Poklad věřícího člověka
Poklad věřícího člověka nazývám radost.
Radost z jistoty, že je milován
a že se díky své svobodě může učit milovat.
Křesťané vědí, že Bůh je Láska
a biblická evangelia nám umožňují
trochu do tohoto tajemství proniknout.
Tato láska je jedním ze základních rysů,
na kterých se zakládá podobnost
člověka a Boha.
V Bohu je láska v plnosti,
v každém člověku
se teprve
rozvíjí.
Co spojuje „nevěřící“ a věřící ?
Člověk, kterého věřící nazývají „nevěřící“,
je úžasným svědkem naděje.
Moje naděje je totiž stejná jako ta, kterou hledá on;
já mám jen tu výhodu, že naději pokládám za neomezenou -
– ani nemoc, ani smrt neznamenají této naděje konec.
Podíváme-li se na to, co se skutečně děje každého rána,
pak je to tatáž naděje, která staví na nohy jak tebe,
tak mého bratra nazývaného „nevěřící“, ale i mě,
(který se už neodvažuje označit za „věřícího“ –
- jediné, co mi mé úvahy dovolují říci, je: „Já špatně věřící“).
Nedokážu samozřejmě říci, o co se opírá naděje těch, kteří nevěří.
Vím jen jedno: existuje.
