Ducha svatého nemůžeme získat nějakým čarováním. Není to energie, kterou lze někde načerpat. Jestliže chci přijmout Ducha svatého, tedy Ducha Kristova, musím přijít ke Kristu.
- Kdo je Duch svatý, jak působí? Duch svatý je darem, poutem lásky i Láskou - Osobou. Je tím, kdo sjednocuje a vytváří společenství. (Angelo Scarano)
- Jakých je sedm darů Ducha svatého? Duch svatý neuděluje jen sedm darů, ale uděluje jich nespočet. Všichni jsme totiž Duchem Božím "vybavováni" k tomu, abychom "mohli být užiteční" (1 Kor 12,7). Jeho dary jsou tedy rozmanité tak, kolik existuje lidí a situací, ve kterých se lidé nacházejí. Pro základní pochopení a rozlišení se ale uvádí tzv. "sedm darů Ducha svatého" dle Iz 11,2.
- Nevíme, jak se modlit... Existuje modlitba, která tě na první pohled přesahuje. Bylo tomu tak od počátku církve. Apoštol Pavel napsal: "Nevíme, jak se modlit ..." A dodává: "... ale Duch svatý přichází na pomoc naší slabosti a modlí se v nás." Tvoje srdce si to těžko dokáže představit, ale jeho Duch je v tvém nitru v neustávající činnosti. (Roger Schutz)
- Duchu svatý omlouvám se, ale moc ráda tě nemám...
- Další texty k tématu Duch svatý, Letnice zde
Štěstí:
- Co je to štěstí? (Marie Svatošová)
- Nezbytná podmínka štěstí. (Marie Svatošová)
- Vděčnost přináší štěstí a radost
- Štěstí vděčnosti Vděčnost polidšťuje
- Další texty k tématu štěstí zde