Jeden muž ve svém automobilu stoupá po horské cestě.
Vtom mu zkříží cestu žena,
která svým vozem sjíždí z kopce v protisměru.
Žena toho muže ještě ani pořádně neviděla
a už na něj volala z okénka svého auta:
„Prase!“
Onen muž, aby nezůstal pozadu,
ji odpovídá z plných plic:
„Krávo!“
Jenže hned za první zatáčkou,
kterou ještě nazlobený projížděl zvýšenou rychlostí,
stálo na silnici obrovské prase,
do něhož v plné rychlosti narazil.
Proč hned a vždy – nebo téměř vždy – smýšlíme o druhém špatně?
